Zanedlouho 32letý obránce podepsal s nejnovějším týmem soutěže roční kontrakt za 750 tisíc dolarů. „Je to moje poslední šance v NHL,“ uvědomuje si Kempný.
Se Seattlem si plácl počátkem týdne. A docela se načekal. Hokejový trh práce se v NHL otevřel před necelými dvěma týdny.
Byl jste nervózní?
Samozřejmě že byl, bylo to docela pomalé. Když se otevřel trh volných hráčů, nečekal jsem, že půjdu na řadu první dva dny. Na smlouvu čekali daleko větší hráči než já. Jak ale další dny ubíhaly, nervozita přibývala.
Kempný pokračuje v NHL. Po konci ve Washingtonu bude hrát za Seattle |
Jak jste oslavil nové zaměstnání v NHL?
Spíš to byla úleva. V mé hlavě jsem nebyl připravený na návrat do Evropy. Nechtěl jsem odejít z NHL po sezoně, jakou jsem měl. To by mě dost dlouho hlodalo. Jsem moc rád, že jsem dostal takovou šanci, a jsem za ni vděčný.
Štvalo by vás, že jste v Americe neukázal vše, co ještě dovedete?
Spíš jde o poslední dva roky. Jeden jsem neodehrál kvůli zranění a poslední sezonu jsem v NHL odehrál patnáct zápasů. S tím jsem spokojený nebyl. Byl jsem moc rád, že mi vyšlo aspoň mistrovství světa, na které jsem mohl jet. Spravil jsem si chuť po náročném roku.
Ukázal jste se na šampionátu zájemcům z NHL?
Myslím, že ano. Kdybych na mistrovství světa nebyl, byl bych v pr… Nějakou roli to určitě hrálo. Na turnaji je dost skautů, kteří sledují zápasy. Mohli vidět, že hraju, že jsem zdravý a že vše je v pohodě. V tomhle mi to mohlo pomoci.
Ze Seattlu byl ve Finsku skaut Sasu Hovi, s nímž jste se potkal v extraligové Kometě.
Známe se z Brna, ale přiznám se, že jsem absolutně nevěděl, že pracuje pro Seattle. Zahlédl jsem ho nedávno na fotce z draftu a byl jsem překvapený, co tam dělá.
Po slivovici budeš zdravý. Hovi o Češích, Finech i válce: Hokejem spojíme svět |
Českou stopu u Krakenů ještě víc prohlubuje brněnský rodák Robert Kron, který v Seattlu šéfuje všem skautům.
S Kroňákem jsem už byl v kontaktu. Vyměnili jsme si pár zpráv. Slíbili jsme si, že si zavoláme.
Jak se vlastně rodila dohoda se Seattlem?
Všechno řešili mí agenti. Věděli jsme, že nějaký zájem je. Jen ze začátku jsme neměli konkrétní informace. Před otevřením trhu jsme byli v kontaktu ještě s jedním týmem NHL.
Existovala jiná varianta než Kraken?
Agenti obvolávali týmy, jak si stojím a jak by to se mnou mohlo vypadat. Kromě Seattlu jsme se oťukávali ještě s jedním týmem. Zájemců nebylo opravdu moc. Seattle byl nakonec ten nejvážnější a nakonec to klaplo.
Smiřoval jste s možností, že se s NHL rozloučíte?
V hlavě jsem to samozřejmě měl, ale připravený jsem na to nebyl. Kdyby z Ameriky nepřišla nabídka, musel bych situaci přehodnotit a řešit něco jiného. K tomu nakonec nedošlo.
Tuším, že to poslední dny s vámi doma nemuselo být nejsnadnější.
Takhle bych to nehrotil (pousměje se). Máme doma malého prcka, na starosti trošku zapomenete. Nebudu ale lhát, nervózní jsem byl a uznávám, že to na mě bylo asi trošku znát.
Měl jste v hlavě záložní evropské eventuality?
Ano, varianty byly, ale konkretizovat to nebudu a vlastně ani nemůžu (usměje se). Prioritou bylo zůstat v NHL, což se teď naštěstí podařilo. Moc si toho vážím.
Jak se těšíte do Seattlu?
Moc! Je to nová výzva, nová organizace, nové prostředí. Je to změna po necelých pěti letech, těším se na nový impulz a jsem moc rád, že to vyšlo.
Můj bláznivý rok. Kempný o otcovství, tornádu i boji s bolestí |
Už jste si obhlédl, jaká konkurence na vás v obraně čeká?
Díval jsem se to. Konkurence je ale všude, nemůžete to tak brát. Beru to tak, že mám novou a zároveň asi i poslední šanci. Závisí jen na mně a nemám co ztratit. Podepsal jsem smlouvu s tím, že si chci uhrát místo v NHL. A s tímhle tam chci jet. Je to pro mě výzva.
Hned osm beků z Kraken má lepší smlouvu než vy. Počítáte, že se na cestě do sestavy budete možná muset obrnit i trpělivostí?
To nevím. Podepsal jsem jednocestnou smlouvu, což byla pro mě priorita. Dvoucestnou jsem moc podepisovat nechtěl. Konkurence je v každém týmu. Udělám maximum, abych do kempu přijel co nejlépe připravený. Nezpochybňuju svoje kvality. Vím, co ve mně je. A když budu zdravý, vím, co dokážu. Budu se soustředit na každý den, aby to vyšlo. Chci mít i čisté svědomí.
Jak se na sezonu chystáte?
Je to podobné jako minulý rok. Jsem teď víc v Praze než v Českých Budějovicích, kde se připravuju pod vedením Dominika Kodrase. Děláme věci, na které jsme zvyklí z loňska. Dvakrát týdně chodím i na led. A postupně ho budu přidávat.
Poletíte do Seattlu ještě s mezizastávkou ve Washingtonu?
Tam už je všechno zapečetěné a uzavřené. Strávili jsme tam čtyři a půl roku života. Člověk si vytvoří spoustu přátelství v klubu nebo i ve městě. Jsem moc vděčný, že jsem mohl působit v organizaci, jako jsou Capitals. Zůstane mi spoustu krásných vzpomínek. Ale něco hezkého musí skončit, aby něco krásnějšího mohlo začít.
Zaregistroval jste, že díky vizáži vás fandové Seattlu na sociálních sítích při přivítání přirovnávali k Jaromíru Jágrovi?
Někde jsem to četl. Jarda Jágr měl na hlavě trošku jinou vzácnost (usměje se). Myslím, že jsem vypadal trošku jinak. Určitě to ale je hezké přirovnání.
Hřívu jste už ale shodil, že?
Jo, už jsem se ostříhal, protože mě to začalo trošku sr... Bylo s tím moc práce a konkrétně při hokeji mi to vadilo. Vlasy mi lezly do očí, pořád jsem si je musel upravovat a ztratil jsem s tím trpělivost. A musím říct, že je to teď mnohem příjemnější.