Sobota 25. ledna 2020, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 25. ledna 2020 Miloš

Drony vysadí miliardy stromů. Pomohou lesy zvrátit klimatickou krizi?

aktualizováno 
Miliardu stromů chce do roku 2028 vysadit kanadská společnost Flash Forest. Ke znovuzalesnění ploch, které zničily požáry nebo lidská činnost, chce využít síť dronů, jež budou do země „střílet“ kapsle s předklíčenými semeny. Podobně na to jdou i britské Dendra Systems. Jiní vědci ale upozorňují, že jen sázet stromy nestačí.

Kanadská společnost chce do roku 2028 vysadit miliardu stromů pomocí dronů. | foto: Flash Forest

S iniciativou Flash Forest přišla skupina kanadských vědců, kteří hledali levný a efektivní způsob, jak znovu zalesnit oblasti, které předtím přišly o obrovské plochy lesů. Věří, že tak dokážou zmírnit nebo dokonce zvrátit klimatické změny.

Lesy totiž z atmosféry umí ve velkém „vysávat“ oxid uhličitý, jeden z nejběžnějších skleníkových plynů. Kromě toho pomáhají kontrolovat teplotu ovzduší, odsávají z něj také znečištění a prach a tam, kde se obnoví, se mnohdy znovu navrací fauna a flora. Tak se spolu s lesem obnovují i přírodní ekosystémy a zvyšuje se biodiverzita.

Začali stovkou stromů, plánují miliardu

Tým společnosti Flash Forest se rozhodl, že si na pomoc při znovuzalesňování vezme drony. Vlastní rozsévací systém začali testovat loni v srpnu a už na první pokus se jim pomocí jediného dronu podařilo vysadit sto stromů naráz. Cíle postupně navyšovali a teď jsou rozhodnuti, že během následujících osmi let vysadí miliardu nových stromů.

„Každý rok planeta přichází o třináct miliard stromů, zpátky jich získá méně než polovinu,“ říká jeden ze zakladatelů projektu Bryce Jones ve videu, které Flash Forest publikoval v rámci crowdfundingové kampaně na Kickstarteru. „Naším cílem je vyléčit plíce planety a brát to vážně. Dokud tuhle práci neuděláme opravdu dobře, žádná jiná práce nemá smysl.“

Když se potká příroda a inovace

Plíce planety, jak se lesům přezdívá, chtějí začít obnovovat zejména na místech, která zničily lesní požáry. Využijí k tomu unikátní kombinaci mapovacího softwaru, dronové technologie, pneumatiky, automatizace, ale také botaniky, genetiky a lesnictví. Zkušenosti z technologických a přírodovědných oborů prý uzpůsobili na míru moderním ekologickým poznatkům.

Fotogalerie

Výsledkem jsou drony, které nepřenášejí jen samotná semínka, ale speciální kapsle naplněné půdou bohatou na živiny. V každé kapsli jsou přibližně tři předklíčená semena, uvádí magazín New Atlas. Semena prý ve „své“ půdě přežijí až devět měsíců, takže mají dostatek času na to, aby se uchytila v novém prostředí.

Každý dron do země vystřelí přibližně jednu kapsli za sekundu. Jejich pohyb při tom ovládají lidé – jeden pozemský „pilot“ takhle zvládne řídit až deset dronů zároveň. Výsledkem prý je desetkrát rychlejší a pětkrát levnější vysazování stromů než v případech, kdy se to dělá ručně.

Jen během testování za poslední půlrok vysázela iniciativa Flash Forest více než tři tisíce jehličnanů a listnatých stromů, mimo jiné smrky, borovice, jedle, javory a břízy. V budoucnu by se tým rád zaměřil i na další druhy rostlin, které budou jednotlivé druhy stromů doplňovat. V plánu mají „úplnou obnovu ekosystémů“.

Z Oxfordu na druhý konec světa

Dalším velkým hráčem na stejném poli je britská společnost Dendra Systems (dříve BioCarbon Engineering), kterou založil bývalý inženýr NASA Lauren Fletcher. Sídlí v Oxfordu a podle magazínu IFL Science si za cíl klade dokonce miliardu vysázených stromů ročně.

„Momentálně pracujeme v Austrálii na rehabilitaci bývalých těžebních lokalit a v Barmě obnovujeme zničené mangrovy. Pokračovat chceme v Indonésii a v roce 2020 máme za cíl rozšířit projekt do čtyř nových zemí,“ uvedla v rozhovoru pro Impakter spoluzakladatelka Dendra Systems Irina Fedorenko.

Není zalesnění jako zalesnění

Právě výběr lokalit pro znovuzalesnění je podle odborníků zásadní. Není totiž samospásné a někde může napáchat víc škody než užitku. „Na mnoha odlesněných plochách je skutečně možné lesy obnovit s velmi pozitivními výsledky, ale je potřeba velmi obezřetně posoudit, o které oblasti jde,“ uvedla v textu pro odborný časopis Science Giselda Durigenová z ekologické a hydrologické výzkumné laboratoře při Státním lesnickém institutu v Sao Paulu.

Spolu s několika desítkami kolegů tak reagovala na švýcarskou studii z loňského července, která rozpoutala diskuzi o tom, jak je znovuzalesňování užitečné a jak může pomoci zvrátit klimatickou krizi. Reforestace čili obnova lesů se díky tomu stala ještě více „trendy“ výrazem, ale podle slov Durigenové a dalších vědců se při tom pozapomnělo na to, že ne všude je žádoucí.

Korporace se radují, ekologové varují

Švýcaři se podle ní dopustili několika „zcela začátečnických chyb“, třeba když navrhli znovu zalesnit plochy v Yellowstonském národním parku ve Spojených státech, venezuelskou oblast vlhkých savan Los Llanos nebo Cerrado – tropický komplex savan a lesů, který zabírá asi pětinu plochy Brazílie.

„Ignorovali výzkumy z poslední doby, které ukazují, že velkoplošné vysazování stromů v lučních oblastech a savanách může mít vysoce negativní dopad na biodiverzitu a místní ekosystémy.“ V Cerradu by to například mohlo znamenat vysušení velkých řek, potažmo velké části kontinentu. V některých oblastech by zase vysázení lesů snížilo albedo (množství slunečního záření, které se odrazí od povrchu země), a to by paradoxně přispělo ke globálnímu oteplování.

Návrhy švýcarských výzkumníků podle Duriganové rezonovaly hlavně u velkých korporací, které spalují nejvíce fosilních paliv. Vnukly jim totiž myšlenku, že není potřeba spalování omezovat, protože všechno se vyřeší velkolepým sázením stromů. Ačkoli na mnoha místech světa má znovuzalesňování smysl, tak jednoduché to v očích odborníků nebude.

Autor:
  • Nejčtenější

Nejstarší hospody Česka najdete na Zlínsku, Ústecku i v Praze

Pivo se v nich čepovalo už před stovkami let a fungují dodnes. Chodívaly do nich osobnosti jako Mozart, magistr Kelly a...

Vědci vybrali 30 našich nejvýznamnějších parků a zahrad z dob totality

Odborníci se poprvé v historii obsáhle zabývají parky a zahradami, které vznikly na českém území v období nacistické a...

Zima vrcholí a u vás už něco kvete? Podělte se o své fotografie

Na lednové či únorové květy sedmikrásek v trávníku jsme si už zvykli, zvlášť ve městech. S křehkými květy čemeřic a...

Vyzkoušejte krátké praní ve studené vodě. Ochráníte planetu i oblečení

Experti testovali náplň prádla v rámci chladnějších i teplejších pracích programů. Měřili vyblednutí barev a uvolňování...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Krbová kamna vybírejte nejen podle vzhledu, ale hlavně podle výkonu

Krbová kamna jsou pro většinu lidí spíš dekorativním doplňkem. Ale v přechodných obdobích mohou suplovat i vytápění v...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

Naši předkové považovali za postní jídlo i vydru. Měli ji za rybu

Postní jídlo se v průběhu věků mění. Není to tak dávno, co se na talířích našich předků objevovala i vydra. Vysvětlení...

Vyzkoušejte krátké praní ve studené vodě. Ochráníte planetu i oblečení

Experti testovali náplň prádla v rámci chladnějších i teplejších pracích programů. Měřili vyblednutí barev a uvolňování...

Štrúdl podle rodinného receptu, ovšem listové těsto si musíte připravit sami

Jen dvě a půl hodiny času dostali účastníci televizní soutěže Peče celá země na přípravu štrúdlu z listového těsta....

Výroba rybích prstů je neekologická, vypočítala studie amerických vědců

Samotný rybolov zanechává poměrně nízkou uhlíkovou stopu. Zjistilo se však, že převážení ryb z místa na místo a samotná...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz