Jeskyně i podzemní továrny. Výlet do zapomenutého Moravského Švýcarska

Nejenom nejhlubší, ale zřejmě i nejhezčí v celém Moravském krasu je údolí mezi Křtinami a Adamovem. Krása zdejší krajiny stála dokonce v 18. století u zrodu dnes již zapomenuté romantické přezdívky Moravské Švýcarsko.

Najdete tu jeskyně a skalní vyhlídky ukryté v krásných lesích, k tomu navíc architektonické a technické památky přesahující svým významem okolní region. To vše je nakupeno v hlubokém a pustém údolí mezi Křtinami a Adamovem. V horní části se mu říká Křtinský žleb, v dolní Josefovské údolí.

Barokní skvost a zničená jeskyně Výpustek

Zahájit putování Křtinským žlebem ve Křtinách je více než symbolické. Zdejší poutní kostel Jména Panny Marie, architektonická perla Moravského krasu, se řadí mezi nejvýznamnější stavby barokní architektury u nás a jistě každého ohromí.

Chrám s mohutnou kupolí a čtyřbokou věží nad průčelím pochází z dílny slavného architekta Jana Blažeje Santiniho. Začal se stavět v roce 1728, ale k vysvěcení došlo až o 43 let později. Málo známou skutečností je, že chrám je vlastně nedokončeným torzem původního architektova projektu, který počítal i s výstavbou oválných ambitů vedoucích k samostatně stojícím kaplím po bocích kostela. Tento záměr byl realizován pouze na severní straně.

Další zajímavostí je, že oltář není situován k východu, jak bývá u většiny kostelů obvyklé, ale na opačnou světovou stranu – k západu. Z této strany se k poutnímu chrámu připojuje bývalé sídlo zábrdovických premonstrátů, které bylo přestavbami v 19. století rozděleno na faru a letní zámek Ditrichštejnů.

Křtiny

Podzemní továrna v jeskyni Výpustek

Pouhý kilometr a půl podél silnice je to pak ze Křtin k jeskyni Výpustek. Ta byla roku 2008 zpřístupněna veřejnosti coby pátá jeskyně v Moravském krasu. Do té doby patřila armádě a byla přísně střežena.

Kdo čeká od prohlídky Výpustku hezkou jeskyni s krápníky, bude zřejmě notně zklamán. Zhruba polovina více než hodinové prohlídky vede stísněnými prostorami podzemního protiatomového krytu, který ze všeho nejvíce připomíná armádní skanzen socialismu v příšerně neútulných a stísněných prostorách.

Druhá, přírodnější část jeskyně je bývalé kutisko fosfátových hlín, přetvořené za druhé světové války na podzemní německou továrnu na letecké motory. Za vidění to stojí, ale asi jenom jednou. Bohužel, žádná jiná z mnoha jeskyní v Křtinském žlebu už veřejně přístupná není.

Babickou plošinou kolem Malé Macochy

Dnem Křtinského žlebu a Josefovského údolí vede v celé délce asfaltová silnice a turistické značky se vinou většinou ve svazích. Červená od jeskyně Výpustek dokonce stoupá až na Babickou plošinu, která tvoří jižní ohraničení hlubokého údolí.

Na Babické plošině kousek od Babic zeje v lese díra prohlubně s nadsázkou označovaná jako Malá Macocha. Dnes má pouhých osm metrů, v minulosti však sahala až do hloubky 40 metrů. V jámě se dobývala železná ruda, jejíž tavení má v okolí bohatou historii.

V jižních svazích Křtinského žlebu, resp. Josefovského údolí, vedly v minulosti turistické značky jinak a zajímavěji než dnes. Trasy najdete na starých mapách, v terénu dnes už jen sem tam omšelé značky.

Stará lesní cesta nad Křtinským žlebem

Například žlutá trasa po Hviezdoslavově chodníku vedla kolem vyhlídky Ruský kříž a nechyběly na ní ani řetězy. Dnes už je téměř vše zapomenuto a Ruský kříž si lze prohlížet jen z dálky, například ze skalní vyhlídky u jeskyně Nad Švýcárnou, kam vede z Babické plošiny modrá značka.

Tato trasa po staré, kamennými zídkami vyztužené lesní cestě (Schattova cesta) a obklopená letitými bukovými porosty je velmi hezká a končí na rozcestí U sedmi dubů, odkud se dalo dříve scházet po výše zmíněné žluté trase dolů do Josefovského údolí. To dnes bohužel není možné, protože chodník už téměř zanikl a zapadal stromy. Takže je třeba zvolit velkou okliku přes Adamov.

Přes jeskyni dhoulů

Symbolem Josefovského údolí je technická památka Františčina huť, přístupná jako detašovaná expozice Technického muzea v Brně. Nechal ji postavit kolem roku 1754 majitel zdejších statků Jan z Lichtenštejna a pojmenoval ji po své ženě Františce. Expozice představuje tavení železné rudy pomocí dřevěného uhlí, jež se zde praktikovalo až do roku 1877, kdy huť zanikla. Součástí muzejního areálu jsou i volně přístupné novodobé rekonstrukce raně středověkých tavících pecí, které byly zhotoveny na základě poznatků archeologů.

Pece na tavení železa v Josefově

Lesní bar nad Švýcárnou

Občerstvení v Josefovském údolí poskytoval poblíž Františčiny hutě výletní hostinec Švýcárna vystavěný v 19. století v nápaditém alpském stylu. V současnosti slouží jako volnočasové ekologické centrum a jedinou možnost občerstvení v celém dlouhém údolí mezi Křtinami a Adamovem nabízí přilehlý samoobslužný lesní bar.

Modrá značka pokračuje od samoobslužného lesního baru u Švýcárny lesním chodníkem k 1,5 km vzdálené Býčí skále, nejslavnější jeskyni Křtinského údolí. Běžně nebývá veřejnosti přístupná a zvenčí zaujme pouze 52 metrů vysokou skalní stěnou.

V jeskyni Jáchymka

Mnohem větší zážitek nabízí průchozí (kdysi poustevnická) jeskyně Jáchymka na trase modré turistické značky mezi Švýcárnou a Býčí skálou. Podobně jako ve Výpustku se v ní těžily fosfátové hlíny, čímž se její prostory výrazně zvětšily. Mezi kosterními nálezy z dob těžby (počátek 20. století) se vyjímají dvě zachovalé kostry dhoulů – psovitých šelem, které dnes žijí v jižní Asii.

Zapomenuté lichtenštejnský areál

Býčí skála je nejznámější jeskyní střední části Moravského krasu a zároveň součástí druhého nejdelšího jeskynního systému v České republice (13 km). Jméno dostala podle 10 cm velkého bronzového býčka, který v ní byl nalezen při archeologických výzkumech v minulém století.

Jeskyně Býčí skála vešla ve známost v roce 1868, kdy zde objevil dr. Jindřich Wankel jako první na území tehdejší monarchie sídliště paleolitického člověka. O čtyři roky později pak přibyly další významné a dodnes záhadné objevy. V tzv. Předsíni bylo vykopáno asi 40 lidských koster (vesměs mladých žen), zbytky vozu, obilí, různé nádoby a nástroje a velké množství šperků.

Krkavčí skála

Křtinský žleb a Krkavčí skála

Vzhledem k tomu, že kosterní zbytky měly v mnoha případech uťaty končetiny nebo lebky, byl nález vysvětlován buď jako přepadení nebo rituální pohřeb velmi důležitého panovníka. O významu tehdejších vykopávek diskutují vášnivě vědci dodnes, kdy převládá názor, že Býčí skála byla v době železné jedním z nejvýznamnějších obětišť v Evropě.

Méně známá je skutečnost, že Býčí skála tvořila již od konce 18. století součást dnes zapomenutého romantického lichtenštejnského krajinného areálu mezi poutními místy Vranov a Křtiny. Interiér jeskyně doznal už tehdy značných úprav, byl tam vybudován dřevěný most a chodníky, dovnitř se dalo dokonce vjet povozem. Na skále nad vstupem stál vyhlídkový altán.

Součástí tohoto romantického areálu byla i nedaleká průchozí jeskyně Kostelík, kterou pokračuje modrá značka směrem do Křtin. Za lichtenštejnských časů se v Kostelíku otočil kočár s koňským spřežením a pokračoval zpět úvratí nad Býčí a Havraní skálu, kam dnes lezou hlavně horolezci.

Křtinské údolí a Josefovský žleb patří k nejhezčím místům Moravského krasu. Možná taky proto, že tu nestojí ani jedna hospoda nebo hotel.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Hromadná doprava nabízí na dnešní dobu velmi dobré možnosti spojení. Výchozí a zároveň cílové místo Křtiny je dostupné přímými autobusy z Brna a Vyškova. Pokud byste volili jako východisko Adamov, tak tam je spojení ještě lepší: leží na hlavní železniční trati Brno – Česká Třebová s hustou frekvencí spojů. V Adamově zastavují i některé rychlíky.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 86 – Okolí Brna, Moravský kras

Itinerář trasy
Křtiny – jeskyně Výpustek (červená); 1,5 km – Babice nad Svitavou (červená); 4,5 km – rozc. Na Újezdě (žlutá); 5,5 km – rozc. Jelenec (modrá); 7 km – jeskyně a vyhlídka Nad Švýcárnou (modrá); 8 km – rozc. U sedmi dubů (modrá); 9,5 km – Adamov (červená); 11 km – Josefov, huť (modrá); 15 km – Býčí skála (modrá); 16,5 km – Habrůvka (modrá); 20 km – Křtiny (modrá); 22 km.