Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvDráha přes Loket do Krásného Jezu se stavěla ve dvou etapách. Nejprve vzniklo spojení tohoto historického města s Novým Sedlem. Loketští radní totiž chtěli napojit sídlo v hlubokém údolí Ohře k buštěhradské dráze, která vedla pouhé čtyři kilometry odsud. Už v roce 1877 byla tato krátká soukromá spojka zprovozněna a stala se tak nejstarší lokálkou v českých zemích.
Když radní v Horním Slavkově viděli, jak se sousední město díky železnici rozvíjí, začali o ní uvažovat taky. Stavba patnáctikilometrové propojky mezi Krásným Jezem, Horním Slavkovem a Loktem začala v roce 1895, první vlak tímto úsekem projel o šest let později.
Celá trať má horský charakter – musí se z Krásného Jezu vyšplhat do Horního Slavkova, aby pak hned klesala do Lokte. Dělníci museli vybudovat šest mostů, z toho tři velké kamenné viadukty a jeden ocelový přes Ohři, a čtyři tunely. Největší sklon trati činí 32 promile.
Největší rozmach dráha zažila v padesátých letech, kdy po ní jezdily ucelené vlaky s uranovou rudou. Ale i potom o ní byl zájem. Loket i celý Slavkovský les díky ní objevili turisté.
Zlom nastal ve druhé polovině devadesátých let. Stav tratě mezi Loktem a Krásným Jezem byl prohlášen za velmi špatný a provoz se v tomto úseku k 31. květnu 1997 zastavil. Od té doby tam vládne dlouhodobá výluka. Trať je ale v podstatě zaniklá, koleje mizí, někdo dokonce ukradl i jeden ocelový most.
Po Mnichovu připadla trať Říšským drahám. Němci si detailně změřili všechny stavby
V roce 2006 byl obnoven provoz do zastávky Loket-předměstí a o šest let později šestikilometrový úsek z druhého konce až do zastávky Horní Slavkov-Kounice. Loketské dráze jsme věnovali i jeden díl seriálu Zaniklé tratě.
Virtuální návrat do roku 1997
Emeritní karlovarský strojvedoucí Jindřich Nový natočil průjezd celou tratí 144 těsně před zahájením „výluky“, tedy na jaře 1997. Náš tradiční popis s radami pro turisty uvádíme, jakoby vlaky mezi Horním Slavkovem a Loktem i nadále jezdily. Kdo ví, třeba se místním podaří tuto kouzelnou dráhu jednou obnovit.
Motorový vůz Českých drah řady 810 svoji cestu začíná ve stanici Krásný Jez. Poměrně velká stanice stojí na samotě, k nejbližší obci je to téměř dva kilometry. Pokud se vydáte šest kilometrů proti proudu říčky Teplé nebo popojedete vlakem, dostanete se do známého Bečova nad Teplou.
Město je známé především hradem a zámkem, kde se v polovině osmdesátých našel legendární Relikviář svatého Maura. Prohlédnout si také můžete Muzeum žehlení a praní, Muzeum historických motocyklů nebo Bečovskou botanickou zahradu.
Trať mezi Krásným Jezem a Novým Sedlem si můžete projet i za 3 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvNáš vlak po chvíli opouští hlavní trať z Mariánských lázní do Karlových Varů a začíná stoupat k Hornímu Slavkovu. Trať vede místy hlubokými skalními zářezy, přechází i přes první kamenný viadukt. Občas je vidět, že má motorák trochu problémy se stoupáním a se stavem tratě.
Po necelé čtvrthodině jsme se vydrápali až na nejvyšší místo na trati, u bývalé vagonky Legios. Podjedeme jeden z ikonických kamenných mostů vedoucích přes trať a zastavujeme v zastávce Horní Slavkov-Kounice. Až sem se dá dnes vlakem dostat. Ovšem jen od konce dubna do konce srpna a pouze v sobotu a v neděli.
Turistické cíle podél trati 144 Rozhledna Krásenský vrch u Krásna. |
Z Kounice se samozřejmě můžete vydat pěšky do Lokte po tělese dráhy. Pozor, po 23 letech bez provozu je už značně zarostlá. Pokud chcete poznat hornickou minulost Slavkovského lesa, můžete se z této zastávky vydat směrem na Krásno. Minete bývalý důl Stannum, kde se těžily cínové a wolframové rudy, a také dvě propadliny, takzvané peně, které vznikly závalem podzemních prostor.
V Krásně rozhodně navštivte tamní Hornické muzeum v areálu cínového dolu Vilém. A pokud vás ještě nebudou bolet nohy, určitě se vypravte na Krásenský vrch k 25 metrů vysoké kamenné spirálové rozhledně. Svojí neobvyklou konstrukcí patří k nejkrásnějším u nás.
Za Kounicí nás čeká druhý kamenný viadukt a hned za ním první tunel – Hornoslavkovský o délce 155 metrů. Jen co vyjedeme z tunelu, je tu další viadukt, už třetí.
Za dlouhým obloukem vjíždíme do stanice Horní Slavkov ještě v dobách její slávy. Dnes je kolejiště vytrhané, skladiště zbourané a zchátralá nádražní budova byla dokonce nedávno na prodej.
Zastavení provozu v tomto úseku muselo být pro místní určitě nepříjemné, všimněte si, kolik cestujících nastupovalo v zastávce Kounice a kolik v Horním Slavkově. Město je od roku 1992 vyhlášeno památkovou zónou a určitě stojí za prohlídku. Více o hornické činnosti i výrobě tradičního porcelánu se dozvíte v Městském muzeu.
Pokud se z centra města vydáte po žluté turistické značce směrem na Loket, najdete zhruba po kilometru a půl bývalé městské popraviště. Fungovalo zhruba od roku 1500 a poslední oběšenou byla v září 1751 Marie Alžběta Früchtlová z Radošova za vraždu svého manžela a služebné.
Přes ukradený most do Lokte
My se vydáváme vlakem dál do sevřeného údolí Stoky. Trať tady kopíruje silnici do Lokte, ovšem o několik desítek metrů výš. Zastavujeme na zastávce Horní Slavkov-zastávka. Dnes po ní zbylo jen nástupiště a pár pražců, budova byla před lety zbořena.
Mapa trati 144 mezi Krásným Jezem a Novým Sedlem u Lokte
Přitom tato zastávka byla z technického hlediska nesmírně zajímavá. V údolí přímo pod ní stála porcelánka Haas a Czjzek, která dráhu využívala pro dovoz surovin a transport svých výrobků. Kvůli značnému výškovému rozdílu byl mezi továrnou a tratí postaven šikmý nákladní výtah.
Hned za zastávkou přejíždíme čtvrtý a poslední kamenný viadukt. Překonáváme menší ocelový most, který už před lety někdo beze stopy a beze svědků ukradl, a míjíme nenápadnou zastávku Údolí. Než dojedeme na dohled k Lokti, čeká nás zajímavá trojkombinace. Nejdříve projedeme Cechšským tunelem (63 metrů), překonáme ocelový most přes silnici a hned za ním se zanoříme do tunelu Loketský I (65 metrů).
Podél silnice od Horního Slavkova potom projíždíme po vysoké opěrné zdi, ze které se v sedmdesátých letech zřítilo několik nákladních vagónů. A opět se dostáváme tam, kde vlaky dnes už zase jezdí – do zastávky Loket-předměstí.
Nehoda před zastávkou Loket-Předměstí (70. léta 20. století)
Kdo si chce prohlédnout toto historické středověké město, může vystoupit právě tady. Doporučujeme navštívit románsko-gotický hrad z poloviny dvanáctého století, městské hradby či kostel svatého Václava. Ve městě sídlí také Muzeum tajných spolků nebo Muzeum lázeňských pohárků. Za zmínku stojí i železobetonový obloukový most přes Ohři z roku 1936. Okolní vrchy lemuje řada vyhlídek, ze kterých si můžete fotogenické místo dosyta prohlížet.
Nastupme ale znovu do vlaku a dokončeme naši cestu. Za zastávkou Loket-předměstí vjedeme na mohutný ocelový most přes Ohři a kousek za ním opět zamíříme do tunelu, tentokrát se jménem Loketský II, který měří 66 metrů. Po břehu řeky se dostaneme až do stanice Loket.
Za Loktem opouštíme údolí Ohře a začínáme stoupat k Novému Sedlu. Přejedeme pár menších ocelových mostků přes bezejmennou říčku, podjedeme dálnici D6 a pomalu se připojíme k hlavní trati mezi Sokolovem a Karlovými Vary. Ve stanici Nové Sedlo u Lokte měl tento spoj Českých drah v roce 1997 konečnou, naše cesta minulostí proto končí.
Řada spolků i jednotlivců se dlouhá léta snaží, aby dlouhodobá výluka na trati skončila a na koleje se vrátily vlaky. Turistický potenciál Slavkovského lesa by si to jistě zasloužil. Tak uvidíme.
