Jádrem chytrého skleníku je řídicí jednotka. Do ní jsou zapojeny senzory teploty a vlhkosti vzduchu, vlhkosti půdy a další pomocná zařízení. Řídicí jednotka je připojena k wi-fi, díky které získává uživatel vzdálený přístup odkudkoliv na světě.
Nejde o nic složitého. Pomocí počítače, tabletu nebo telefonu se v přehledném uživatelském rozhraní zorientuje i začátečník. Motivací autorů je podpora vyššího zájmu o lokální pěstování potravin a zdravý životní styl.
Na rozdíl od mnoha jiných systémů není řízení budované na mobilní aplikaci, ale tak, že se připojíte přes webový prohlížeč pomocí svého jména a hesla. Ostatně vyzkoušet si to můžete nanečisto (jméno i heslo je sensorie).
Skleník se postará o ideální podmínky sám
Základem pro bohatou úrodu je poskytnout ideální podmínky pro růst. Vybrat ty správné komponenty a sestavit z nich fungující celek může být oříšek.
„Chytrý skleník naštěstí tyto problémy vyřeší místo uživatele. Pěstiteli stačí vybrat si podle zkušeností požadované rozsahy teplot nebo vlhkostí a řídicí jednotka je vytvoří ovládáním otevírání okna, ventilátoru, ohřívače nebo zavlažovacího systému,“ popisuje David Bažout, který je spoluautorem nápadu.
Skleník je vybaven i rozprašovací hadicí. Představte si obvyklý horký letní den. Rostliny mají dostatek vláhy, ale stejně mají svěšené listy. Je to tím, že ve skleníku je příliš suchý vzduch a rostliny se s ním nedokážou vyrovnat. Rozprašovací hadice udrží vlhkost vzduchu na požadované úrovni a ještě přinese příjemné ochlazení.
Studenti pak experimentovali a zjistili, že řízené podmínky zvyšují odolnost rostlin proti různým nemocem. To si ověřili v praxi. Například okurky pěstované tradičním způsobem byly hned začátkem léta zasažené plísní. Pouhých několik metrů vedle nebyl v chytrém skleníku jediný zkroucený list.
A co když se přece jenom nějaká nemoc ve skleníku vyskytne? „Vytvořili jsme neuronovou síť, která dokáže na základě fotografie zasaženého listu určit, o jakou nemoc se jedná. Díky tomu je možné začít s léčbou včas a úrodu zachránit,“ říká Bažout.
Zaměřili se na nejčastěji pěstovanou zeleninu v českých sklenících – rajčata, okurky a papriky. Po pečlivém nastudování nemocí a jejich příznaků se pustili do stahování obrovského množství fotografií z internetu. Veškeré fotografie bylo nutné pečlivě ořezat, roztřídit a poté zpracovat neuronovou sítí.
„Umíme detektovat celkem 32 druhů nemocí. U rajčat dosahujeme úspěšnosti zhruba 94 % na základě jediné správně pořízené fotografie. U okurek a paprik lze podobné úspěšnosti dosáhnout na základě tří fotografií,“ vysvětluje jedno z nejnovějších zdokonalení.
Zeleninu až do Vánoc
Během konce loňského roku se jim podařilo prodloužit vegetační dobu skleníku o celé tři měsíce. Při teplotě kolem 5 °C sice už zelenina nerostla, zůstala však chutná a čerstvá až do Vánoc. Celé vyhřívání přitom díky mírné zimě vyšlo na pouhých 140 korun na účtech za elektřinu.
Chytrý skleník pomáhá i v boji se suchem, a to hned na dvou frontách. Díky senzorům vlhkosti půdy se zavlažuje pouze v případě nutnosti a nedochází k plýtvání.
Uživatel může také velmi snadno připojit zavlažovací systém na dešťovou vodu. Když tým zkoušel tuto metodu v praxi, během letošního suchého jara došlo k úspoře tří kubíků vody, díky čemuž si skleník vystačil pouze s dešťovou vodou.
