Jak vypadá
. Zajímavosti a rady
|
Bedly jsou takřka nezaměnitelné s jedovatými houbami a pochoutka v podobě jejich osmažených plodnic přiláká v létě a na podzim tisíce lidí, kteří potom zase rok do lesa nevkročí.Klobouk je 5 – 12 cm široký, v mládí vejčitý a ve stáří téměř plochý, s jakoby chundelatým povrchem. Šupiny na povrchu nejsou tak zřetelné jako u bedly vysoké, takže má dosti vláknitý vzhled. Třeň je 10 – 15 cm dlouhý, bělavý, s růžově hnědým povrchem. Lupeny jsou v mládí bílé, stářím růžoví. Bělavá dužnina poraněním červená, což je hlavním určovacím znakem této houby a vlastně jí dal i jméno. Vůně je aromatická. Výtrusný prach je bílý.
Kde a kdy roste
Bedla červenající roste velmi hojně v létě a na podzim (červen až listopad) v lesích listnatých i jehličnatých, ale též v parcích, zahradách apod., často houfně.
Bedla červenající se velmi dobře suší – stačí odříznout třeň a rozkrájet. Je výborná v polévkách, k dušenému masu nebo ve směsi s jinými houbami. S kuchyňskou přípravou je tomu podobně jako u bedly vysoké. Klobouky můžete smažit jak v trojobalu, tak bez něj na kmíně. Mladé zavité klobouky jsou vynikající nadívané. Mohou ale citlivým jedincům způsobit žaludeční potíže. To mějte na paměti, když ji budete podávat hostům.
