Pátek 27. května 2022, svátek má Valdemar
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 27. května 2022 Valdemar

Drony vysadí miliardy stromů. Pomohou lesy zvrátit klimatickou krizi?

Miliardu stromů chce do roku 2028 vysadit kanadská společnost Flash Forest. Ke znovuzalesnění ploch, které zničily požáry nebo lidská činnost, chce využít síť dronů, jež budou do země „střílet“ kapsle s předklíčenými semeny. Podobně na to jdou i britské Dendra Systems. Jiní vědci ale upozorňují, že jen sázet stromy nestačí.

Kanadská společnost chce do roku 2028 vysadit miliardu stromů pomocí dronů. | foto: Flash Forest

S iniciativou Flash Forest přišla skupina kanadských vědců, kteří hledali levný a efektivní způsob, jak znovu zalesnit oblasti, které předtím přišly o obrovské plochy lesů. Věří, že tak dokážou zmírnit nebo dokonce zvrátit klimatické změny.

Lesy totiž z atmosféry umí ve velkém „vysávat“ oxid uhličitý, jeden z nejběžnějších skleníkových plynů. Kromě toho pomáhají kontrolovat teplotu ovzduší, odsávají z něj také znečištění a prach a tam, kde se obnoví, se mnohdy znovu navrací fauna a flora. Tak se spolu s lesem obnovují i přírodní ekosystémy a zvyšuje se biodiverzita.

Začali stovkou stromů, plánují miliardu

Tým společnosti Flash Forest se rozhodl, že si na pomoc při znovuzalesňování vezme drony. Vlastní rozsévací systém začali testovat loni v srpnu a už na první pokus se jim pomocí jediného dronu podařilo vysadit sto stromů naráz. Cíle postupně navyšovali a teď jsou rozhodnuti, že během následujících osmi let vysadí miliardu nových stromů.

„Každý rok planeta přichází o třináct miliard stromů, zpátky jich získá méně než polovinu,“ říká jeden ze zakladatelů projektu Bryce Jones ve videu, které Flash Forest publikoval v rámci crowdfundingové kampaně na Kickstarteru. „Naším cílem je vyléčit plíce planety a brát to vážně. Dokud tuhle práci neuděláme opravdu dobře, žádná jiná práce nemá smysl.“

Když se potká příroda a inovace

Plíce planety, jak se lesům přezdívá, chtějí začít obnovovat zejména na místech, která zničily lesní požáry. Využijí k tomu unikátní kombinaci mapovacího softwaru, dronové technologie, pneumatiky, automatizace, ale také botaniky, genetiky a lesnictví. Zkušenosti z technologických a přírodovědných oborů prý uzpůsobili na míru moderním ekologickým poznatkům.

Fotogalerie

Výsledkem jsou drony, které nepřenášejí jen samotná semínka, ale speciální kapsle naplněné půdou bohatou na živiny. V každé kapsli jsou přibližně tři předklíčená semena, uvádí magazín New Atlas. Semena prý ve „své“ půdě přežijí až devět měsíců, takže mají dostatek času na to, aby se uchytila v novém prostředí.

Každý dron do země vystřelí přibližně jednu kapsli za sekundu. Jejich pohyb při tom ovládají lidé – jeden pozemský „pilot“ takhle zvládne řídit až deset dronů zároveň. Výsledkem prý je desetkrát rychlejší a pětkrát levnější vysazování stromů než v případech, kdy se to dělá ručně.

Jen během testování za poslední půlrok vysázela iniciativa Flash Forest více než tři tisíce jehličnanů a listnatých stromů, mimo jiné smrky, borovice, jedle, javory a břízy. V budoucnu by se tým rád zaměřil i na další druhy rostlin, které budou jednotlivé druhy stromů doplňovat. V plánu mají „úplnou obnovu ekosystémů“.

Z Oxfordu na druhý konec světa

Dalším velkým hráčem na stejném poli je britská společnost Dendra Systems (dříve BioCarbon Engineering), kterou založil bývalý inženýr NASA Lauren Fletcher. Sídlí v Oxfordu a podle magazínu IFL Science si za cíl klade dokonce miliardu vysázených stromů ročně.

„Momentálně pracujeme v Austrálii na rehabilitaci bývalých těžebních lokalit a v Barmě obnovujeme zničené mangrovy. Pokračovat chceme v Indonésii a v roce 2020 máme za cíl rozšířit projekt do čtyř nových zemí,“ uvedla v rozhovoru pro Impakter spoluzakladatelka Dendra Systems Irina Fedorenko.

Není zalesnění jako zalesnění

Právě výběr lokalit pro znovuzalesnění je podle odborníků zásadní. Není totiž samospásné a někde může napáchat víc škody než užitku. „Na mnoha odlesněných plochách je skutečně možné lesy obnovit s velmi pozitivními výsledky, ale je potřeba velmi obezřetně posoudit, o které oblasti jde,“ uvedla v textu pro odborný časopis Science Giselda Durigenová z ekologické a hydrologické výzkumné laboratoře při Státním lesnickém institutu v Sao Paulu.

Spolu s několika desítkami kolegů tak reagovala na švýcarskou studii z loňského července, která rozpoutala diskuzi o tom, jak je znovuzalesňování užitečné a jak může pomoci zvrátit klimatickou krizi. Reforestace čili obnova lesů se díky tomu stala ještě více „trendy“ výrazem, ale podle slov Durigenové a dalších vědců se při tom pozapomnělo na to, že ne všude je žádoucí.

Korporace se radují, ekologové varují

Švýcaři se podle ní dopustili několika „zcela začátečnických chyb“, třeba když navrhli znovu zalesnit plochy v Yellowstonském národním parku ve Spojených státech, venezuelskou oblast vlhkých savan Los Llanos nebo Cerrado – tropický komplex savan a lesů, který zabírá asi pětinu plochy Brazílie.

„Ignorovali výzkumy z poslední doby, které ukazují, že velkoplošné vysazování stromů v lučních oblastech a savanách může mít vysoce negativní dopad na biodiverzitu a místní ekosystémy.“ V Cerradu by to například mohlo znamenat vysušení velkých řek, potažmo velké části kontinentu. V některých oblastech by zase vysázení lesů snížilo albedo (množství slunečního záření, které se odrazí od povrchu země), a to by paradoxně přispělo ke globálnímu oteplování.

Návrhy švýcarských výzkumníků podle Duriganové rezonovaly hlavně u velkých korporací, které spalují nejvíce fosilních paliv. Vnukly jim totiž myšlenku, že není potřeba spalování omezovat, protože všechno se vyřeší velkolepým sázením stromů. Ačkoli na mnoha místech světa má znovuzalesňování smysl, tak jednoduché to v očích odborníků nebude.

Autor:

Podívejte se živě do útrob včelího úlu

  • Nejčtenější

Pořídit si mopse znamená sledovat jeho utrpení, varují britští veterináři

Premium Britští vědci si posvítili na plemeno, které v Británii zažívá ohromnou vlnu popularity, přestože je dokázáno, že právě...

Pohlreich: Některým podnikům v Ano, šéfe! nešlo pomoci, už bylo pozdě

Pořad Jak to bylo, šéfe? v televizi Prima je návratem k natáčení starých řad kuchařova putování po českých hospodách....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pořád si moc nevěřím, říká letošní vítězka pořadu Peče celá země Martina

Premium Chybělo málo, aby se soutěže Peče celá země nezúčastnila. Nakonec ji překvapivě Martina Kynstlerová vyhrála. Koho by...

Studna na zahradě je požehnáním, vybudování však stojí legislativní nervy

Každý, kdo se někdy rozhodl vybudovat na svém pozemku studnu, mohl být pořádně zděšen množstvím úkonů, které je třeba...

Šarplaninec není žádná krvelačná bestie, je to vynikající strážní pes

Šarplaninský pastevecký pes či šarplaninec je pracovní plemeno, které má svůj původ v pohoří Šar Planina, po kterém...

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

  • Další z rubriky

Hlava napomádovaná, ale nohy smrděj, vzpomínal Pohlreich na Ano, šéfe!

Nová řada příběhů šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha je jiná. Dává tu do kontrastu mnohdy otřesné zážitky z minulých natáčení...

Pořád si moc nevěřím, říká letošní vítězka pořadu Peče celá země Martina

Premium Chybělo málo, aby se soutěže Peče celá země nezúčastnila. Nakonec ji překvapivě Martina Kynstlerová vyhrála. Koho by...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hnědnutí banánů může zastavit jedině skladování bez kyslíku, tvrdí vědci

Podle statistik skončí každý rok 50 milionů tun banánů v popelnici. A to jenom proto, že se jejich slupka začíná...

Večeře za stovku pro celou rodinu. Zkuste sladké i slané recepty za pár korun

Premium Ceny potravin letí vzhůru, domácnosti jsou nuceny šetřit. Jak se však můžete přesvědčit v tomto článku, i s malým...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Muž s penisem na předloktí. Pěstoval si ho šest let pro transplantaci

Je to vlastně příběh protkaný smutkem, groteskní fyzickou modifikací, ale se šťastným koncem. A též s mnoha otázkami....

Část dětí dostane 5 000 Kč automaticky, zbytek bude žádat elektronicky

Rodiče, kteří na své potomky pobírají příspěvek na dítě, dostanou státní pětitisícovou pomoc automaticky. Ostatní budou...

Češi posílají na pomoc Ukrajině „ďáblův kočár“

Po pondělním zasedání Kontaktní skupiny pro Ukrajinu zazněla na tiskové konferenci několikrát informace, kterou...

V Charkově se skrývá tajemný supertank, příliš drahý pro sériovou výrobu

Válka na Ukrajině vstupuje do nové fáze. Rusové se po Kyjevu stahují i z okolí Charkova a chystají se zřejmě soustředit...

Zakladatel Microsoftu Bill Gates používá mobil, který byste nečekali

Miliardář a zakladatel Microsoftu Bill Gates se pochlubil tím, jaký aktuálně používá smartphone. Ačkoli Microsoft...