Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVčelstvo je vlastně jakýsi mozek, přičemž jednotlivé včely mohou mít funkci neuronů. „Výborně to popsal autor Thomas D. Seeley v knize Honeybee Democracy, kde včelstvo přirovnal k mozku primáta,“ doporučuje knihu jako cenný zdroj informací o včelách odborník.
Včely mají například velmi propracovanou termoregulaci úlu. Regulovat teplotu uvnitř hnízda umí velmi přesně, na desetinu stupně. V zimě si dokážou topit, v létě chladit, potřebují k tomu ovšem dostatek vody.
Jak to dělají? „Topí tak, že včely k tomu vyčleněné si zalezou do prázdných buněk, protože plást se vytápí lépe než vzduch, a tam zahřejou své svaly. Bez mávání křídel nebo pohybu nohou, jenom svými hrudními svaly topí. Je to jako pustit motor s vyšlápnutou spojkou, obrazně řečeno,“ popisuje Titěra. A vysvětluje, že z těchto vybraných včel se tak stanou jakási topná tělesa, která navíc mají svou čerpadlářku. Další včela je totiž chodí pravidelně krmit, aby nemusely vylézat a neztrácely tím drahocennou energii. „Takže jsou krmeny, vrčí a topí,“ shrnuje včelař.
V létě zase včely musí přesně zjišťovat a sledovat teplotu v úlu. “To musí hlásit, v centru to vyhodnotí a jiné včely se pak na česně seskupí do jakýchsi řetízků. Přitom mávají velmi usilovně křídly, aby vytvořily proudění vzduchu a tím úl ochladily. Pokud jsou teploty kolem 35 stupňů, už to nestačí, takže k chlazení používají i odpar vody: nanosí si vodu, rozprostřou ji do tenkého filmu kolem buněk plástů a odpar vody pomáhá úl ochlazovat,“ vysvětluje fascinující procesy v úle odborník a přímo během rozhovoru tuto fascinující záležitost ukazuje na videu.
V úlu je dokonale propracovaná dělba práce
Dalibor Titěra také vysvětluje, že když se včela narodí, má šanci stát se v jakémsi včelím job serveru různě specializovanou pracovnicí, pokud k tomu má věk a odpovídající výživu a funkci žláz, hormonů a enzymů.
Včelařský manuál pro začátečníky |
„Nejdříve se stává uklízečkou, osmý den jí naskočí funkce mléčných žláz, takže se stává kojičkou a vytváří tzv. sesterské mléko pro mladší sestry, potom se podílí postupně na zpracování zásob, k tomu zase potřebuje jiné enzymy, případně se specializuje na topení či chlazení,“ popisuje badatel fascinující svět, v němž žijí včely.
Úl včela opouští po zhruba 2 až 3 týdnech, a plní pak zase další funkce. Když jsou dobré na zeměpis, jak s nadsázkou říká včelař, mapují jako pátračky krajinu a její mapu pak speciálním tancem prezentují ostatním včelám. Ty pak díky tomu vědí, kam letět pro nektar. Pokud je na tom včela s orientací hůř, sice není tak chytrá, ale hodně unese, lítá v tandemu se včelami, které „vědí kam“. „Tyto včely pak spolu létají a nosí potravu do zásob, dokonce spolu i odpočívají. Ve věku zhruba šesti týdnů potom tyto včely umírají na celkovou sešlost. „Hlavní kvantum zásob přitom včely potřebují na to, aby přežívaly zimu v tom společenství. Jiný hmyz, třeba čmelák, raději zazimuje jako medvěd,“ konstatuje odborník.
Člověk včelstva navýšil, tak se musí starat
Včela potřebuje ke svému uživení a přežití zimy asi kilometr čtvereční hustého porostu, což vzhledem k dnešní zastavěnosti krajiny není možné splnit. Navíc se s oblibou včelaření výrazně navýšil počet včelstev oproti původnímu stavu. Proto se o včely musí člověk starat jako o každé jiné hospodářské zvíře, jinak by zahynuly. „Respektive by se jejich počet opět zredukoval,“ odhaluje taje přírodních zákonitostí včelař.
Dalibor Titěra dále vysvětluje, že podobné je to i s ošetřováním včelstev proti parazitům a nemocem, které jsou schopny včelstvo zlikvidovat. Z jednoduchého důvodu: parazit, který se k nám dostal z východní Asie jako důsledek globální aktivity, by včelstvo bez ošetření zničil.
Řešení vidí v opravdu odborném přístupu, který dovoluje řešit tento problém hned v zárodku, a množství aplikovaných ošetřujících přípravků tak lze včasným zásahem minimalizovat. A zdůrazňuje, že na prvním místě je vždycky požadavek, aby ty přípravky ve včelstvu nezůstávaly a aby se nemohly žádné jejich zbytky dostat do včelích produktů.
Pokud se ovšem včelař o své včely nestará, může ohrozit i včelstva v sousedství. „Jde o to, aby svoje včely netrápil a neohrožoval okolí,“ shrnuje respektovaný odborník lapidárně.
A co říká na výrok, že vymřou-li včely, do čtyř let vymřeme také? „S tímto výrokem se často setkáváme, jde ovšem o to, jestli měl autor výroku na mysli čistě včely medonosné, tedy honeybees, nebo bees obecně,“ říká Dalibor Titěra s úsměvem, „Pokud jen ty medonosné, tak to pravda není. Pokud včely obecně, tak to by opravdu byl malér!“
Jen na území ČR totiž žije 450 druhů včel, a přestože spousta z nich tvoří jen malé rodinky, jako opylovači jsou velmi důležitou součástí vztahu mezi hmyzem a rostlinami. „Pokud má jeden druh potíže, tak se okamžitě objeví jiný, který ho zastoupí,“ vysvětluje odborník, jak to v přírodě funguje. A dodává: „Jakmile se stalo, že včela medonosná v nějaké oblasti vyhynula na nějakou nemoc, tak hned druhý rok tam pozorujeme nárůst populace včel samotářských.“
Při badatelské činnosti prý Ing. Dalibora Titěru, CSc. jako vedoucího laboratoře ve Výzkumném ústavu včelařském na včelách denně něco překvapuje a fascinuje. „Naše znalosti zdaleka ještě nedokážou popsat, co se v těch včelách vlastně děje. Jejich hierarchie, respektive koordinace není jen vazba v tom včelstvu, ale i na všechno ostatní v přírodě, a všechno je to krásně provázané. Je to něco, co bychom se měli stále učit. Nesnažit se to ovlivňovat, řídit, vykořisťovat, ale poznat. A to poznání, jak to funguje, člověku může pomoci při řešení problémů.“
Co včely dokáže vybudit k útoku, za jakých okolností mohou bodnout a proč používají včelaři kuřák? Co je vlastně přesně med, který lze označit za nejdokonalejší konzervu energie, co všechno obsahuje a proč je to osvědčený prostředek na drobná zranění? A kde se vzalo slovo propolis?
Pokud si poslechnete celý Rozstřel se zkušeným včelařem a badatelem Ing. Daliborem Titěrou, CSc., dozvíte se to. A na včely a cenné včelí produkty už budete jednoznačně pohlížet s respektem.