Představíme vám pět slavných dezertů, z nichž většinu najdete na menu každé lepší restaurace. Vydáme se do Francie, do Itálie i na Balkán. Ale pozor, mezi naší vybranou pěticí nenajdete sachr ani cheesecake, kterým jsme věnovali samostatný prostor v souboji dortů (článek zde).
Nyní se posouváme ještě o jednu příčku výše, do vysoké cukrářské gastronomie, kde rozhodující roli hraje nejen kvalita surovin, ale také nečekané a rafinované kombinace chutí.
1. Čokoládová láva
Příkladem za všechny může být velmi populární fondant, na první pohled vlastně jen jakási čokoládová „bábovička“, která ovšem v precizním provedení překvapí jak hutnou a lahodnou čokoládovou lávou, která z fondantu po rozříznutí vytéká, tak také spoustou kreativních hříček, jimiž je možné chuť prémiové čokolády zvýraznit (chilli, zmrzlina).
Zajímavé je, že fondant je poměrně mladou záležitostí. O jeho autorství se sice hádá newyorský šéfkuchař se svým francouzským sokem, nicméně za datum narození se považuje rok 1987. Pokud se do fondantu pustíte doma, důležité je vychytat čas pečení v troubě. Pokud ho nevyndáte včas, budete mít místo lávového překvapení jen „kakaovou buchtu“.
Fondant s rybízovou omáčkou
Zkuste si připravit fondant podle receptu šéfkuchaře Michala Nikodéma z kuchařského studia Ola Kala. Množství uvedených surovin postačí na osm porcí.
230 g másla
230 g hořké čokolády 80%
120 g hladké mouky
250 g cukru krupice
400 g vajec
máslo a polohrubá mouka na vymazání formiček
Vejce s cukrem vyšleháme do tuhé pěny. Mezitím rozpustíme máslo a čokoládu a přimícháme do našlehaných vajec. Poté přidáme přes síto prosetou hladkou mouku a opět promícháme. Těsto necháme v lednici minimálně tři hodiny až jeden den odpočinout. Pozor, velmi ztuhne.
Poté plníme do formiček vymazaných máslem a vysypaných moukou a pečeme ve vyhřáté troubě na 190°C cca 11 minut. Teplota trouby a čas je orientační. Každá trouba peče jinak. Dezert má být na povrchu pevný, aby se dal z formičky vyklopit, a po zakrojení vidličkou vyteče tekuté horké čokoládové jadérko.
„Ideální je podávat fondant s kyselým ovocem nebo ovocnou omáčkou – například malinovou, rybízovou, višňovou, pomerančovou a s francouzskou zakysanou smetanou creme fraiche. Pozor, mnoho lidí zaměňuje fondant za čokoládové souflé, což je spíše pečený, nadýchaný piškot, kdežto fondant je hutný, na povrchu pevný, ale uvnitř tekutý,“ upozorňuje zkušený kuchař Michal Nikodém.
2. Legendární tiramisu
Další legendou mezi dezerty je italské tiramisu, připravované ze sýru mascarpone, který se vyšlehá se syrovými žloutky a cukrem. Tato hmota se pak prokládá speciálními savojskými piškoty, které jsou namočené do espresa ochuceného mandlovým likérem Amarettem.
Takto připravený dezert se musí nechat několik hodin rozležet, na povrchu je pak posypaný hořkým kakaem a někdy se přidávají zrnka kávy. Výsledkem je mimořádně rafinovaná, téměř návyková chuť, která je samozřejmě závislá na poctivém provedení a kvalitě samotných surovin.
Problémem tiramisu je použití syrových vajec, které hrozí salmonelou, řada restaurací raději používá vejce pasterovaná, nebo připravuje tiramisu bez vajec. Také tiramisu je poměrně mladým dezertem, neboť poprvé bylo podle dostupných informací připraveno ve městě Treviso v roce 1971.
3. Dobrota pod krustou
Naopak slavný francouzský dezert creme brulée, případně jeho španělská, respektive katalánská variace crema Catalana, má historii mnohem starší, neboť se v kuchařských knihách objevuje již od konce 17. století.
Creme brulée má dvě části – tou první je pudinkový krém ze žloutku, smetany a cukru, který může být ochucen mnoha způsoby, třeba citronem, vanilkou, ovocem či nějakým likérem. Na povrchu se pak připravuje karamelová krusta – která vznikne roztavením cukru s pomocí speciální cukrářské pistole.
4. Pozdrav z Piemontu
Dalším slavným dezertem je panna cotta pocházející z italského Piemontu, kde se údajně připravovala už 19. století, nicméně tištěný recept je známý až od roku 1960.
Panna cotta se dělá ze smetany, cukru a želatiny, která se povaří a pak se nalije do misky, kde se nechá zchladnout a ztuhnout.
Základní krém má křehkou konzistenci a velmi jemnou a lahodnou chuť, která se skvěle kombinuje s lesním či exotickým ovocem, čokoládou a mnoha dalšími ingrediencemi.
5. Balkánské pohlazení
Jako poslední si představíme dezert, který je sice nejméně známý, ale chuťově je naprosto jedinečný a obvykle po něm nezůstane na talíři ani drobeček.
Pochází z Balkánu, konkrétně se o něj hádají hlavně Slovinci a Chorvati (první zaznamenaná verze pochází ze Slovinska a má v rodném listě zapsán rok 1953) a jmenuje se kremšnita.
Jeho základem je vyšlehaný žloutkový krém s vanilkovým luskem, který se pokládá na do zlatova upečené listové těsto, zatímco druhý plát listového těsta se položí navrch a pak se vše dá na několik hodin zchladit do ledničky. Výsledný chuťový dojem je skvostný, neboť v sobě spojuje jemnost, lahodnost a křehkost.
Kde ochutnat?
A kam zajít vyhlášené dezerty ochutnat? Třeba pražská Hergetova Cihelna nabízí výborný čokoládový fondant s višňovým kompotem a zmrzlinou ze zakysané smetany.
Vyhlášené creme brulée připravují v restauraci Bellevue, kde ho šéfkuchař podává s meruňkami marinovanými v brandy nebo v brněnské restauraci Borgo Agnese, kde šéfkuchař vsadil na kombinaci chutě červených pomerančů s kardamonem.
Jedno z nejlepších tiramisu v Česku můžete ochutnat v rodinné italské restauraci Cinque Corone nedaleko Uhelného trhu, kde nabízejí také různé kreativní verze, třeba tiramisu s jahodami či s limoncelem. Na kremšnitu se chodí buď do Chorvatského mlýnu v Šárce nebo do malostranské restaurace Luka Lu. Skvělou kokosovou panna cottu doplněnou mangem, mučenkou a mátou připravují v olomoucké restauraci Entree.