Na střeše jsou úly chráněné před vandaly a nenechavci, je k nim snadný přístup, není problém chránit je před větrem, sluncem i chladem a při správném výběru stanoviště - třeba poblíž parku - včely najdou v okolí dostatek pastvy. Ve městech lze na jednu stranu najít mnoho míst vhodných pro chov včel, na druhou stranu mají svá omezení.
Včelí úly na střechách měst |
Ve francouzských městech se včely chovají na střechách domů už několik let, ať už jde o střední školy v Montpellier na jihu země, střechu pařížské opery nebo francouzské tiskové agentury AFP. Ta připomíná, že včelařství ve městech má i svá omezení a městská včela nikdy nenahradí včelu ve volné přírodě. Včelí úl si lze v Paříži dokonce pronajmout, podobně jako záhon v komunitní zahradě.
Česko je ovšem včelařská velmoc. Podle Miloslava Peroutky z Českého svazu včelařů jsme v hustotě včelstev na kilometr čtvereční na třetím místě v Evropské unii. Například proti sousednímu Německu jich máme dvojnásobek. Včelaření u nás navíc zažívá svůj boom, dokonce oslovuje i nejmladší generaci (jak učí děti včelařit své rodiče, čtěte zde), což je pro krajinu jedině dobře. A včelaření na střechách se rozjíždí po celé republice.
Francouzská města včely vítají, na venkově je ale hubí pesticidy
Ve Francii například zažívá velký úspěch včelín v severofrancouzském městě Lille, stojící za nádražím a určený pro soukromé včelaře. V roce 2007 se tu připojili k národnímu programu s názvem Včela, strážkyně životního prostředí a stejně jako v Montpellier tu hodlají důsledně chránit opylující hmyz a jeho přirozené prostředí - přestali používat chemické postřiky a pěstují vlastní druhy rostlin.
Lille také v roce 2008 vytvořilo první úřad městského radního pověřeného včelařstvím a od té doby na svém území znovu hostí 80 druhů opylovačů, které odtud předtím vymizely. „Pokud jde o diverzitu, byl loňský rok velmi příznivý, objevili jsme tři nové druhy divokých včel,“ uvedla ekoložka Lise Daleuxová.
Pravidla pro včelaření ve městě u nás a ve FranciiMěsto nabízí pro včelí úly samozřejmě jen omezené prostředí, nicméně pokud je v okolí dostatek zeleně, včely si potravu najdou. Ve Francii je pořízení včelího úlu ve městě omezeno přísnými předpisy. Například sousedy musí chránit dva metry vysoká zeď a úl musí být situován tři až 50 metrů od obytného domu nebo veřejné cesty. V Česku mají potenciální včelaři situaci jednodušší. „Pro včelaření ve městě u nás platí stejná pravidla jako kdekoliv jinde. Včely nesmí nadměrně obtěžovat okolí a člověk tedy musí hledět na to, aby neporušil Občanský zákoník. No a pak už je jen potřeba oficiálně nahlásit stanoviště s včelstvy a dodržovat veterinární předpisy,“ konstatuje včelař Jiří Cafourek, zakladatel Klubu střešních včelařů. |
Na francouzském venkově přitom včelstva postihuje vysoká úmrtnost. „V 90. letech jsme měli pětiprocentní ztráty, zatímco dnes jsou pětatřicetiprocentní,“ říká mluvčí Národního svazu francouzských včelařů (UNAF) Dominique Céna. Zvýšená úmrtnost je způsobena masovým používáním neonikotinoidů, což jsou prostředky, které působí na centrální nervový systém hmyzu. Od září 2018 budou tyto prostředky zakázány, ale jen částečně, jak podotkl Céna.
Za těchto okolností se města, byť mají často znečištěné ovzduší, mohou stát útočištěm pro včely, které se přizpůsobují městskému hluku. „Jejich úmrtnost je ve městech nižší, produktivita naopak o celou třetinu vyšší,“ říká Céna.
Vzestup městského včelařství ale nedokáže odvrátit hrozbu zhroucení celého ekosystému spojenou s používání pesticidů. Asi 40 procentům opylovatelů (jejich atlas zde), včetně včel, tak hrozí vyhynutí. „Tento hmyz, základ všeho života, je díky své roli opylovače garantem diverzity životního prostředí. Na něm závisí výnosy zemědělské produkce, na něm jsou závislá i zvířata, která se jí živí,“ uvádí expert na neurotoxické látky Jean-Marc Bonmatin.
Loni se ve Francii stočilo 17 tisíc tun medu a podíl městských včel je na tom podle svazu UNAF velmi nepatrný. Francouzi ovšem ročně zkonzumují na 40 tisíc tun medu a země jej tedy ve velkém dováží. „V 90. letech byla Francie v podstatě soběstačná. Včely byly zdecimovány tím, že se používaly masově a systematicky pesticidy. Je to katastrofální,“ řekl Bonmatin.
Systematické používání pesticidů - Francie jich v Evropě spotřebuje nejvíce - vede k rezistenci plevelů vůči nim, a tak se chemické produkty používají ještě ve větším množství. „Nejsem proti používání pesticidů, ale uměřeně. Dnes však mají přednost zájmy nadnárodních společností,“ uvádí vědec.
V Česku je včelaření tradice a přibývá i městských včelařů
Na okrajích Prahy se odjakživa včelařilo, v posledních letech ale přibývá včelích úlů i v centru města. V Praze stojí včelí úly třeba v Milíčovském lese, Prokopském údolí, Divoké Šárce, Kamýku, v Botanické zahradě v Troji či v Hostivařském lesoparku.
Kde u nás včelaří na střeše?Klub střešních včelařů vznikl v Česku před dvěma lety a registruje úly na městkých střechách nejen v metropoli, ale také v Brně, Jihlavě, ve Všetatech, Příbrami, Mostě, Kyjově i Fryštáku. A není jich málo - jen Praha se může pochlubit 14 střešními stanovišti se šesti desítkami včelstev.  Takhle se už od roku 2010 včelaří na pražské Letné , přímo na střeše činžáku na Veletržní třídě. Do Stromovky to včely mají kousek.  Anna Vodrážková kontroluje úl na střeše Národního divadla. Včelám ale dává co největší volnost a do jejich království zasahuje co nejméně. |
A hned čtrnáct stanovišť s včelími úly - což je odhadem k šesti desítkám včelstev - byste našli na pražských střechách. Po Praze sesbíraný pyl včely zpracovávají v úlech na střeše pražského magistrátu (o prvním stáčení čtěte zde), Národního divadla, Rudolfina, na obchodních centrech, dokonce na střeše banky či veterinární kliniky (všechna stanoviště najdete zde).
Své včelí úly má pražské letiště v Ruzyni, jejich účel je však velmi specifický. „Začali jsme je používat kvůli biomonitoringu ovzduší. Včely sbírají v pylu unikátní vzorky z okruhu kolem letiště. Pyl pak testují laboratoře na obsah těžkých kovů a dalších látek, které souvisí s letectvím,“ vysvětlila mluvčí Letiště Václava Havla Marika Janoušková. Letiště testuje i kvalitu medu a podle výsledků je vhodný i pro děti. Podívejte se na ruzyňské včely:
Miloš Vondruška, který včelaří na ploché střeše v pražském Břevnově už od roku 1985, chová od roku 2010 včely i na střeše činžovního domu přímo na Veletržní třídě na Letné, odkud to jeho včely mají jen kousek do Stromovky. A podobně jako ve Francii i u nás platí, že medonosný hmyz není ve městě ohrožen pesticidy, jak tomu bývá v zemědělské krajině.
