Kdo má „tulení ruce“?
Když se vrátíme do tuzemských lesů, jeden z jejich obyvatel dal vzniknout přísloví: „Mít hlad jako vlk.“ „Vlčí smečky především v zimě obtížněji shánějí potravu. Když uspějí, jsou vlci už často velmi hladoví a potravu hltají a žerou velmi rychle,“ popisuje Brtnický.
Vzácná zvířata jsou v Česku také orel či rys ostrovid, ve vztahu k lidem se mluví o jejich skvělém zraku. Orel vidí opravdu výborně, na pět kilometrů je schopen spatřit na zemi perličku, svou nejoblíbenější kořist.
A rys? „Je známo, že ten má vynikající sluch i zrak. Velmi dobře vidí do velké dálky, a to i v noci. Když loví, pozoruje kořist nejraději z vyvýšeného místa,“ podotýká zoolog.
Ještě další tvor je v Česku vzácný – sýček. Proč se říká sýčkovat, tedy přinášet špatné zprávy?
„Vzhledem k tomu, že sýček je velmi ohrožená sova, je dnes vzácné ho vůbec uslyšet. V minulosti si lidé jeho houkání vysvětlovali jako lákání na onen svět, mysleli, že sýček je posel smrti,“ vysvětluje zaměstnanec chomutovské zahrady, kde chovají také tuleně.
Ti jsou součástí méně známého rčení „mít tulení ruce“. Co to znamená? „Můj odhad je, že tulení ruce nebo termín ‚tulení nemoc‘ mohl vzniknout tak, že tuleni na rozdíl od lachtanů nemohou podsunout zadní ploutve pod tělo, takže jejich pohyb na souši je relativně pomalý a nemotorný. Význam u lidí je, že nechtějí pracovat – ‚mít ruce dozadu‘,“ popisuje.
V chomutovské zoo mají i opice, o kterých se říká „drzý“ či „chytrý jako opice“. Proč? „Vím, že v některých zoo, kde mají průchozí expozice s opicemi, musí návštěvníci dát své kabelky a tašky do speciálního zavazadla, které je možné zavřít, aby se do něj zvědavé opice nedostaly. Také se ví, že lidoopi mají lepší vizuální paměť než lidé,“ podotýká.
