Drahanská vrchovina se ve své nejautentičtější podobě představuje v okolí městyse Drahany. Chladné, větrné a deštivé náhorní planiny bez kopců v nadmořských výškách 600 – 700 m nad mořem však nejsou místem, kde byste narazili na středověké hrady nebo keltská hradiště.
Je třeba se spustit dolů do okrajových částí, kde je terén Drahanské vrchoviny rozbrázděný stékajícími potoky a říčkami na členitou soustavu údolí, hřbítků a ostrohů.
Víkend ve vojenském prostoru Březina
Hrady Drahanské vrchoviny jsou si navzájem velmi podobné hlavně tím, že se z nich prakticky nic nezachovalo. Samozřejmě pokud nepočítáme valy a hluboké příkopy, případně skromné zbytky základového zdiva.
Jejich tajemná a historikům nepříliš jasná minulost se uzavřela většinou již ve 14. století před 700 lety, přičemž mnohé hradní objekty nebyly ani dostavěné.
Kouzlo drahanských hradů tkví v opuštěnosti uprostřed hlubokých lesů v krajině, kam mnoho výletníků nezavítá.
Dvojnásob to platí pro oblast severně a severovýchodně od městyse Drahany, kam zasahuje vojenský újezd Březina. Ten je veřejnosti nepřístupný, výjimku tvoří vymezené okrajové partie, kam se lze na vlastní nebezpečí legálně vydat od pátečního odpoledne do nedělního večera.
Uvnitř vojenského újezdu nebo v jeho těsném sousedství se nachází hned několik historických objektů hodných pozornosti. Je třeba je však trochu pohledat, jelikož značky na ně nevedou. Za návštěvu určitě stojí Ježův hrad, od něhož vás cesty dovedou kolem Čertova hradu k největšímu keltskému oppidu Staré hradisko.
Repešským žlebem k Ježovu hradu
Jako ideální výchozí místo pro toulky okrajovými partiemi vojenského újezdu Březina může posloužit malá vesnička Repechy vzdálená pět kilometrů severně od Drahan. Kdysi zapomenuté a poklidné vísky s počtem stálých obyvatel mezi 10 až 20 se dnes nenápadně, ale nevratně zmocňuje turistický ruch.
Zásluhu na tom má nově vybudovaný penzion Lada spojený bytostně se jménem světové a evropské šampionky v dráhové a silniční cyklistice Lady Kozlíkové, rodačky z nedalekého Vyškova. Zatím je tu docela klid, nově budovaná rozhledna nad penzionem však v tomto směru jistě přinese výraznější změny.
Vesnice Repechy
Repešský žleb
Z Repechů vede nádherná cyklotrasa dolů do hlubokého Repešského žlebu, který se kroutí přístupnou částí vojenského prostoru Březina směrem na východ k Plumlovu. Kolem úzké asfaltky není nikde žádné osídlení, jen samé lesy převážně bukového složení a ve strmých svazích černá skaliska. Vlevo je dovoleno uhnout a vydat na podrobnější průzkum terénu, vpravo však visí na stromech nekompromisní tabule se zákazem vstupu i o víkendech.
Konec zhruba sedm kilometrů dlouhého Repešského žlebu signalizuje odpočinkové místo s dřevěným přístřeškem a informační cedulí o Ježově hradu. Ten se rozkládal na protáhlé a úzké ostrožně mezi Repešským potokem a říčkou Hloučelou. Najít k němu cestu není obtížné, přestože značky i směrovky chybí.
Údolím Hloučely k Čertovu hrádku
Ježův hrad nebo taky Vícov je nečekaně rozlehlý. Na plošinách oddělených hlubokými příkopy se dokonce objevují drobné zbytky základových zdí. Krásnou scenérii ovšem vytváří – podobně jako na jiných podobně (ne)zachovalých zříceninách – především starý, dlouho nekácený les, v tuto roční dobu prosvětlený a průhledný. Na vrcholu hradní ostrožny pochopitelně nechybí romantické zákoutí s ohništěm.
Ježův hrad
Rekonstrukce Ježova hradu
Těsně pod Ježovým hradem naráží do skály říčka Hloučela pramenící v centrálních partiích Drahanské vrchoviny. Vydáte-li se proti jejímu toku, budete v podstatě kopírovat hranici vojenského újezdu a za necelou hodinku přijdete do malebné vesničky Stínava.
Stojí tu starobylý kostelík a kaplička se zázračnou vodou, kterou údajně okusili věrozvěstové Cyril a Metoděj během svého příchodu na Moravu. Nic jiného k ochutnání tu není, hospoda je už dávno zrušená.
Zbytky Čertova hrádku
Ze Stínavy pokračuje proti toku Hloučely podél hranice vojenského prostoru červená značka do osady Okluky, jejíž první domy stojí těsně pod nevelkou zříceninou Čertova hrádku.
Ta je schovaná na obtížně přístupném skalním ostrohu nad řekou a šťastlivcům, jimž se podaří najít cestu nahoru, se odmění oválnou jámou odkazující snad na základy někdejší věže.
Největší moravské oppidum
To podstatně vyšší level má památkový objekt na protilehlém rozložitém ostrohu Staré hradisko, kde se rozkládalo největší keltské oppidum na Moravě. Proslavilo se množstvím archeologických nálezů, zejména jantarem. Na mapě Moravy zakreslil Staré hradisko i Jan Amos Komenský. Z osady Okluky vede nahoru oklikou souběžné červené a modré značení.
Odlesněná veliká plošina keltského hradiska se využívá jako pastvina a poskytuje široký rozhled po okolí. Na jedné straně náhorní planiny Drahanské vrchoviny, na straně druhé hanácké roviny ohraničené hradbami Jeseníků a Hostýnských vrchů.
Výhled ze Starého hradiska
Informace o keltském minulosti a nálezech uložených převážně v Muzeu Boskovicka podává šest tabulí naučné stezky vycházející z nedaleké obce Malé Hradisko.
V Malém Hradisku se stejně tak jako ve Stínavě neobčerstvíte, a tak nakonec zjistíte, že jediným spolehlivým místem, kde se při víkendovém putování vojenským újezdem Březina v chladných podzimních dnech ohřejete, je penzion Lada v Repechách. Z Malého Hradiska k němu dorazíte zeleně značenou polní cestou v délce 5 km a uzavřete tak okružní trasu územím, kde potkat v tuto dobu turistu je mimořádná vzácnost.
Může se hoditKam se nesmí Jak se tam dostat K penzionu Lada v Repechách lze dojet i z Drahan, kde je směrovka. Drahany leží na silnici č. 377 vedoucí z Prostějova přes vojenský újezd Březina (úsek Žárovice – Drahany může být v době vojenského výcviku dočasně uzavřený). Mapa Itinerář trasy |
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
