Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvDoupovská dráha vznikala koncem 19. století v několika vlnách. První úsek mezi Kašticemi a Krásným Dvorem sloužil od roku 1881 pro přepravu surovin do několika místních cukrovarů a také pro dovoz řepy do cukrovaru v Žatci. Proto se této dráze začalo říkat Cukrovarská.
Mapa tratě 164 mezi stanicemi Kadaň-Prunéřov a Kadaňský Rohozec
O tři rok později byly koleje protaženy přes Vilémov u Kadaně až do Radonic. Tento úsek dostal přezdívku Uhelná dráha.
Radonice a okolí totiž patřily do pětipeské hnědouhelné pánve. V polovině 19. století bylo součástí pánve zhruba 40 dolů. Nejdéle se těžilo v dole Františka u Radonic, a to až do roku 1959.
Třetí etapa prodlužování dráhy začala až v roce 1902 a vedla z Radonic u Kadaně do Doupova. Toto okresní město bylo po vysídlení německého obyvatelstva a vzniku vojenského prostoru srovnáno se zemí. Bohužel včetně železnice.
Čtvrtá vlna se v roce 1903 týkala odbočky z Vilémova do samotné Kadaně. Do města se tak poprvé dostala železnice. Do té doby museli tamní obyvatelé využívat vzdálené nádraží Prunéřov na trati Chomutov - Cheb. Původní nádraží uprostřed města zaniklo v roce 1974 a trať byla přeložena do současné polohy.
Historické snímky Doupovské dráhy
Poklidný život Doupovské dráhy byl narušen v roce 2005, kdy byl v polovině roku silně redukován provoz osobních vlaků. Trať od té doby řadu let balancovala na hraně zrušení.
České dráhy postupně vystřídaly JHMD a později se sezonních vlaků chopila společnost Railway Capital. V letošním roce bude pravidelný provoz na trati 164 zahájen 28. března a vlaky pojedou každou sobotu a neděli až do 1. října.
Mrkví na Doupov
Naší cestu po Doupovské dráze začínáme ve stínu chladicích věží Prunéřovské elektrárny. Stanice Kadaň Prunéřov vznikla až na přelomu 70. a 80. let 20. století, kdy byla kvůli těžbě trať mezi Chomutovem a Vernéřovem přeložena do dnešní stopy.
Abychom vysvětlili rozpor mezi textem a fotkami. Náš vlak sice jel pod hlavičkou dopravce Railway Capital, kvůli kapacitě ale vypůjčenou motorovou jednotkou GWTR. V době liberalizace české železnice je to obvyklá věc.
Cestu do Kadaňského Rohozce si můžete projet i za 4 minuty:
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvPo odbočce z hlavní trati projedeme řadou předválečných bunkrů, známých řopíků, které chránily československé pohraničí. Po pár stech metrech mineme také zrušenou odbočku k původnímu nádraží Prunéřov. Natáčeli jsme na přelomu listopadu a prosince 2019, proto byla zastávka Kadaň-Bystřice ještě mimo provoz. Začala fungovat až s novým jízdním řádem.
Po chvíli naše souprava zastavuje ve stanici Kadaň. Pokud jste na nástupišti zahlédli Mikuláše s čertem, nemýlili jste se, cestu z Kadaně-Prunéřova do Kadaňského Rohozce jsme totiž absolvovali Mikulášským vlakem.
Turistické cíle podél Doupovské dráhy |
Starobylá Kadaň je rozhodně turistickým cílem první kategorie. Ve městě najdete dochované zbytky gotických hradeb, nejužší uličku v Česku, mohutný hrad, hned tři kláštery.
Na své si přijdou i milovníci technických památek nebo moderní architektury. Můžete si prohlédnout třeba místní orloj nebo visutou cyklistickou lávku nad Ohří.
Projít se můžete i po legendárním Nábřeží Maxipsa Fíka. Jeho autor, Rudolf Čechura totiž pocházel z nedalekého Ahníkova, který byl zbourán kvůli rozšiřující se těžbě hnědého uhlí.
Po předchozí domluvě ale můžete vyrazit i na druhou stranu kolejí a navštívit elektrárnu Tušimice.
Za zastávkou Kadaň - předměstí přejíždíme mohutný ocelový viadukt přes Ohři. Most nechybí snad na žádné pohlednici města. Trať začíná stoupat, nejprve se po levé straně otevírají úžasné pohledy na meandry Ohře, o něco dále zase krásné výhledy na nechranickou přehradu. Ta je známá jednak jako ideální místo pro jachtařské sporty, jednak nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě (3 280 metrů). Pod její hladinou zmizelo několik obcí, včetně zaniklé tratě Žabokliky - Březno u Chomutova.
Ze zastávky Hradec u Kadaně se můžete vypravit prozkoumat bývalé hradiště z doby železné. Z Poláků zase hráz nechranické přehrady a pokud se chcete opravdu projít, vyzkoušejte cestu až k Březenskému drakovi, velkorypadlu KU 800, které pracovalo na Dolech Nástup Tušimice. Ale pozor, je to zhruba 10 kilometrů.
Trať 164 v úseku mezi Poláky a Pětipsy
Vykládka vojenské techniky ve stanici Kadaňský Rohozec, 16. března 2009. foto: Ladislav Fric GPS: 50.2836586N, 13.2249444E
Za stanicí Poláky se trať stáčí nad Pětipsy a strojvedoucímu se naskytne dechberoucí pohled na Doupovské hory. V obci Pětipsy je k vidění postupně opravovaná zřícenina zámku. Pomalu projíždíme bývalou pětipeskou uhelnou pánví. O množství důlní činnosti svědčí znatelné poklesy poddolovaného území.
Ve Vilémově u Kadaně se trať opět dělí. Doleva vede její původní část přes Krásný Dvůr do Kaštic. V Krásném Dvoře stojí za návštěvu barokní zámek s rozsáhlým anglickým parkem. V něm potkáte mnoho romantických staveb, včetně jedné z nejstarších rozhleden postavených v českých zemích, Templ z roku 1820.
Ze zastávky Vilémov u Kadaně město je to jen pár set metrů k zajímavé industriální památce, k osmibokému komínu s vodojemem, který je jedním z posledních dochovaných u nás. Do roku 2012 byl součástí třídírny uhlí z nedalekého dolu Prokop.
Z Radonic můžete vyrazit na Vintířovský vrch (2,5 km), kde je obnovená poutní kaple Panny Marie Pomocné. Od roku 1958 je sice kulturní památkou, to ale nebránilo komunistickému režimu, aby ji nechal zchátrat a málem spadnout.
Hned vedle ní je Lapidárium zaniklých obcí Doupovských hor. Dobrovolníci tam ukládají kamenné artefakty ze zlikvidovaných míst, které dnes leží v areálu Vojenského újezdu Hradiště.
Po hodině doráží spoj společnosti Railway Capital k cíli naší jízdy, do Kadaňského Rohozce. Do roku 1954 vlaky pokračovaly ještě dalších 10 kilometrů do Doupova. Dnes zde koleje končí a zřejmě už dál nikdy nepovedou.
