Když koncem roku v rubrice bydlení vyšel článek Nudisté se skrývají za živý plot. Po prořezání nás žalují o 70 tisíc, ozvali se čtenáři, kteří také mají nepříjemnou zkušenost s cypřišovci Leylandovými.
Fotogalerie |
Tento jehličnan není žádný pomalu rostoucí drobeček. Spoustu lidí proto jeho rychlý růst naopak láká, chtějí živý plot vybudovat co nejdříve. Jenže zdaleka ne každý pak dokáže ukočírovat dřevinu rostoucí prudce nejen nad zemí, ale i pod zemí. Pohledy zvenčí skutečně odcloní, ale umí toho také spoustu zničit.
„I naši sousedé si podél plotu sousedícího s naší zahradou vysadili cypřišovce Leylandovy. Ale teprve když za sezonu povyrostly o metr dvacet, zjistila jsem si o těch krasavcích více,“ napsala do redakce Věra Kubátová ze středních Čech, která teď s hrůzou čeká, zda postarší sousedé péči o živý plot zvládnou.
Kvůli rychlému růstu je nutný řez několikrát do roka„Cypřišovec Leylandův je zejména v zahraniční literatuře vyzdvihován jako vhodný pro živé ploty. V našich podmínkách má však několik negativ,“ upozorňuje Tomáš Vencálek, kurátor dřevin mírného pásma z Botanické zahrady hl. m. Prahy. Jednak se musí tato jehličnatá dřevina vzhledem k dlouhým přírůstkům řezat několikrát do roka. „Běžný jehličnatý plot tvarujeme jednou za rok v srpnu. Tady je to náročnější,“ vysvětluje Vencálek, jak je takový živý plot je náročný na pravidelnou péči. Neudržovaný plot z těchto cypřišovců může způsobit řadu problémů na vaší zahradě i v sousedských vztazích a na pohled také moc pěkný nebude. Ani starší volně rostoucí exempláře ale nejsou podle Tomáše Vencálka příliš vzhledné. A jako teplomilnější dřevina se hodí spíše do nížin s mírnějšími zimami, než do vyšších poloh. |
I cypřišovce potřebují po výsadbě důkladně zalít.
Nejde jen o dlouhé větve prorůstající přes plot. „Jejich kořeny se totiž podobně jako u smrků pod povrchem široce rozvětvují do stran minimálně dva metry od kmene,“ píše znepokojená čtenářka.
Zahradnictví nabízející v kontejnerech tento sytě zelený jehličnan na to většinou dopředu upozorňují. Nic není zadarmo, strom neroste ze vzduchu. Prostě je nutné počítat s tím, že cypřišovce Leylandovy si v okruhu dvou metrů kolem sebe seberou z půdy většinu živin i vláhy na úkor všeho ostatního.
Z jehličnanů si na živý plot vyberte ty nejvhodnější pro vás
Pokud se nechcete vzdát plotu z jehličnanů, volte raději ty, které se dají snáze ukočírovat ve svém vzrůstu a nepotřebují řez několikrát do roka. Například túje (zde čtěte, co jim nesvědčí), jalovce, tisy, smrky či jedlovce.
Konkrétní vhodný druh či kultivar ovšem vždy vybírejte podle konkrétních podmínek, jaké na daném stanovišti ve vaší zahradě panují. Rozmýšlejte pečlivě, jde o rozhodnutí na řadu let. Vhodné řešení přitom existuje i pro velice stinná místa, kde by se ani jiný než jehličnatý živý plot neuchytil.
Na trhu je například celá řada kultivarů odolných tisů, které jsou šlechtěny právě pro využití na živý plot a hodí se i do stínu. Třeba kultivary křížence Taxus x media. „Mezi nimi se najdou i takové, které dorůstají maximálně zhruba metrové šíře,“ radí z vlastní zkušenosti zahrádkářka Věra Kubátová.
Jen pozor na to, že zrovna tis je celý jedovatý, tedy kromě červených míšků ukrývajících semeno. Ostatně podobně jako zlatý déšť či chvojka klášterská, což je jehličnan, který se u nás s oblibou vysazoval v osmdesátých letech v parcích i zahradách (přehled jedovatých dřevin najdete v článku zde).
K tématu oblíbených živých plotů z jehličnanů se brzy vrátíme. Přineseme rady, jaké jehličnany se kam hodí, jak je vysazovat i jak o ně pečovat.
