Zvířatům se přisuzují instinkty, které jim pomáhají neomylně předvídat změny počasí. Kuňkající obojživelníci jsou toho historickým symbolem. Má se za to, že pokud jsou žáby extrémně slyšet, bude pršet.
„Tady u nás jsou v předpovědi počasí každopádně stoprocentní,“ směje se farmářka Serena uprostřed havajského deštného pralesa. Ve vlhké trávě se každý večer rozehrává koncert tisíců hrdel skákavých tvorů a do půl hodiny začnou bušit kapky do oken.
Jenže to je deštný prales. Tam padá voda skoro pořád. Žáby si to pochopitelně užívají, protože vlhké prostředí je pro ně přirozené, ideální. Využívají ho k páření, daří se v něm jejich vajíčkům a dobře v něm hledají i potravu, červi lezou na povrch. Jasný důvod k hřmotným žabím oslavám a lidským obavám z promoknutí.
„Bouřka nebo i déšť rosničky stimuluje, to je bezpochyby,“ potvrzuje i Roman Rozínek z herpetologické stanice v Hradci Králové. Během pravého podzimního nečasu tak může poslouchat žabí orchestrion. „Aktivnější jsou během deště samci, kteří vyzývají k páření a jsou víc slyšet. „Námluvy v kapkách deště probíhají pozoruhodně. Nejsilnější samci vydávají hrdelní zvuky, samičky se za nimi stahují. Jenže po cestě číhají samci slabší a snaží se svým hlasem svést nápadnice z cesty. I proto je okolo tůní a mokřadů tak hlučno.
Rozínek popírá, že by jeho žáby lezly podle počasí po žebřících, přesto připouští: „Určitý základ pravdivý bude, žáby totiž chytají nízko létající hmyz.“ A přidá vtip, kterým se dobře baví, když po něm lidé předpověď požadují: „Rosnička povídá rosničce: Hele, bude pršet! Druhá se ptá: Jak to víš? A první odpovídá: Protože na nás lidi zase blbě koukaj.“
Ptáci opouštějí hnízda
Zajímavé je i chování včel, které bývají s blížící se bouřkou nervózní a agresivnější. „Ještě nemusí ani hřmít, a už vám dají najevo, že do úlu není radno chodit. Vycítí to změnou elektrického napětí ve vzduchu, opravdu to nemají rády,“ potvrzuje Miroslav Peroutka z Českého svazu včelařů.
Krmítko můžete na zimu pořídit i veverkámJak se dočtete níže, lidé věří, že veverky odhadnou, jak mrazivá bude nadcházející zima. Čím výše si postaví své hnízdo v koruně stromu, tím bude mrazivější.     |
Louka plná květů bez pracujících dělnic je jasným znamením, že je načase se také schovat. „Jde o pár minut před vypuknutím deště, ale pravda to je. Dají si opravdu velký pozor, aby nezmokly, a jsou velmi přesné,“ ví zkušený včelař.
Potvrzena je i schopnost ptáků vybrat si vhodné letové podmínky. Pokud je uvidíme vysoko na obloze, pravděpodobně nás nečeká náhlá bouřka či krupobití. Letci mají svůj vlastní barometr, který jim spolehlivě poradí.
Už dřív američtí pozorovatelé zjistili, že jsou ptáci schopni zachytit nízké zvukové frekvence, které jsou indikátorem devastujících tornád. Pokud tedy na floridské pobřeží míří takový typ bouře, tamní opeřenci neváhají opustit hnízda a zachránit si život i v době, kdy sedí na vejcích.
Ve zdejších krajích se podle našich babiček vyplatí koukat na vlaštovky a jiřičky. Jestli budou bříšky prakticky kopírovat zemi, je načase roztahovat deštníky. Loví totiž hmyz a ten se před špatným počasím schovává nízko nad zemí. Pavouci zase opouštějí sítě a raději se koukají ukrýt pod listím. A mravenci? Ti si prý budují ochranné bariéry, jejich aktivita je horečná.
Víc močení u dobytka, víc deště
Svým zvířatům věří farmáři, kteří je den co den obhospodařují. Umějí si díky tomu všimnout zvláštního druhu chování a neklidu ve stádu před hrozícím nečasem.
Předpoví i zemětřesení?Prakticky po každé přírodní katastrofě je referováno o zvláštním chování zvířat. Ta divoká se často dokážou schovat před vlnami tsunami, dávné pověsti hovoří o schopnosti hadů vyhnout se zemětřesení.  Vědci jsou přesvědčeni, že otřesy půdy dopředu vycítí i ropuchy. V odborné studii se tomu věnovala bioložka Rachel Grandová. „Před zemětřesením v italské L´Aquile jsem jich měla v jezírku téměř stovku. Tři dny před tragédií téměř všechny zmizely,“ napsala vědkyně. Ve spolupráci s NASA došla k závěru, že tito živočichové poznají chemické procesy v půdě předcházející pohybům země, a tak se mohou uchýlit do bezpečí. |
Krávy se údajně snaží zalehnout dřív, než země zmokne. Takže vždy, když uvidíme stračenu nervózně popocházet a hledat místo k odpočinku, pak je načase schovat se pod střechu. Trošku jiné chování lze pozorovat u ovcí, ty se zase začnou mačkat jedna ke druhé, vlna ochrání spolehlivě.
Islandští pastevci šli ještě dál, dlouhodobě hlásí předpovědi podle barvy a frekvence moči skotu. Pokud je jasně žlutá, bude hezky. Pokud šedá a častější, další den bude jistojistě počasí mrzuté a nemá cenu plánovat žádnou túru za krásami severského ostrova.
Koho zajímá, jak těžká nás čeká zima, měl by pečlivě sledovat veverky. Ne že by to bylo vědecky ověřeno, ale dlouhé roky se věří, že čím výš si stavějí své hnízdo, tím tvrdší a mrazivější budou následující měsíce.
