Důsledky letošních povodní jsou totiž v tomto směru zdrcující. A nejen v Praze. V rozmáčené půdě se strom chová podobně, jako byste do pudingu zapíchli sirku. Absolutně není jasné, co to s ním udělá. Proto byla řada parků pro veřejnost uzavřena. Že je to opodstatněné potvrdila i tragédie z Průhonic, kde stoletý dub zavalil ženu venčící psa (podrobnosti zde).
Pozor na parazitické houby. Poškození bývá fatální
Ale nemusí jít jen o povodně. Leckdy jsou pro stromy decimující také neodborné zásahy, vysoké zasolení půdy, nebo nevhodné zásahy do životních podmínek. Podobně jako v případě čtyř líp ve Stříbrné Lhotě u Mníšku pod Brdy.
Arboristická fotogalerie |
Právě na těchto čtyřech lipách nám arboristé předvedli, čeho je potřeba si všímat, aby poškozené stromy nemohly způsobit zranění či větší tragédii. Lípy přijeli ošetřit zdarma, v rámci osvěty, přestože se od počátku povodní nezastavili.
"Problémů je tu celá řada," konstatuje zkušený arborista Petr Brož. "Nejzávažnější je infekce dřevokaznou houbou, dřevomorem kořenovým, která na stromu evidentně parazituje už řadu let. Celou tu dobu prorůstá jeho dřevem. To je havarijní stav, který bude nutno řešit odstraněním stromu," vyřkne nekompromisní ortel u lípy, která by laikovi mohla připadat jako zdravý strom. (S čím se arboristé při své těžké práci také musí potýkat, čtěte zde).
Zdravé stromy pro zítřekJedná se o projekt Nadace Partnerství, která prostřednictvím grantů, odborných služeb či vzdělávání pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Praktické rady, jak vzít péči o stromy ve svém okolí do vlastních rukou a zajistit, že o ně budou řádně pečovat certifikovaní odborníci, najdete na jejích stránkách zde. "Odborná péče je investicí do budoucna. Jakýkoliv špatně provedený zásah, třeba i špatně odříznutá větev, může být pro strom fatální. Leckdy se to projeví až po desítkách let, kdy se kvůli nekvalitnímu ošetření v mládí začne strom rozpadat," radí arborista Petr Brož. |
Jenže na okraji vozovky, u autobusové zastávky, je to skrytá hrozba, protože takovému stromu hrozí pád. Za případné důsledky pak nese odpovědnost majitel pozemku, takže není divu, že místní zastupitelstvo je vděčné za odborné posouzení a ošetření lip díky projektu Zdravé stromy pro zítřek.
Dalším podstatným problémem je i zasolení půdy v bezprostřední blízkosti solí ošetřované vozovky. Zasolená voda stéká přímo ke stromům, dokonce se v tomto místě shromažďuje. "Sůl pak vytahuje vodu z kořenového systému stromů, což způsobuje jejich prosychání. Poznat to můžete třeba na prosychajících listech, nebo květech," ukazuje hnědnoucí lipové listí Petr Brož.
Prvními příznaky poškození stromu je podle Brože jeho vitalita. "To, jak je strom schopen přirůstat, jestli má kompaktní vzrostlou korunu, jak se mu celkově daří na daném stanovišti. Důležitý je i stav olistění, květů, ročních přírůstků či letorostů," ukazuje na lipách Petr Brož. Tuto práci dělá se svými kolegy přes dvacet let a smutně konstatuje, že tady už není moc co zachraňovat.
Kořenový systém stromu potřebuje mít kolem sebe propustný půdní povrch alespoň ve velikosti obvodu koruny. Hromada štěrku bere kořenům stromů vláhu i živiny.
Vozovka v bezprostřední blízkosti čtyř lip se solí a zasolená voda pak stéká k nim, kde se shromažduje. To jim vytahuje vodu z kořenového systému, proto prosychají.
Zasolená půda vytahuje stromům vodu z kořenového systému, listy pak začnou zasychat. Je to jedna ze známek vážného poškození stromu.
"Tady už dochází k ústupu vitality, takže i u zbývajících tří stromů už řešíme jen čistě jejich bezpečnost na stanovišti. Nesmí ohrožovat kolemjdoucí, ani projíždějící auta," vysvětluje Brož s tím, že pak je stromy možné nechat bez dalšího ošetření dožít, jeho dva kolegové už mezitím šplhají do jejich korun. I tak lípy vydrží nejvýše pět až deset let. Rozhodnutí, co dál, bude na místních. Možná je i nová výsadba.
Stromolezci v koruně budí úžas i hrůzu
"Namáhavá a náročná, ale úžasná práce," rozzáří se Petr Brož, když se ho zeptáte na stromolezectví jako takové. "Pracujete s živým organismem, což je nádhera," a hrdě dodává, že se jako horolezec dostal do týmu, který ošetřoval stromy pod vedením doktorky Gregorové ze Sadů lesů zahradnictví. Svého času se jeho kolegové v této disciplíně účastnili i mistrovství (více v reportáži zde).
Arboristé se totiž do koruny stromů dostávají pomocí lan a sedacího úvazu. "My jako starší generace používáme jednolanový systém, kdy si lano, na jehož konci je váček s pískem nebo olovem, vyhodíte přes rozsochu, zajistíte, a můžete vystoupit do koruny," vysvětluje techniku stromolezců Brož.
V koruně už stromolezci pracují na napnutém laně. "Je to ideální způsob, jak strom ošetřit efektivně, poměrně bezpečně a rychle. Děláme to přes dvacet let a naštěstí jsme kromě drobných zranění žádný závažný úraz neměli."
