Když domácí vodárně chybí vzduch, máte po komfortu

Většina domácích vodáren potřebuje pravidelně dotlakovat vzduchem. Instalatéři doporučují kontrolu alespoň jednou za čtvrt roku.

Vodní automat nepotřebuje nádobu

Takzvané vodní automaty se obejdou bez velké tlakové nádoby. Jsou vybaveny elektronikou, která je sepne vždy v okamžiku, kdy kdokoliv z rodiny otočí kohoutkem. Svůj výkon řídí podle okamžité spotřeby vody.

Běžné domácí vodárny jsou vybaveny nádobou, která se stará o udržení tlaku v domovním rozvodu vody. Tlak se přitom pohybuje nejčastěji mezi 2 a 3,5 baru (někdy se udává míra v Mpa - megapascalech - pak by to bylo 0,2-0,35 Mpa, jednotka v barech číselně odpovídá "staré dobré" atmosféře), záleží na použitém tlakovém spínači. V praxi to znamená, že jakmile tlak v nádobě klesne ke spodní hranici, spínač zapne motor s čerpadlem a "expanzku", jak řemeslníci často lidově tlakovou nádobu nazývají, dotlakuje k horní hranici.

Tlaková nádoba je v podstatě kovová schránka, uvnitř které je gumový měch naplněný vodou. Prostor mezi tímto měchem a kovovým obalem je natlakován vzduchem tak, aby se tlaky vzduchu a vody uvnitř pytle "přetlačovaly" - právě k tomuto prostoru je připojen tlakový spínač.

Vlivem drobných netěsností v systému (vzduch může unikat i ventilkem měchu) ale časem tlak vzduchu klesá. Správně má být o zhruba 0,2 baru nižší než spodní hranice tlaku vody, pokud ale tlak klesne například až k 1 baru, dochází k tomu, že se čerpadlo spíná častěji, než by mělo.

To má dva negativní důsledky: sepnutí čerpadla způsobuje velký ráz a zatížení elektromotoru. Když spíná kvůli absenci vzduchu příliš často, obvykle vypadne jistič. Druhým důsledkem je daleko větší kolísání tlaku vody, což je velmi nepříjemné u všech zdrojů teplé užitkové vody založených na průtokovém ohřevu - kvůli kolísajícímu tlaku se pak mění i teplota vody z kotle nebo bojleru. To například při sprchování nepotěší. Podobné výkyvy pak nezvládnou ani termostatické baterie, které jinak "vzorně" udržují nastavenou teplotu.

Dofukování (anebo alespoň kontrola) tlakové nádoby se u rodinných domků doporučuje alespoň jednou za čtvrt roku, u rekreačních objektů by se mělo provádět na začátku a na konci sezony.

Jak na to? Lze si samozřejmě zavolat instalatéry, kteří nádobu za několik stokorun zkontrolují, tento úkon ale zvládne i každý sám. Dofouknutí se za cenu námahy povede i pomocí běžné automobilové pumpičky, u velkých nádob ale nemá cenu se o to ani pokoušet. Je lepší použít kompresor. Ten má sice doma jen málokdo, lze ho však výhodně získat na několik hodin z půjčovny. Ceny se za čtyřhodinový pronájem obvykle pohybují do dvou set korun, je ovšem třeba složit jistinu, podle půjčovny a modelu od dvou do pěti tisíc korun.

Krok za krokem

Nejdříve je třeba vypnout jistič, aby se vyřadila z provozu automatika čerpadla.

Poté je třeba vypustit všechnu vodu z tlakové nádoby.

Jakmile tlakoměr ukáže nulu, je možné přistoupit k dotlakování.

Pod plastovou krytkou se skrývá obyčejný autoventilek, se kterým si poradí autopumpička nebo kompresor. Malé kompresůrky do auta nepoužívejte, než by se tak velký objem dotlakoval, nejspíš by se kompresor přehřál a zničil se, nehledě na potřebný čas.

Tlak vzduchu by měl být zhruba o dvě desetiny baru menší než spínací tlak vodárny.

U starších čerpadel je také třeba utáhnout ucpávky čerpadla. Pokud kape od hřídele vody příliš, je nutné ho nechat vyměnit.