„Letošní medné výnosy mohou být podle některých zpráv v Česku vyšší než v loňském roce. Rozhodující pro včelaře je vždy vliv přírody, tedy počasí a připravená včelstva v dobré kondici. Letošní zimní úhyny včelstev jsou také menší než minulý rok,“ uvedl Vít Holienčin z odborného oddělení Českého svazu včelařů.
Podle soukromého včelaře Petra Kavana medný výnos záleží na mnoha faktorech, z nichž spousta je vysloveně lokální, takže je těžké to nějak predikovat. „První se nabízí otázka snůšky – je jí dost a ve vhodnou dobu?“ ptá se řečnicky.
Například ovocné stromy, hlavní pozdně-jarní zdroj včelí pastvy, vykvetly podle něj v Polabí do ošklivého počasí, takže z nich včely nenanosily skoro nic. Na druhou stranu například na Trutnovsku kvetly později, kdy už bylo krásně, a včely je dokonale využily.
Druhou významnou složkou včelí pastvy je medovice, kterou produkují například mšice. „Ta je ještě více náladová než ovocné stromy. V závislosti na počasí a spoustě dalších nepostižitelných faktorů se mšice namnoží a pak je medovice hromada, anebo jich naopak je málo. Nebo se mšice sice namnoží, ale díky neobvykle dobrému zdravotnímu stavu stromů nedokážou konzumovat mízu (a tedy i vyrábět medovici) tolik. Nebo je medovice hodně, ale shodou okolností se poslední dobou velké množství včelařů nachází daleko od lesů, a tudíž ji včely stejně nemůžou nanosit. Už jenom předpovědět množství medovice v ten který rok je úkol hodný Sibyly,“ vysvětluje Kavan složitost predikace včelího hospodaření.
V závislosti na lokalitě mohou být další významné zdroje pastvy, třeba řepka. Jenže: letos místní zemědělec řepku nenasije, a snůšková situace v dané lokalitě je úplně jiná.
Na situaci s řepkou naráží i včelař Břetislav Pravda. „Jarní řepková snůška byla dobrá a včelaři teď med mají. Jenže tento med má nevýhodu, že velmi rychle krystalizuje, vydrží tak dva až tři měsíce. Takže je cestou med zpastovat, což ale každému nevyhovuje. U nás prodáme na deset kilo medu tak kilo pastovaného,“ vysvětluje včelař.
Celková výnosnost se nakonec řídí podle lokality a podle toho, jak kvetou například stromy. „Někteří včelaři budou úspěšnější, když jim kvetou lípy, někteří budou podprůměrní, když maji jen jarní snůšku,“ říká.
Problémy s nemocemi přes léto Pravda neočekává, podle něj spíš varoáza hrozí hlavně v podzimních a zimních měsících. Přes léto nemívají včelaři problém.
