Květina musí být plná pylu, aby včelu zaujala. Jenže jak to říct i ostatním, že právě takových je tam venku plná louka nebo obsypaný strom?
Včely, stejně jako čmeláci a vosy, spadají pod řád blanokřídlých, který zahrnuje asi 100 000 druhů. Včela medonosná, která se běžně vyskytuje u nás, je rozšířena po celém světě. Najdeme ji třeba také ve Švédsku, na Sibiři, po celé Evropě, v Africe, Americe i Asii. Podobně jako lidé se během svého vývoje přizpůsobila mnoha životním okolnostem, a proto se i u včel vyvinuly rasy, které se liší svou barvou, ochlupením na tělíčku, velikostí, odolností vůči počasí a spoustou jiných dalších faktorů. Co ale všechny spojuje, to je umění komunikace, tedy dorozumívání. A jak to včely dělají, jak si dají vědět, kam vyrazit na sběr pylu, kde si opravdu pochutnat – a hlavně, kudy se tam dostat? Sdělují si to tanečkem a vůní. Pojďme si to vysvětlit.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
