Magické velikonoční polévky našich předků: zelená, ušelo, šmigrustovka

  • 1
O polévkách se říká, že jsou grunt. Nejinak tomu bylo i o Velikonocích, kdy toto „startovací jídlo“ přinášelo lidem první přísun vitaminů, ale i trochu magie.

Zelená polévka

Polévky pro naše předky představovaly levné a syté jídlo. Hospodyňka v nich „utopila“ vše, co našla doma nebo na zahrádce, a bylo hotovo. O Velikonocích však byly obzvlášť žádané, protože buď korespondovaly s barvou určitého svátku, například zelená na Zelený čtvrtek, nebo měly ryze ochrannou funkci a chránily jedlíka před nemocemi či hadím uštknutím. Uvařte si i vy jednu ze tří velikonočních polévek. Nejenže vás zahřejí, ale určitě zaženou hlad.

Zelená polévka

Kde a proč se vařila: Na Zelený čtvrtek se na Šumavě vařívala zelená polévka. Byla plná bylinek a jarní zeleně. Měla dodat strávníkům energii a sílu.

Jak si ji připravíte: Na másle orestujte jarní cibulku. Přidejte po hrsti nasekaných špenátových listů a nasekaných kopřiv. Vše důkladně promíchejte, zalijte vodou, osolte a povařte. Polovinu polévky rozmixujte a vraťte zpátky do hrnce. Druhou část smíchejte se dvěma poctivými lžícemi zakysané smetany, utřeným česnekem a rozkvedlaným vejcem. Vše nechte přejít varem a servírujte do talířů. Polévka vypadá hezky, když ji ozdobíte lístky špenátu.

Tradiční ušelo

Tradiční ušelo

Kde a proč se vařila: Polévka „ušelo“ se vařívala v jižních Čechách jako lék proti uřknutí nebo uhranutí. Od toho je také odvozeno její jméno, které souviselo se slovem „uštknúť“. Jedla se po celé Velikonoce a na závěr svátků se do ní přidával ještě kousek uzeného masa na přilepšenou.

Jak si ji připravíte: Asi 400 g kysaného zelí překrájejte na drobnější kousky, zalijte vodou a dejte vařit. Postupně přidejte 150 g drobně nakrájené kořenové zeleniny, 70 g cibule, kmín a 250 g pokrájených brambor. Do uvařené polévky vmíchejte 40 g pomletých ovesných vloček a znovu ji krátce povařte. Hotové jídlo nechte na 10 minut odstát.

Na másle zpěňte jarní bylinky, například nasekanou kopřivu, popenec, pažitku, řeřichu nebo petrželovou nať. Nakonec ještě přihoďte rozkvedlané
vajíčko. Máslovou směs spojte s polévkou a máte hotovo!

Šmigrustovka

Šmigrustovka

Kde a proč se vařila: Na Moravě. Svůj název získala od slova „šmigrust“, jak se v některých částech Moravy říká Velikonocům. Naši předkové do ní přidávali vše, co na Velikonoční pondělí vykoledovali.

Proto byla plná barev a říkalo se o ní, že je přírodním lékem na podrážděný žaludek nebo kocovinu, tak ji určitě vyzkoušejte!

Jak si ji připravíte: V litru vody povařte 300 g uzeného masa, pikantní klobásu a cibuli. Všechny přísady nakrájejte na kostičky a rozdělte do čtyř talířů, jako bonus přidejte ještě každému jedlíkovi jedno rozpůlené vejce. Vzniklý vývar sceďte, přiveďte k varu a zahustěte směsí, kterou jste si připravili z kelímku smetany, dvou lžic hladké mouky a lžičky mleté papriky.

Do horké polévky zamíchejte žloutek, ochuťte ji solí a pepřem. Polévku nalijte do talířů a ozdobte strouhaným křenem a pažitkou.