Nejstarší je londýnské. Ale ne o moc
Že stanice na Baker Street působí trochu omšele? Aby ne, je to ta nejstarší stanice londýnské podzemky, ze které se pak stalo metro.
Nejstarší metro na světě? Tím je to v Londýně. S jeho prvenstvím to ovšem není tak divoké, jak by se na první pohled mohlo zdát. V roce 1863, kdy došlo k jeho otevření pro veřejnost, totiž metrem ještě vůbec nebylo. Fungovalo jako podzemní železnice, vytvořená výkopem a zastřešením. Uvnitř ještě jezdily soupravy tažené parními lokomotivami, a tvořilo ho jen sedm stanic, propojujících Paddington a Farringdon Street v centru.
S technologií hloubení podzemních koridorů přišli Britové až o deset let později. A až v roce 1890 – sedmadvacet let po datu, které se často chlubivě uvádí – Londýňané své tratě elektrifikovali. Teprve tím vzniklo to „skutečné“ metro.
Londýn je tedy se svým metrem první na světě. Ale kdo stojí na druhém místě? Pro někoho překvapivě, to další metro s plně elektrifikovaným provozem, technicky mnohem propracovanější než londýnské, vzniklo v Budapešti. Zpřístupněno bylo 1896. Jen o pár měsíců dřív, než ve skotském Glasgow, které je třetí. Teprve pak se přidalo metro pařížské Métro, v roce 1900, a až po něm Berlín.
Pokud bychom nepohlíželi na hodnocení funkčnosti systémů metra tak přísně, stačil by nám obyčejný výkop pod zemí a tratě neelektrifikované, byl by světovou dvojkou istanbulský Tünel. Dokončen byl totiž v roce 1875. Zařadit ho mezi poctivá metra by ale bylo přinejmenším podvodem. Na délku měl jen 537 metrů, tvořily ho pouhé dvě stanice a turecké metropoli ho vystavěl francouzský inženýr.
