Atmosféra starých časů
Česká republika oplývá jednou z nejhustších železničních sítí v Evropě. Délka železniční tratí u nás je 9 355 kilometrů. Na nich stojí 1 062 stanic a 1 546 zastávek. Železničních tunelů máme taky docela dost, celkem jich v Česku najdete 169.
Na počátku železniční tratě budovaly soukromé společnosti, které se ve valné většině na trasách spolu nedomlouvaly, proto může být v jednom městě několik železničních tratí, které nejsou napojené jedna na druhou a každá má svoje nádraží. Dobrým příkladem jsou třeba Litoměřice. Horní nádraží patřilo Ústecko-teplické dráze, Dolní nádraží zase Rakouské severozápadní dráze.
Hlavní koridory už většinou ztratily svoje kouzlo, lemují je protihlukové stěny a výhled z vlaku není bůhvíjak pěkný. Ale vedlejší tratě a lokálky jsou úplně něco jiného, z nich na vás dýchnou staré časy. Nejkrásnější české tratě proto vybíráme právě z nich. Řadu z nich si můžete projet v našem seriálu Na co zírá mašinfíra.
Semmering je jistota
Pražský Semmering překonává Prokopské údolí.
Každá dráha má něco do sebe, ale jakmile se nějaké trati přezdívá Semmering, máte stoprocentní jistotu, že jízda po ní bude stát za to. V Česku mají tuto přezdívku hned tři tratě. Dostaly ji podle horské železnice v Rakousku, která se pro svoji členitost a počet tunelů a viaduktů stala synonymem pro opravdu zajímavé tratě.
Pražský Semmering začíná na smíchovském nádraží a stoupá přes mohutné viadukty vysoko nad Prahu až do stanice Hostivice. Cestou překonává romantické Prokopské údolí a nabízí výjimečné pohledy na metropoli. Po někdejší trati Buštěhradské dráhy dnes jezdí v pravidelném taktu vlaky Českých drah, o víkendech také historická souprava KŽC pod názvem Pražský motoráček. Výhodou této trati je, že na ní platí jízdenky městské dopravy.
Parní lokomotiva řady 354.195 v rámci oslav 110. výročí založení trati Krušnohorský Semmering 1899 – 2009.
Krušnohorský Semmering je trať z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu. Na mapě vypadá jako hodně klikatý had, díky mnoha obloukům totiž nabírá výšku, aby překonala hřeben Krušných hor. Stanice Pernink je se svými 902 metry nad mořem druhou nejvýše položenou stanicí u nás. Není ani divu, že v zimě mají železničáři co dělat, aby koleje udrželi sjízdné.
Přezdívku Slezský Semmering má dráha mezi Hanušovicemi a stanicí Lipová-Lázně. Vznikla už v roce 1888 a umožnila hospodářský a turistický rozmach kraje na pomezí Jeseníků a Rychlebských hor. Na trati sice chybí smělé stavby, nebudete projíždět přes kamenné viadukty ani dlouhými tunely, její atraktivitě to však pranic neubírá. Vlak z Hanušovic se musí vyšplhat do Ramzovského sedla, aby se pak mnoha oblouky dostal o desítky metrů níže. Mezi stanicemi Horní Lipová a Lipová-Lázně se pak cestujícím, kteří sedí na pravé straně ve směru jízdy, otevírají nádherná panoramata na okolní hory.
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvNádherné úzkokolejky
Osoblažská úzkokolejka
Kromě tratí o standardním rozchodu 1 435 mm jsou v Česku také tři úzkokolejné dráhy o rozchodu 760 mm. Ty se stavěly hlavně kvůli úsporám, projektanti mohli naplánovat prudší oblouky a výkup pozemků nemusel majitele tratí tak bolet.
Osoblažka je dnes bohužel jedinou fungující úzkokolejnou tratí. Najdete ji až ve Slezsku, daleko od klasických turistických lokalit. Ale právě tato trať turisty na Osoblažsko vrací. Pravidelné vlaky mezi Třemešnou ve Slezsku a Osoblahou provozují České dráhy s dnes už historickými lokomotivami TU47.0. V letní sezoně jezdí po „dráze sta oblouků“ parní vlaky Slezských zemských drah. Jízda parním vlakem po dvacet kilometrů dlouhé úzkokolejce je opravdový železniční zážitek.
Jindřichohradecké úzkokolejky zahrnují dvě tratě o rozchodu 760 mm. Firma, která je provozovala, je dnes ovšem v úpadku a vlaky tak po nich od konce léta 2022 nejezdí. My ovšem věříme, že se najde jejich zachránce, a úzké koleje se opět budou v jižních Čechách lesknout. Jak severní trať z Obrataně do Jindřichova Hradce, tak jižní větev z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice patří k nejromantičtějším tratím u nás. Jako důkaz mohou posloužit naše záběry.
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvHorské tratě jsou v kurzu
Motorová ozubnicová lokomotiva T426.003 ve stanici Kořenov na trati Tanvald – Kořenov.
Svébytnou kapitolou jsou horské tratě. Musí překonat značné stoupání, často skýtají nádherné výhledy, mnohdy se dodnes divíme, jak je možné, že tak složitým terénem naši předkové dokázali železnici vůbec vést.
Zubačka je zkrácený název naší jediné ozubnicové železnice. Vede z Tanvaldu do Kořenova a bez zubů pak dál přes Harrachov až do polské Szklarske Poręby. Prudký sklon v některých částech tratě dříve nedovoloval jízdu běžných lokomotiv, a tak musel přijít na pomoc speciální systém. Ozubené kolo pod lokomotivou zapadá do lamely uprostřed kolejí. Ozubnicová parní lokomotiva sice stojí nečinná v depozitáři NTM, novější motorový stroj T426.0 se však v rámci jízd spolku Zubačka ještě donedávna na trati proháněl. Správa železnic sice kvůli špatnému stavu kolejí jízdu ozubnicové lokomotivy zakázala, ovšem běžné vlaky Českých drah jezdí po Zubačce bez omezení.
Souprava společnosti Railway Capital v čele s motorovým vozem řady 811 SK při cestě z Moldavy v Krušných horách u Mikulovského tunelu
Moldavská dráha začíná v Mostě a končí až na hřebeni Krušných hor ve stanici Moldava. Vlaky na trase překonávají několik mohutných viaduktů a projíždějí dvěma tunely.
Zajímavostí na trati je úvrať ve stanici Dubí. Vlaky tam změní směr jízdy a ke zděšení neznalých cestujících odjíždějí stejným směrem v jakém přijely. Samozřejmě už je na moldavském zhlaví přehozena výhybka, a tak se nakonec dostanou tam, kam chtěli. V zimě je jízda po moldavské dráze velkým dobrodružstvím hlavně kvůli množství sněhu. Pravidelné osobní vlaky tady provozuje společnost Railway Capital, spěšné vlaky pak GW Train.
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvŠumavské lokálky v okolí Volar do našeho seznamu bezesporu patří. Díky nim získaly tyto krásné hory spojení se světem. Tratě z Českých Budějovic do Černého Kříže, z Číčenic přes Prachatice a Volary do Nového údolí a z Volar přes Lenoru do Strakonic stojí za to projet. Na poslední jmenované najdete nejvýše položenou stanici v Česku, Kubova Huť leží ve výšce 1 003 metrů nad mořem.
Vlaky šumavských lokálek vás zavezou nejenom k historickým památkám, jako je třeba Český Krumlov, ale také k Lipnu. Jejich stanice se také mohou stát výchozím bodem turistických výšlapů. Osobní vlaky na všech třech tratích provozuje společnost GW Train.
Železniční přejezd na trati 194 u zastávky Ovesná
Vejprtská dráha je další krušnohorskou horskou dráhou. Začíná v Chomutově a končí až na německé straně Krušných hor v Cranzahlu. Na rozdíl od předchozích tratí tato vede v nejvyšších partiích po horských loukách a pastvinách, takže o výhledy z vlaku není nouze.
Na trati najdete železniční muzeum v Křimově a můžete obdivovat obnovu nádraží Kovářská, kterému se z ruin pomalu vrací jeho původní krása. Vlaky společnosti Die Länderbahn CZ tam ovšem jezdí jen v sezoně o víkendech, v roce 2024 by to mělo být od konce března do konce října.
Budova nádraží v Kovářské se pomalu opět probouzí k životu
Romantické tratě
Souprava Posázavského motoráčku společnosti KŽC Doprava v čele s lokomotivou T 458.1532, zvanou Velký Hektor, na Žampašském viaduktu.
Jak už jsme psali, každá trať má svoje kouzlo. Někomu se líbí tunely, někdo má rád vysoké mosty, jiný zase výhledy z okna. V množství železničních tratí si u nás vybere každý.
Posázavský pacifik nabízí od všeho trochu. Dráha z pražských Vršovic přes Vrané nad Vltavou do Čerčan se za více než 100 let svojí existence stala opravdovou legendou. Který z fanoušků železnice po ní nikdy nejel, že? Při jízdě zažijete řadu tunelů, nahlédnete do hlubin kaňonu řeky Sázavy a u Žampachu přejedete také po nejvyšším kamenném železničním mostě u nás. Trampové z osad rozesetých podél trati by vám mohli vyprávět. Celoroční pravidelné vlaky provozují na pacifiku České dráhy, o víkendech v sezoně vypravuje jeden pár vlaků také KŽC.
Tepelskou dráhu z Karlových Varů přes Bečov nad Teplou do Mariánských Lázní zařadil v lednu 2020 britský deník The Guardian do desítky nejkrásnějších tratí v Evropě. Něco na tom bude. Během 53 kilometrů vlaky společnosti GW Train překonávají čtrnáct mostů, o sedmi tunelech nemluvě. Nejprve v malebném údolí říčky Teplé, pak na náhorní plošině v okolí tepelského kláštera.
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvVlárská dráha míří až na hřeben Bílých Karpat. Pro jejich přechod sice zvolili projektanti přístupný Vlárský průsmyk, ani tak se však nevyhnuli náročným zemním pracím. Nejnáročnější úsek před bývalou stanicí Pitín vyřešili soustavou oblouků.
Po trati, která přes Uherské Hradiště a Bylnici spojuje Moravu se Slovenskem, se před mnoha lety proháněly rychlíky, dnes po ní jezdí hlavně bleděmodré osobáky společnosti Arriva.
Vlárská dráha se šplhá až na hřeben Bílých Karpat.
Bechyňka a Lipenka jsou nejstaršími elektrickým drahami u nás, u zrodu Bechyňky stál sám František Křižík. Obě leží v jižních Čechách, obě jsou velmi krásné. První vede z Tábora do Bechyně přes dva mohutné viadukty přes Lužnici.
Na takzvané Bechyňské duze můžete potkat vlak přímo v jízdní dráze automobilů. Lipenka zase míří ze zastávky Rybník až pod hráz lipenské přehrady. Cesta nádherným údolím Vltavy je pro cestující velký zážitek, uvidíte klášter ve Vyšším Brodě nebo Čertovu stěnu. Na obou tratích jezdí vlaky Českých drah.
Turisté vyhledávají na Bechyňce jízdy historickými vozy. Na snímku Elinka přejíždí most v Bechyni zvaný Duha.
