Co se velikosti a složitosti mozku týká, je ten ovčí poměrně dobře srovnatelný s mozkem člověka či primátů. A protože jsou ovce navíc poměrně dlouhověké, vybrali si je vědci už před lety jako vhodný biologický model pro výzkum. A udělali dobře, svými kognitivními schopnostmi ovce jednoznačně překvapily.
Nově byli vědci Cambridge University překvapeni zjištěním, nakolik mají ovce rozvinutou schopnost rozpoznávat tváře. A to nejen u členů svého stáda a reálných lidí, se kterými se setkávají fyzicky. Ale také u lidských tváří na dvourozměrných fotografiích, dokonce i na snímcích pořízených pod různými úhly pohledu. Dosud se tato schopnost prokázala jen u člověka a primátů.
Jak vědci postupovali? Nejprve jim šlo o to, aby si ovce zapamatovaly čtyři známé tváře: bývalého prezidenta Baracka Obamu, herce Emmu Watsonovou a Jakea Gyllenhaala a televizní moderátorku z BBC Fionu Bruceovou.
Poté ovcím na dvou počítačových obrazovkách ukazovali nejprve na jedné straně fotografii jedné ze čtyř zmíněných osobností a na druhé obrázek nějakého předmětu. Zvíře se přitom dočkalo pamlsku jen tehdy, když čumákem přerušilo infračervený paprsek pod fotkou známé osobnosti. Když se úspěšnost ovčích pokusů dostala na 87,5 %, vědci test ztížili.
Ovcím totiž začali ukazovat dvojice fotografií, kdy na jedné vždy byl obličej neznámého člověka a na druhé jedna ze čtyř známých osobností. Úspěšnost rozpoznat známou tvář a tvář člověka, kterého předtím nikdy neviděly, činila 80 %. „Dokázali jsme, že ovce mají tak pokročilou schopnost identifikace, že je srovnatelná s lidmi a primáty,“ konstatovala profesorka Mortonová.
Ovce navíc prokázaly schopnost rozpoznat známé tváře i na fotkách pořízených z jiných úhlů. Úspěšnost se sice snížila cca o 15 %, nicméně s podobnou chybou pracují při srovnatelném testu i lidé.
Ovce pomáhají při výzkumu neléčitelných nemocí
Ukázalo se, že jako individuality jsou ovce překvapivě inteligentní a mohly by vědcům pomoci porozumět dlouhodobě se vyvíjejícím degenerativním poruchám mozku, jako je například prozatím neléčitelná a dědičná Huntingtonova choroba (typické jsou pro ni nekoordinované trhavé pohyby a snížení mentálních schopností) či Parkinsonova nemoc.
Při výzkumu vědci porovnávají výsledky u geneticky modifikovaných ovcí, které nesou dědičné geny choroby (tento gen vědci identifikovali v roce 1983) s tím, jak si vedou zdravá zvířata.
Jen v Británii trpí Huntingtonovou chorobou téměř sedm tisíc pacientů, proto se tým neurovědců pod vedením profesorky Jenny Mortonové z University of Cambridge výzkumu věnuje dlouhodobě - ve snaze vyvinout účinné léčebné postupy nebo maximálně zpozdit nástup onemocnění.
„Studie nám umožňuje sledovat, jak se mění kognitivní schopnosti zejména u ovcí s genetickou mutací způsobující Huntingtonovu chorobu,“ vysvětluje neurovědkyně. A další dílčí závěry testů vědce opět překvapily, jak ukazují výsledky studie publikované v časopise Royal Society Open Science.
