Zhruba v polovině května, tedy po „zmrzlých“ se mohly sazeničky rajčat a další zeleniny konečně vysadit ven, ať už na záhony, do pytlů, či dostatečně velkých zavlažovacích truhlíků (jak pěstovat právě v nich čtěte zde).
Ale co potřebují rajčata, papriky a okurky právě teď v sezoně? Podle Čestmíra Vorlíčka, který má zkušenosti s organickým pěstováním v zahradách Botanicus v Ostré, mají v tomto směru rajčata, papriky i okurky hodně společného.
„Hlavně rajčata a okurky jednoznačně potřebují vydatnou a pravidelnou zálivku a každá plodová zelenina pak odplevelování záhonků, aby plevel nebral vodu a živiny. A pokud jste na podzim záhon nevyhnojili hnojem nebo kompostem, tak je nezbytné i doplňování živin, tedy hnojení. Zda průmyslovými hnojivy nebo zkvašenými slepičinci, to záleží na vás.“
Rajčata vyštipujte, u okurek pozor na spálení při zálivce
Tyčková rajčata potřebují pravidelně vyvazovat ke kolíkům a vyštipovat výhonky, které i opakovaně vyrážejí v úžlabí každého listu. „Koncem srpna pak zaštípněte, tedy odstraňte vegetativní vrchol,“ radí Vorlíček.
Důvod je jednoduchý. „Od rozkvětu květenství po dozrání rajčat uplynou dva měsíce, takže pokud necháte rostlinu růst dál i po letních prázdninách, stejně nestihnou všechny nasazené plody dozrát, jen by zbytečně rostlinu vysilovaly,“ vysvětluje zahradník. Pokud tedy rostlinu zaštípnete na konci srpna, dozrají vám i ta poslední rajčátka někdy koncem října a i to už je poměrně pozdě.
Kdo nevyhnojil na podzim, musí živiny přidat v sezoněPravidelným přihnojováním nic nezkazíte u žádné plodové zeleniny. „Pokud zrovna nefandíte průmyslovým hnojivům, je nejlepší zkvašený slepičinec, který rostlinám dodá dostatek dusíku,“ říká zahradník Čestmír Vorlíček. Připravíte ho tak, že do kbelíku nebo jiné vhodné nádoby posbírejte maximálně do dvou třetin výšky slepičí trus, zalijte ho vodou a nechte dva týdny kvasit. Kašovitý obsah během této doby občas zamíchejte. Poté můžete jednou za týden až dva přidávat do zálivky, na rajčata a okurky míchejte zhruba v poměru 1:10, na papriky 1:20. Dávejte přitom pozor, ať rostliny nespálíte. Ideálně k nim toto hnojivo přidejte až po předchozím zalití čistou vodou. Použitelná je tato zálivka jak pro papriky, rajčata a okurky, tedy plodovou zeleninu, tak i pro košťálovou zeleninu, celer a pórek. „To všechno je zelenina, která se může sázet hned v prvním roce po hnojení hnojem. Proto je možné její přihnojování zkvašeným slepičincem i během sezony,“ vysvětluje zahradník. |
Pokud jste se vrhli i na pěstování paprik, opět je základem nezapomínat na pravidelnou zálivku. „Jinak vám rostliny mohou takzvaně přischnout, protože papriky koření velmi povrchově, zhruba jen do hloubky nějakých deseti centimetrů,“ upozorňuje Vorlíček. A pamatujte, že kvůli specifickým nárokům na živiny se papriky nemají minimálně pět let sázet na stejné místo.
Záhonek s paprikami průběžně zbavujte plevele a opět můžete rostlinám poskytnout i oporu, aby se nezlomily. Ale nutné to podle Vorlíčka není: „Papriky se o sebe dokážou i vzájemně opírat a obejdou se bez vyvazování.“
Okurky také potřebují vyhnojený pozemek a ještě více vody. „Jsou nejdužnatější a přísušek by byl opravdu znatelný, pravidelná zálivka je tedy nezbytná. Ovšem snažte se nemáčet listy, jsou pak náchylnější na plíseň okurkovou. Zalévejte přímo k rostlině, zespoda,“ radí Vorlíček. Preventivně se lze proti plísni bránit postřikem, Vorlíček v tom případě radí ekologický kuprikol na bázi mědi.
Hadovky je samozřejmě potřeba vyvázat, sklízejí se podle velikosti a potřeby. Nakladačky, které se plazí po zemi, sklízejte probírkou zhruba každé tři dny.
