Které rostliny se nejlépe hodí na živý plot. Přehledný seznam

Živé ploty, plůtky či stěny tvoří významnou součást zahradní kompozice. Plní funkci nejen užitkovou, ale také okrasnou. Především oddělují naši zahradu od okolního světa a nenásilnou formou nám zajišťují soukromí.

Klasický venkovský plot popnutý rostlinami lépe zapadá do krajiny. | foto: Drahomíra Kolmanová

Ploty kromě toho mohou vytvořit i příjemná zahradní zákoutí s využitím pestré skladby rostlin. Zpočátku plnily především funkci ohraničení a vymezení zahradního prostoru. V barokních zahradách se však jejich poslání rozšířilo také o funkci okrasnou. V tomto období představovaly jeden z nejvýznamnějších okrasných prvků v zahradě a jejich využití dosáhlo svého vrcholu.

S oblibou byly živé ploty akcentovány - a stále jsou - při tvorbě městských parků, zvláště pak v lázeňských městech. V širším měřítku našly postupně své uplatnění především v zahradách rodinného typu.

Tvarovaný, nebo volně rostoucí?

Tvarovaný živý plot je sestříhaný do přísně geometrických tvarů podle výtvarných a kompozičních zásad. Následně rozlišujeme nízké živé ploty a plůtky (výška do metru), středně vysoké ploty (výška do tří metrů) a vysoké ploty a stěny vyšší než tři metry. Samostatnou specifickou skupinu tvoří stříhané rostliny do výšky 50 cm, které se na zahradě využívají jako živé plůtky a lemy záhonů.

Ploty pro inspiraci

Zobrazit fotogalerii

Volně rostoucí živé ploty jsou zakládané jako jednořadé, či víceřadé výsadby zapojených keřů a keřových stromů. Výškové uspořádání je závislé na výběru jednotlivých druhů dřevin. Aby se živé ploty staly vegetačním prvkem s vysokou estetickou hodnotou, musí vytvářet souvislou, olistěnou a dobře zapojenou, stejnoměrně hustou, pohledovou plochu.

Toho dosáhneme zajištěním optimálních růstových podmínek, odborné technologie pěstování a výběrem vhodných druhů dřevin pro dané stanovištní podmínky. Výběru vhodných druhů dřevin musíme věnovat hlavní pozornost.

V dostupném sortimentu nalezneme stále více druhů dřevin, které lze použít k tvorbě živých plotů. Jejich správný výběr, nejlépe za asistence odborníka, je zárukou jejich úspěšného růstu a vývoje.

Přísavník plot nádherně doplní i barevně.

Druhově musí dřeviny do živých plotů odpovídat stanovištním podmínkám. Dále musí zvolená druhová skladba garantovat dlouhověkost založených výsadeb. Platí to především u plotů tvarovaných, u kterých bývá jejich vývoj do požadovaných rozměrů časově velmi náročný. Při výběru rostlin bychom neměli zapomínat ani na jejich výtvarný účinek, a to ani v extrémních stanovištních podmínkách.

Než začnete sázet

U některých živých plotů se pak může v plné míře uplatnit například zbarvení listové plochy a v zimním období i zabarvení mulčovací kůry. Dalším důležitým hlediskem pro výběr rostlinného materiálu do živého plotu je také jeho odolnost vůči chorobám a škůdcům. Musí být alespoň na takové úrovni, aby se tyto rostliny nestaly zdrojem infekce pro ostatní stromy a keře v zahradě, a aby samy nebyly vzhledově poškozovány.

Jak bujně nám živý plot poroste, záleží především na kvalitě a složení půdy. Nesmíme zapomenout na to, že živý plot je dlouhodobá záležitost, a proto je kvalitní příprava půdy před vlastní výsadbou velmi důležitá.

Přehled rostlin pro živé ploty

Jehličnany:

• Smrk (Picea abies): 0,2–4 m (vzrůst)
  
• Smrk (Picea pungens) : 0,5–4 m
  
• Tis (Taxus baccata): 0,4–2 m
  
• Tis (Taxus media): 1,5–2 m
  
• Tis (Taxus cuspidata): 0,3–2 m
  
• Zerav (Thuja occidentalis): 0,2–20 m
  
• Zerav (Thuja orientalis): 0,45–10 m
  

Listnaté keře:

• Ptačí zob (Ligustrum vulgare): 1–3 m
  
• Ptačí zob (Ligustrum ovalifolium): 2–4 m
  
• Meruzalka (Ribes alpinum): 1–2 m
  
• Dřišťál (Berberis thunbergii): 1–1,5 m
  
• Pámelník (Symphoricarphos albus): 1–2 m
  
• Hloh (Crataegus monogyna): 4–15 m
  

Stromy:

• Habr (Carpinus betulus): 2–15 m
  
• Javor (Acer campestre): 10–15 m
  
• Buk (Fagus sylvatica): 10–30 m
  

Nejprve musíme půdu zrýt a důkladně odplevelit. Během rytí je potřeba zapracovat do půdy odpovídající množství organických materiálů, humus dodá patřičné množství startovacích živin. Před započetím výsadby provedeme vyznačení záhonu a příkop vykopeme natolik hluboký, aby bez problémů pojal kořeny rostlin. Po vložení rostlin do připraveného příkopu každou rostlinu jednotlivě zasypeme a důkladně zem okolo přišlápneme.

Určitě se vyplatí rostliny i zamulčovat, protože kůra v půdě zadrží vlhkost. Důležitá je i následná zálivka, aby rostliny nezaschly. Je potřeba postupovat s citem, protože například v jílovitých půdách se snadno rostliny přelijí.

Po docílení požadované výšky a tvaru živého plotu pomocí výchovného řezu ještě obvykle provádíme řez udržovací pro zachování výrazového charakteru porostu. Udržovací řez zpravidla provádíme dvakrát až třikrát ročně. U středně vysokých živých plotů se provádí řez vodorovný, u stěn se aplikuje řez šikmý. Období takzvané výchovy porostu začíná bezprostředně po výsadbě a končí dosažením požadované výšky plotu spolu s vytvořením zapojeného pohledového pláště.

Kdy sázet

Živé ploty z opadavých prostokořenných dřevin se vysazují na podzim po opadu listí až do zámrazu a nebo brzy na jaře do začátku rašení. V krajích, kde první mrazy přicházejí zvlášť brzy, je lepší počkat s výsadbou až do jara.

Živé ploty z jehličnatých a stálezelených dřevin je nejlepší vysazovat na jaře, nejpozději ale na začátku května, nebo pak až od srpna, ale nejdéle do poloviny října, aby stačily do začátku zimy zakořenit. Kontejnerované dřeviny lze vysazovat po celé vegetační období, samozřejmě ale nikoli v době vegetačního klidu.

Které túje se hodí na živý plot v reportáži na archivním videu.