Zahradní terapie u seniorů funguje skvěle, ale co dělat, když člověk už nemůže do zahrady? V brněnském školském centru pro environmentální vzdělávání Lipka vymysleli pojízdný stoleček se zahradnickým náčiním a prostorem na květináče a hlínu, který přiveze kus zahrady přímo k lůžku nechodících klientů.
„Na společném projektu zahradní terapie s Rakouskem jsme viděli vozítko s květinami, takový vratký prototyp. Nápad jsme si vypůjčili, ale náš konstruktér ho zásadně vylepšil a teď ho testujeme,“ říká garantka zahradní terapie v Lipce Dana Křivánková.
Hlína působí na seniory jako lék
Každý senior má v pokoji rostlinu v květináči, díky vozítku ji může pohodlně přesazovat, zalévat nebo hnojit. Klienti si mohou do truhlíku zasadit pažitku nebo petržel, mátu na čaj či meduňku pro lepší usínání.
„Často úplně stačí, že si ležící klient čichá ke květinám nebo prsty probírá hlínu,“ vysvětluje Křivánková.
V hlíně jsou prý obsažené hodné bakterie, které podobně jako čokoláda vyplavují endorfiny, hormony štěstí. Navíc vůně hlíny evokuje vzpomínky na dětství, kdy jsme všichni měli k zemi mnohem blíž, nebáli jsme se zamazat.
„Zahrada a hlína, to je téma k hovoru. Jako by senioři najednou zapomněli na to, co je bolí a trápí. Vzpomenou si na mládí, na svoji zahradu, na to, co pěstovali, jak stavěli skleník. A rozpovídají se, uvolní, jsou šťastnější,“ říká terapeutka.
Pak si vzpomene na klientku, která na desce floramobilu začala skládat kamínky do jakési mandaly. „Ptali jsme se jí, čím byla. Prý hostinskou, takhle skládala zeleninu na talíře. A začala vyprávět,“ popisuje Křivánková.
I tehdejší ředitelka domova, kde floramobil zkoušeli, Jana Kopecká si vybaví klientky, které floramobil a poté i zahradní terapie přivedly zpátky k radostným zážitkům: „Paní M. nebyla po nástupu do domova schopná sebeobsluhy, samostatně jednat, trpěla strachem a úzkostí. Byla nutná dlouhodobá hospitalizace. Teď je schopná denně docházet k jezírku a krmit párek divokých kačen. Stará se také o truhlíky s muškáty, které pomáhala osazovat, a zalévá je. Dokonce si sama nabírá vodu do konve přímo z jezírka, což je úžasný výkon.“
Příroda posiluje, hlína v posteli nevadí
Floramobil vypadá jednoduše, ale sestrojit ho byl náročný konstruktérský úkol: potřebovali stabilní vozítko, které bez problémů přejede prahy, vejde se do výtahu, bude mít bytelnou výsuvnou desku nad postel, zároveň půjde do hloubky, aby hlína nelétala lidem do postele, vejde se do něj konev s vodou, malé zahradnické náčiní a zásoba zeminy.
„Největším zádrhelem byl systém výsuvné desky, která musí být stabilní. Je to drahé, hrozilo, že polovinu ceny floramobilu bude tvořit právě tohle. Nakonec jsem to vyřešil. Jak? To je konstrukční tajemství,“ směje se montér floramobilu Petr Laštůvka.
Floramobil neboli zahrádka na kolečkách. Pro nemohoucí seniory, odkázané na lůžko nebo kolečkovou židli, splněný sen.
A ta hlína v posteli? „S nečistotami je třeba počítat. Domov pro seniory není sterilní zdravotnické zařízení. Převažuje zájem a radost z přirozené činnosti, to je podstatné,“ říká ředitelka Kopecká.
Lipka postavila dva floramobily, do konce října je testuje v brněnských domovech seniorů. V plánu má vyrábět další, které bude do domovů půjčovat. A nemusí jít rovnou o přesazování kytek, floramobil se dá naplnit i kamínky, mušlemi, klacíky nebo řezanými květinami. Lidé s pokročilou stařeckou demencí už asi nebudou nic sázet, ale prospívají jim hmatové zážitky, cokoli, co je nějak stimuluje.
„Zahrada je pro klienty bezpečnou zónou učesané přírody. Hlavně pro ty, kteří už se sami nedostanou třeba do lesa, bojí se upadnutí, nemají dost sil. Pokud klient sám nedojde ani do zahrady, můžeme ho tam vyvézt, pokaždé je to pro něj posilující zážitek. Slunce, obloha, vzduch, vůně. A když ani to nejde, dovezeme zahradu k němu do pokoje,“ dodává zahradní terapeutka Křivánková.
