Zprávy o nových klíšťatech jsou často jen nafouknutá bublina, říká vědec

aktualizováno 
Krvežíznivé obří klíště roznášející krvácivou horečku straší veřejnost. Oběti si vyhlíží ostřížím zrakem a dokáže je sledovat na stovky metrů. Takové zprávy se objevily v některých médiích. Pravda je však trochu jiná, upozorňuje v rozhovoru profesor David Modrý.

Hyalomma marginatum je druh klíštěte z rodu Hyalomma, vyskytující se zejména v jižní a východní Evropě. | foto: Adam Cuerden, Wikipedia

Klíště s odborným názvem Hyalomma marginatum je klíště, které může na člověka přenášet nebezpečnou nemoc – krymsko-konžskou hemoragickou horečku. To je pravda, ač jen poloviční, popisuje David Modrý, který se na fakultě veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně zabývá výzkumy nových druhů klíšťat na území České republiky.

Jak jste klíště objevili?
My se zajímáme zejména o výskyt pijáka lužního a odstartovali jsme kampaň Najdi pijáka. To je klíště, které se u nás opravdu šíří a přenáší nemoc psů, tedy psí babeziózu. 

Výskyt babeziózy logicky kopíruje rozšíření jejího přenašeče a znalost výskytu pijáka je tak na regionální úrovni klíčová jak pro majitele psů, tak pro veterinární lékaře. Piják lužní se v posledním desetiletí v Evropě rychle šíří, nicméně data o rozšiřování výskytu v České republice dosud chyběla.

Projekt Fakulty veterinářského lékařství Najdi pijáka

Projekt Fakulty veterinářského lékařství Najdi pijáka

Na člověka se babezióza nepřenáší, ale pro psa může být smrtelná. A my jsme se projektem Najdi pijáka pokusili oslovit širokou veřejnost, vyzvali jsme je, aby posílali nalezené klíště a na mapě vyznačili, kde ho nalezli. Podrobný popis jak postupovat, najdou na tom webu. 

A překvapivě jsme se setkali s ohromnou mírou spolupráce veřejnosti. K dnešnímu dni máme okolo stovky nálezů pijáků z celého území republiky 

A nezávisle na sledování pijáků se objevila zpráva, že Němci na svém území objevili jihoevropské klíště Hyalomma marginatum. V reakci na tyto informace nám lidé poslali i fotografie tohoto klíštěte. Tyto nálezy byly velkým překvapením, neboť o výskytu u nás defakto chyběly informace. 

Co je to za klíště?
Není tak obří, jak se někdy píše, je však pravda, že je zhruba dvakrát až třikrát tak velké než naše běžné klíště, takže hodně „nacucaná“ samička může působit monstrózně. Není to tropické klíště, vyskytuje se v jižní Evropě. Hranice se pohybuje někde na úrovni Chorvatska nebo severní Itálie, zjednodušeně na jih pod Alpami.

A jak se mohlo dostat k nám?
Toto klíště se k nám dostane díky stěhovavým ptákům. Funguje to tak, že pták letí odněkud z Afriky, odpočine si na Balkáně nebo v jižní Evropě a tam na něj klíště nastoupí. Poté, co pták doletí k nám, klíště z něj spadne.

Klíště během vývoje střídá hostitele, po nasátí vždy ze zvířete odpadne a přemění se na další stádium. Takže třeba na špačkovi nebo čápovi se k nám Hyalommy dostanou jako larva nebo nymfa, pak odpadnou a v přírodě si najdou nového hostitele.

A protože je to klíště kopytníků, najde si jako nového hostitele třeba krávu nebo koně. Všechny tři nálezy, které jsme získali, jsou z koní. Je to zřejmě tím, že zatímco krávy nikdo neprohlíží, koně se hřebelcují a při tom je majitel schopný klíště najít.

Může vás vystopovat zrakem?
Je pravda, že na rozdíl od našich klíšťat má opravdu oči. Běžné klíště si hledá hostitele čichem, toto i zrakem. Ale rozhodně není pravda, že by si vás mohlo vystopovat na sto metrů, jak se někde píše.

Takže nehrozí jejich rozšíření k nám?
Asi ne, až začnou mrazíky, hyalommy pravděpodobně odpadnou a zmrznou a příští rok to začne znovu, až je přinesou ptáci. Je pravda, že v některých zemích mohou přenášet krymsko-konžskou hemoragickou horečku, což je krvácivé virové onemocnění zvířat i lidí, ale opravdu nemáme důkaz o takovém onemocnění na našem území.

Je nebezpečné?
Někteří vnímaví a citliví jedinci na ně mohou i zemřít, to je pravda, ale na Balkánu se s infekcí setkává obrovské množství lidí, kteří nikdy klinicky neonemocněli, a mají proti němu pouze v krvi detekovatelné specifické protilátky. V jihovýchodní Evropě se tomuto onemocnění věnuje velká pozornost, ale pravděpodobnost, že by někdo u nás onemocněl, je naprosto zanedbatelná.

Autor:

Tipy na jaro


Nejčtenější

Pohlreich: Tuhle omáčku se, chlapci, naučte. Žádná jí neodolá

Filet mignon v košilce ze slaniny s estragonovou omáčkou a pečenou jarní...

Ve druhém pokračování Pohlreichovy show Rozpal to, šéfe! rozebral kuchař ten nejdražší a nejjemnější kus hovězího, tedy...

Zahradu u Baťova domku zvládli přetvořit za sto tisíc, pomohli kamarádi

Terasu ze starých cihel doplnil nábytek ze zlínské produkce.

Proměna zahrady u jednoho z Baťových půldomků ve Zlíně vyžadovala citlivý přístup s respektem ke specifické historii i...

UHO stále žije. V restauracích se maskuje za přírodní šťávu

Základní omáčka, kterou v restauraci najdete u receptů s jídlem přelitým šťávou.

Tradiční česká rychlovka z jídelen v podobě UHO, tedy univerzální hnědé omáčky, stále přežívá v řadě hospod a...

Městské včelaření není výhra. Včely berou potravu ostatním opylovačům

Včelařka Dagmar Šormová

Městské včelaření je hit posledních let. Vlastním medem se chlubí i mnohé hotely u nás a nabízejí ho hostům jako bonus....

Rodinnou zahradu na kraji města architekti propojili s okolní krajinou

Z nudné smutné placky u novostavby rodinného domku vytvořili architekti se...

Mladí manželé z Českolipska měli už při výstavbě domu jasno v tom, že si nechají od architekta navrhnout i zahradu. Jen...

Další z rubriky

Web pro opuštěné psy zahrnul do nabídky i kočky z útulku

PesWeb nově nabízí vedle psů i kočky.

Portál PesWeb, kde se centrálně shromažďují nabídky psů z útulků, nově nabízí stejnou službu pro opuštěné kočky. Jeho...

Zoo Praha očekává narození dalších dvou slůňat. A těší se na luskouny

Sloni indičtí obývají v Zoo Praha Údolí slonů, otevřené v březnu 2013, a to...

Příští jaro by se pražská zoo mohla dočkat dalších cenných sloních přírůstků, a to opět od sloních samic Janity a...

Raději než další lovecký nůž navrhl student designu budku pro netopýry

Ve Slavkovském lese se testuje budka k ochraně netopýrů, kterou navrhl student...

Ve Slavkovském lese se testuje budka pro netopýry, kterou navrhl Tomáš Starý, student Fakulty designu a umění Ladislava...

Najdete na iDNES.cz