Pravda o době plastové: svět sice zamořuje Asie, vinu na tom má i Západ

aktualizováno 
Většina z děsivého znečištění moří plastem pochází z rozvojových zemí, jako je Čína, Indie či Indonésie. Smutný trend ale živí i Evropa a Amerika, napsal týdeník 5plus2.

Úklid řeky od plastů | foto: GreenpeaceMetro.cz

Na skutečnost, že žijeme v době plastové, poukazují odborníci již řadu let. Obrázky ptáků a ryb s žaludky plnými odpadků nebo mořských želv zamotaných do igelitek nepotřebují žádné komentáře. Otázka odpovědnosti za tento stav je však složitější, než by se mohlo zdát. 

Fotogalerie

Loňský výzkum německých hydrologů přinesl překvapivé výsledky. Podle nich se 90 procent veškerých plastů dostává do oceánů prostřednictvím pouhých deseti světových řek. 

Osm z nich najdeme v Asii, dvě v Africe. „Většina znečištění v mořích pochází zhruba z deseti rozvojových zemí, jako jsou Čína, Indonésie, Indie. Jsou to země, kde není dostatečně zavedené odpadové hospodářství. To je známý fakt a my víme, že tyto země se nedokážou jednoduše vypořádat s množstvím plastu, které u nich vzniká,“ potvrzuje ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová. 

Západní zvyky škodí

Drtivá většina plastového odpadu v oceánech spolu s veškerými ekologickými dopady, které způsobuje a do budoucna způsobí, jde na konto zejména chudých asijských lidnatých států. Pokud právě v těchto problémových regionech nenastane zásadní změna v přístupu zejména k jednorázovým obalům a nakládání s nimi, neexistuje z logiky věci reálná naděje na odvrácení současného alarmujícího stavu. A to nejen pokud jde o mořský život.

Jonášová však hovoří i o aspektech, které západní svět s asijským plastovým odpadem neoddiskutovatelně spojují. A zmiňuje především vliv vyspělých zemí na ty rozvojové. 

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

„Souvisí to s přebíráním západních zvyků. Jsme zvyklí všechno obalovat do plastu a používat jednorázové plasty. Je to pro nás určitá známka komfortu, kterou si nechceme odpírat ani při našich cestách do zahraničí,“ říká. Zároveň dodává zajímavý příklad ze zmiňované Indonésie, který poodhaluje důvody zdejšího problematického přístupu k životnímu prostředí.

„Pro odpad se zde používá stejný výraz jako pro listí, protože jediný odpad, který dříve měli, byl biologického původu. Tím, jak se postupně mění zvyklosti, přibývají plasty. Jenomže místní obyvatelé nemají úplně dobré vzdělání a informovanost o tom, že plast je úplně jiný materiál s jinými vlastnostmi a v přírodě se nerozloží. Nakládají s ním tak, jak byli vždy zvyklí s odpadem nakládat. A tak ho buďto pálí před svými domy, čímž vzniká ohromné znečištění, nebo ho pouštějí po řece, protože s biologicky rozložitelnými odpady to nikdy nebyl problém,“ vysvětluje Jonášová. 

Rychlost, s jakou rozvojové státy přivykly používaní plastů, je podle ní tak veliká, že se s ní tyto země nedokázaly vypořádat.

Miliony tun plastů na vývoz

Evropa se nemůže od světového znečištění jednoznačně distancovat a házet vše na Asii z dalšího prostého důvodu. Ještě do loňského roku totiž vyvážela nejen ona, ale také například Spojené státy do Číny ročně miliony tun plastového odpadu, který se v zemích jeho původu nevyplatilo dále zpracovávat nebo pro to nebyly dostatečné kapacity. 

7,4 milionu tun plastového odpadu přivezly cizí země do Číny v roce 2016 90 procent všech plastů se do oceánů dostalo z osmi asijských a dvou afrických řek

Konkrétně v roce 2016 se do Číny ze zahraničí dostalo 7,4 milionu tun plastového odpadu. 

To se zásadně změnilo s příchodem roku 2018, kdy čínská vláda dala dovozu většiny tohoto odpadu stopku. Od té doby nejen evropské země naléhavě řeší, co s přebytečnými, zejména méně kvalitními plasty. 

„Evropa se příliš soustředila na sběr odpadních plastů a jejich expedování do zámoří a příliš málo podporovala výrobce v tom, aby využívali recyklovatelné plasty pro vlastní výrobu,“ přiznal v rozhovoru pro The New York Times Emmanuel Katrakis, generální sekretář bruselské Konfederace evropského recyklačního průmyslu.

Biobrčka místo plastu?

A tak se postupně objevují opatření, která mají smysl, avšak někdy vyvolávají až hysterické reakce. Konkrétně ve chvíli, kdy Evropská unie v rámci schválené směrnice, která od roku 2021 zakazuje některé skupiny jednorázových plastových výrobků, společně s nimi zakázala i používání brček. 

To rozpoutalo doslova brčkové šílenství, kterému nešlo uniknout. V jedné české kavárně se třeba objevil slogan: „Vezmi si brčko, zabiješ racka.“

Označit však brčka nebo plastové příbory za původce všeho zla, je podle odborníků více než přehnané. „Ukazuje se, že brčka jsou jen kapkou v moři. Plastová brčka sama o sobě nejsou špatná, protože alespoň víme, kam tento odpad vytřídit a dá se zpracovat. Jestli to děláme, to je otázka druhá. Na druhou stranu nahradit takové brčko bioplastovým brčkem, které nemá v Česku koncovku ke zpracování, je asi nešťastný krok,“ dodává Jonášová.

VIDEO: Třídit se vyplácí. Takto se z vyhozené lahve stane nový výrobek:

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv
Autoři:

Nejčtenější

VIDEO: Velikonoční nádivka nesmí chybět u žádného slavnostního stolu

Zlatavá velikonoční nádivka by měla být s chutí másla, uzeného masa a plná...

Dobrá nádivka je hotový poklad. Uvnitř nadýchaná, zvenčí krásně dozlatova zbarvená. Máslová, s vůní uzeného masa a...

KVÍZ: Jak se vyznáte ve velikonočních tradicích

Kraslice Jaroslavy Vaňousové z Chebu zdobené drátkováním

Velikonoční svátky výrazně provázejí tradice. Mnohé z nich se ale udržují pouze lokálně a některé zvyky dokonce už...

I do té nejmenší zahrady ve městě lze dostat hloubku. A pořádnou terasu

Jakmile trvalkový podrost a keře zesílí a rozrostou se, jednotlivá místa v...

Co bych za takovou zahradu dal, napadne asi téměř každého obyvatele velkoměsta, jež po zahradě marně touží, nad obrázky...

Máte větší pozemek a nechce se vám sekat tráva? Pořiďte si lamu

Lama má přední zuby pouze na dolní čelisti.

Lama krotká a lama alpaka jsou stále oblíbenější díky svojí nenáročnosti a všestrannosti. Jejich chov je poměrně...

Mikroplasty už nejsou jen ve vodě, vědci je našli i v alpském ledu

Mikroplasty jsou přítomné prakticky všude - zde v podobě polyesterových...

Vědci studující čistotu vzduchu v pyrenejských Alpách zažili šok, když našli vzorky mikroplastů v horských oblastech...

Další z rubriky

Užijte si plevel na talíři, do kuchyně patří pampelišky, pelyněk i kopřivy

Pampeliškový salát s pošírovaným vejcem a se špekem je pro nestabilní dubnové...

Autorka následujících jarních receptů je opravdovou kytkožroutkou, která pro chuťové vyladění svých receptů udělá...

Jak na barvení vajíček? Stačí domácí prostředky, v nouzi berte i vodovky

Děti jsou schopny pomalovat vajíčka i obyčejnými vodovkami a užijí si to.

V pondělí se bez kraslic neobejdete, i kdyby nakonec měl přijít jediný koledník. V každém případě si barvení vajíček s...

VIDEO: Velikonoční nádivka nesmí chybět u žádného slavnostního stolu

Zlatavá velikonoční nádivka by měla být s chutí másla, uzeného masa a plná...

Dobrá nádivka je hotový poklad. Uvnitř nadýchaná, zvenčí krásně dozlatova zbarvená. Máslová, s vůní uzeného masa a...

Najdete na iDNES.cz