Typický západní jídelníček plný tučných a průmyslově zpracovaných potravin dokáže ptákům výrazně změnit složení střevních bakterií. Hlavně ti, co žijí ve městech, se přitom dortům, chipsům a fast foodu nevyhnou. Podobné pochutiny jim lidé s dobrým úmyslem někdy dávají rovnou do krmítek.
Ptákům se tak bohužel postarají o chudší složení potřebných bakterií ve střevech. Následkem toho hůř vstřebávají živiny ze své přirozené stravy, která se skládá hlavně ze semínek a červů. Malá rozmanitost takzvaného mikrobiomu pak může za podvýživu, zhoršenou schopnost vypořádat se s nemocemi, a dokonce problémy s adaptací na změny klimatu.
Tvrdí to aspoň autoři studie, kterou publikovali v žurnálu Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. Navazuje na pokus, ve kterém zkoumali vrabce, ale jejich objev prý může naznačovat podobné trable také u dalších druhů ptactva i jiných malých zvířat, která žijí v obydlených oblastech.
Stovka vrabců z města i vesnice
Konkrétně do experimentu zapojili 114 vrabců domácích z jihozápadní Francie. Odchytili je v šesti různých lokalitách – tři z nich byly na venkově a tři ve městech. Na šest týdnů je v malých skupinách zavřeli do klecí, které byly vybavené krmítky a bambusovými bidýlky.
Dokrmovat? A jak?V teplé zimě si ptáčci poradí, v mrazech jim dokrmování může i zachránit život. Do krmítka ale nepatří kde co. Vyhněte se zbytkům z vlastní kuchyně: slaným, sladkým, kořeněným, uzeným nebo smaženým potravinám. Vhodnou volbou jsou slunečnicová, dýňová, konopná a lněná semínka, mák, ovesné vločky, drcená jádra oříšku, strouhaná mrkev, jablko nebo lůj.  |
Jednotlivé skupinky dostaly nahodile předepsanou buď „městskou“ dietu, která obsahovala různé druhy pečiva, dorty i brambůrky, nebo „venkovskou“ alternativu s kukuřicí, pšenicí, slunečnicovými semínky a moučnými červy. Výzkumníci pak odebrali vzorky jejich střevního mikrobiomu a poslali je na rozbor.
Ukázalo se, že přirozená „venkovská“ dieta vedla v rámci střevních bakterií k větší diverzitě, zatímco ta „městská“ ji redukovala. „Největší pokles jsme na konci vysledovali u vrabců z venkova, kteří dostávali městské jídlo,“ uvedl vedoucí výzkumu, ekolog Aimeric Teyssier z belgické Univerzity v Gentu.
Nejde jenom o opeřence
U ptáků má složení střevních bakterií zásadní vliv na schopnost správně trávit živiny, čelit nemocem a zvládat klimatické změny, píše se v závěru studie. Rozmanitý mikrobiom je také rozhodujícím faktorem pro to, aby ptáčata přežila první tři měsíce života.
„Mnoho dat o tom, jak střevní bakterie ptáky ovlivňují, zatím neexistuje, ale náš pokus by mohl naznačit, že diverzita mikrobiomu je podobně klíčová i pro zdraví dalších živočichů,“ uvedl Teyssier. Výsledek studie vypovídá přinejmenším o tom, že typická západní dieta není příliš zdravá nejen pro lidi, ale ani pro další druhy, které s námi městský prostor obývají.
