Totéž se vám může stát na kterémkoliv farmářském trhu, protože jako laik nemáte šanci poznat, jestli se jedná o českou odrůdu vypěstovanou u nás, nebo dovoz z Číny či Španělska. Koupíte loňský čínský či jiný cizí česnek, ani nemrknete.
"U nás v republice by to poznalo tak deset lidí," konstatuje Kozák, který česneku rozumí jako málokdo – už 17 let dodává česnekovou sadbu českým pěstitelům a spolehlivě pozná všech 21 registrovaných českých odrůd.
Prohlédněte si české odrůdy    |
Podobně můžete dopadnout v supermarketu, kde si myslíte, že označení musí sedět. "V některých supermarketech se objevuje česnek z letošní sklizně, balení po třech kouscích, který má jako zemi původu uvedenou Českou republiku. Ano, byl skutečně vypěstovaný u nás, ale jedná se o francouzské odrůdy. A ty pro náš jazyk vůbec nemusí být chutné. Ochutnal jsem je, vím, o čem mluvím," říká Kozák.
Jsme prostě zvyklí na české odrůdy a jejich chuť a sílu nám ty cizí nenahradí, viz Vzpoura proti cizímu česneku se šíří českým internetem.
Na Festivalu česneku se letos prodaly čtyři tuny toho českého
Dobře udělali ti, kteří si pro český česnek zajeli o posledním červencovém víkendu do Buchlovic, na desátý ročník Festivalu česneku. Dlouhodobým cílem akce je podpořit domácí pěstitele a zvýšit spotřebu tradiční české zeleniny.
Letos se v Buchlovicích prodalo na 4 tuny českého česneku. Zájem byl i o česnek zapletený do copu.
Letos už se podle pořadatelů v Buchlovicích prodaly asi čtyři tuny česneku, ke koupi byl v průměru za 150 korun za kilogram. U nás v republice se přitom ročně spotřebuje až sedm tisíc tun česneku, ale třeba loňská celková produkce česneku zahrnující produkci zelinářů i domácností dosáhla podle Českého statistického úřadu 1 457 tun. Zbytek tedy dorovnává většinou česnek čínský.
V minulosti byly v okolí Buchlovic osázeny česnekem desítky hektarů půdy, pak se pomalu začal vytrácet z polí i ze zahrádek. Sehnat tuzemský česnek je dnes v supermarketu v podstatě nemožné. Proto podle pořadatelů festivalu vznikla tato akce s podtitulem Najdi si svého česnekáře.
Sežeňte si česnek přímo od pěstitele
Paličák x nepaličák"Paličáky vytvářejí na vrcholu palici, tedy kulovité květenství s květy a pacibulkami," vysvětluje pěstitel Kozák zásadní rozdíl. Pro pěstitele to znamená, že toto květenství se musí odstraňovat, jinak se výrazně snižuje výnos. Rozeznáte je i podle stroužků. "Stroužky paličáků jakoby směřují všechny ke středu, u nepaličáků jsou rozmístěny v jakési spirále okolo středu," vysvětluje Kozák. Pro spotřebitele je zajímavé, že nepaličáky mají obecně vyšší skladovatelnost, přesto jsou u nás paličáky tradičně populárnější. "Nevím, jak v Polsku, ale jinak jsme v EU jedinou zemí, kde se dává přednost paličákům," říká pěstitel. |
Pokud svého dodavatele česneku ještě nemáte, pan Kozák radí všímat si při cestách po republice cedulí u venkovských domků. "Musíte hledat. Když vám někdo prodá svůj vlastní česnek přímo ze dvora, neměli byste udělat chybu. Jakmile ho hledáte na trzích, už to tak být nemusí."
S hledáním pěstitele-osobního dodavatele to ale můžete zkusit i na internetu. Inzerují tam i drobní pěstitelé, kteří chtějí prodat přebytky, mnozí nabízejí při osobním odběru i možnost ochutnání nebo svázání česneku do copů, v kterých se česnek dobře skladuje přímo v kuchyni. Ceny se pohybují zhruba od 150 do 200 korun, sadbový česnek je samozřejmě ještě dražší.
Nebo si proklikejte nabídky jednotlivých farem registrovaných na webu, více informací o projektu najdete v článku Prodej ze dvora už společně na internetu nabízí přes 50 farem. Přes 50 jich bylo loni na jaře, teď už jich tam je mnohem víc.
Zprostředkování dodávky přímo od pěstitelů pak nabízí jednatel sdružení Českomoravský česnek Ladislav Logaj. "Prodávat český česnek přímo od pěstitelů máme jako sdružení v plánu, zatím na tom pracujeme, ale zprostředkovat prodej přímo od pěstitele jsme schopni už teď. Stačí se na nás obrátit."
Uchovávání česneku nám kazí paraziti
Logaj také radí, jak česnek nejlépe uchovat, aby vám co nejdéle vydržel. "Já mám vyzkoušeno, že zapletený do copu vydrží zavěšený přímo v kuchyni až do příští sezony, jen si odřezáváte podle potřeby jednotlivé cibule." Kozák k tomu dodává, že ideální je teplota 18 až 20 °C, při které česnek neraší, a nízká vlhkost.
"Největším nepřítelem uchovávání česneku je vlnovník česnekový, parazit, který způsobuje takzvané vyšeptávání česneku," popisuje ještě Kozák nepřítele, který zapříčiní, že jednotlivé stroužky se postupně zcvrknou tak, že z palice zbudou v podstatě jen obaly.
"Pomohlo by skladovat česnek při teplotě kolem nuly, což ale nejde v lednici, kde je vlhko," nabízí možnou variantu. Proto také mnohé hospodyňky stroužky vyloupou a uloží v zavíčkované sklenici do mrazáku; snadno pak z ní odebírají jednotlivé stroužky ke spotřebě.
Čeští pěstitelé až do této doby mořili sadbu právě proti vlnovníku v Sulce, takže na rozdíl od čínských se českým odrůdám vyšeptávání vyhýbá. Jenže právě tomuto přípravku letos na příkaz Bruselu končí registrace. "Bohužel v tuto chvíli ještě netušíme, čím česnek proti tomuto parazitovi namoříme," konstatuje šlechtitel. A dodává, že pěstitelé by v tomto směru uvítali větší invenci Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni, který by měl tyto situace řešit.
Proč je vlastně českého česneku málo?
V polovině devadesátých let bylo českého česneku všude dost, ale nikdo o něj nestál. Důvod byl prostý: lidé ho chtěli za stejné peníze, za jaké byl v té době k mání česnek čínský. A ten se tehdy prodával úmyslně hodně pod cenou. "Za stejné peníze ho nemohl český zemědělec ani vypěstovat, natož aby byl za tu cenu k prodeji v supermarketu," vysvětluje pěstitel Kozák.
Český nepaličák Benátčan
Český paličák Bjetin
Český fialový paličák Vekan
Proto má dnes český česnek – který má svá specifika co se týká složení, chuti i obsahu prospěšných látek – cenu zlata. Čeští pěstitelé byli nuceni v minulém desetiletí produkci česneku z uvedených důvodů omezit a dnes je tedy logicky málo sadby českých odrůd i česneku konzumního.
Koho napadne, že si tedy zasadí česnek čínský či španělský, aby měl svůj vlastní, měl by na to zapomenout. "Hrozí zanesení nejrůznějších cizích patogenů, takže z úrody nemusíte mít nic. Naopak. Ještě hrozí, že se cizí paraziti, se kterými neumíme bojovat, přenesou i na další plodiny," varuje Kozák.
