Je to právě tento včelař a předseda ZO Českého svazu včelařů na Praze 5, který se kolem včel motá od svých dvanácti let, kdo stál například za otevřením prvního „hotelového“ stanoviště včelích úlů na střeše Hotelu Intercontinental na pražském nábřeží či Rudolfina.
Zájem o včelaření v hlavním městě v posledních letech stoupá, jen na zmíněných Vinohradech jich je deset. Zdaleka však počty včelařů a včelstev nedosahují poválečných čísel, tehdy se počet včelstev na srovnatelném území pohyboval zhruba kolem třiceti tisíc. Je tedy stále co dohánět.
Právě na střeše SVS, kde je pět včelstev v plné práci, ačkoliv v dohledu je až zeleň v Riegrových sadech a park na Náměstí míru, mají čerstvě po prvním stáčení. „Včely odtud létají do okruhu tří až čtyř kilometrů,“ uklidňuje zkušený včelař, že včely se opravdu mají kde napást.
Když míjíte tuto budovu po chodníku, vůbec vás nenapadne, jak je na její střeše živo. „Nápad na zřízení několika včelích úlů na střeše naší budovy přišel loni v souvislosti s rekonstrukcí historické terasy. To, že jsme alespoň trochu navýšili počty včelstev v centru Prahy, chápeme jako prospěšný a zároveň symbolický počin,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
A analýzy tohoto medu z Královských Vinohrad navíc prokázaly, že je opravdu dobrý. „Vyhověl ve všech ukazatelích daných vyhláškou stanovující požadavky na kvalitu medu i legislativě o bezpečnosti potravin, nebyla v něm zjištěna přítomnost těžkých kovů, vyhověla i vyšetření na přítomnost reziduí pesticidů,“ uvedl Petr Vorlíček, tiskový mluvčí SVS.
Střešní včelaření je jen pro zkušené včelaře
Podle Augustina Uváčika by se měl do střešního včelaření pustit až ten, kdo si nejméně pět let vyzkouší běžnou péči o včely. Včelaření v centru města sice není nijak právně omezeno, nicméně přece jen má svá specifika.
„Tam, kde je mnoho lidí, se musí včelař chovat trochu jinak než na venkově. Jednak musíte vybrat vhodné klidné plemeno, v našem případě je to kraňské plemeno pocházející z hor, a musíte mít včely pod kontrolou v době rojení. Zrovna tak musíte respektovat bezpečnostní pravidla budovy a neomezit její chod,“ vypočítává zkušený včelař. Voda prý potřeba není, tu si včely najdou.
„Dále platí, že střecha nesmí být tmavá, aby se úly zbytečně nepřehřívaly. I když teplo do určité míry pomáhá zrání medu a pěkně ho to zahustí,“ usmívá se spokojeně včelař na ostrém sluníčku. Při tom se to kolem něj neustále hemží včelími dělnicemi. „A musí být pochozí, aby byla pro pohyb včelaře bezpečná.“ Prohlédnout na vlastní oči si to můžete třeba na střeše Národního zemědělském muzea na Letné, kde se také včelaří.
