Davy návštěvníků Znojma často zamíří ke komplexu někdejšího hradu s proslulou románskou rotundou svaté Kateřiny, odkud se jim naskytne fantastický výhled do divukrásného údolí Dyje.
Přímo naproti, nad prosluněnými terasami, se vypíná starobylé Hradiště svatého Hypolita, kde před mnoha věky mocně tepalo slovanské srdce starého předchůdce dnešního města.
Přemyslovský hrad a starobylé hradiště od sebe odděluje temná propast hluboce zařízlého kaňonu Gránického potoka, který pomohl vymodelovat dobře opevnitelný klín trojúhelníkové ostrožny.
Pohled na Hradiště svatého Hypolita z historického jádra Znojma
K Hradišti svatého Hypolita vás z kaňonu Gránického potoka dovedou kapličky křížové cesty.
„Hradiště svatého Hypolita si člověk vyhlédnul už v mladší době kamenné,“ říká docent Bohuslav Klíma z Katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Ten je klíčovou duší všech stěžejních objevů a již od roku 1986 zde vede archeologické výzkumy, na nichž se v rámci výuky podílejí jeho studenti - budoucí učitelé dějepisu.
„První hradiště zde vzniklo během doby bronzové a lidské osídlení se tu kontinuálně udrželo až do dneška,“ pokračuje Klíma. „Obdobnou nepřerušenou linií se u nás pyšní pouze velmi málo míst. Za velkomoravské éry se počet obyvatel klidně mohl blížit k tisícovce osob. Hradiště tedy tvořilo středisko tehdejší moci pro okolní oblast jihozápadní Moravy a Dolního Rakouska.“
Muzeum Velké Moravy
Ačkoli jeho roli později převzalo Znojmo, bývalému hradišti pořád zůstala alespoň úloha spirituálního centra, což je pořád dobře patrné.
Na skromných základech velkomoravské rotundy byl postupně vystavěn monumentální kostel svatého Hypolita obklopený souborem kláštera Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Z kaňonu Gránického potoka sem směřují příkré serpentiny trasy křížové cesty.
Dále za obytnou zástavbou se pak ukrývá trojice kaplí. Kaple svatého Antonína, společně s kaplí proroka Eliáše, se pyšní krásným výhledem. Tam naopak efektně vynikne starobylá silueta Znojma i vyústění sevřené Dyje do jihomoravské roviny.
Hradiště svatého Hypolita pořád nese atmosféru samostatného městečka. Vždyť hlavní přístupová komunikace dovnitř vstupuje původní branou. Další pozůstatky velkomoravské svatyně opětovně spatřily světlo světa mezi budovami statku, kde se zároveň nachází archeologická základna PdF MU a hlavně nesmírně přitažlivé Muzeum Velké Moravy.
Ukázka hospodářského zázemí
Obnovené obvodové zdivo velkomoravského kostela. Ten patrně sloužil věřícím až do poloviny 13. století.
Z kostelíka byly částečně obnaženy a zrekonstruovány nízké fragmenty obvodových zdí. Vedle se pak zvedá replika dobového příbytku obklopená vinicí. „Dle provedení lze usoudit, že svatyně vznikla ještě před legendární cyrilometodějskou misií,“ upřesňuje docent Bohuslav Klíma. Vzápětí se již ocitám pod střechou muzea.
Největší dobové pohřebiště
„Dlouho, konkrétně 22 let, jsme se marně pídili po jakémkoli náznaku pohřebiště. Štěstí se na nás usmálo až před deseti lety, kdy nám místní občan přišel oznámit, že hodlá v předpolí Hradiště stavět rodinný domek. Současně nás vyzval k provedení zjišťovacího a záchranného výzkumu,“ dodává docent Klíma.
Průzkumové práce nakonec trvaly několik dalších let. „Dosud jsme na tomto centrálním velkomoravském pohřebišti objevili a dokonale prozkoumali na 600 kostrových hrobů s bohatým inventářem. A to ještě zdaleka nemáme pohřebiště prozkoumané celé. Předpokládáme, že by na něm mohlo být uloženo až 1600 hrobů našich velkomoravských předků. Tak by patřilo k největším dobovým nekropolím u nás.
Napříč kaňonem mlokůPěší přístup na Hradiště svatého Hypolita je ideální nakombinovat s procházkou údolím Gránického potoka. Tam ve stinné říši neschůdných skalisek a zarostlých kamenných moří, situovaných těsně za rozhraním městského centra, nalezly útočiště vzácné klenoty naší přírody. Přilehlé terény se pyšní hlavně bohatou populací mloka skvrnitého. Boční partie proto také nesou název Mločí údolí a spolu s kaňonem Gránického potoka tvoří součást Národního parku Podyjí. Současně tady byla vybudována naučná stezka, která potěší zejména děti. |
Výzkum přinesl také některé výjimečné objevy. „Například jsme nalezli specifické náušnice, které ukazují na vlivy z oblasti Podunají a Karantánie,“ pokračuje Klíma.
Tedy z území nynějších Korutan, respektive odpovídajících částí Rakouska a Slovinska. Takové náušnice se na centrálních velkomoravských lokalitách nevyskytují a tím pádem přísluší mezi naprosté rarity.
Tisícileté vejce
Nejslavnějším unikátem hradiště a pověstným zlatým hřebem expozice je legendární vejce staré téměř 1150 let. „Umístění slepičího vejce po boku nebožtíka bývalo docela časté. Zejména v hrobech dětí,“ rozvyprávěl se docent Klíma.
„Pravděpodobně se jednalo o symbolické vyjádření vzniku nového života. Tady už je možné popustit uzdu fantazii,“ vybízí mě Klíma ke spekulativním úvahám o doznívajícím pohanství pod obalem čerstvě pokřesťanštěného národa.
Unikátní velkomoravské vejce
Expozice muzea návštěvníkům představí nálezy z hradiště a současně je provede dějinami Velké Moravy.
„Do hrobu byla kolikrát uložena i vejce tři. Avšak odkrytí se pokaždé dočkala v roztříštěném stavu. Naše ovšem zůstalo netknuté, protože nebylo loženo volně, nýbrž uvnitř keramické nádoby. A proto nepodlehlo ničivému tlaku zeminy. Při vyjmutí vejce jsem se ale dopustil drobné neopatrnosti, jelikož se mně podařilo jehlou nechtěně lehce perforovat skořápku,“ svěřil se.
„Nicméně takto jsme získali vzácnou příležitost odebrat vzorky usušeného žloutku s bílkem. Díky nám tedy do budoucna půjde třeba znovu vzkřísit velkomoravskou slepici,“ uzavřel s úsměvem.
Tisícileté znojemské vejce je umístěno ve speciální průhledné schránce opatřené uzavřeným kloboučkem se zbytky jeho vysušeného vnitřku. A přitahuje sem návštěvníky z mnoha zemí Evropy.
Odhalené svědectví o krutém osudu
Podrobný výzkum, kdy ruku v ruce s archeology kráčí též antropologové a další odborníci, dokázal odhalit i různá překvapivá tajemství beznadějně ztracená po dlouhou řadu generací. A některá z nich doslova nahánějí hrůzu.
Vstupní brána na západním okraji Hradišti svatého Hypolita
Tady podle pověsti zkamenělo ovčí stádo.
„Odkryli jsme zde hrob ženy zemřelé při porodu a vedle její holeně byl pak pochován mrtvý plod. Ovšem hrob ještě obsahoval ostatky další ženy, která zesnula přibližně ve věku šestnácti let. Zároveň trpěla závažnou tělesnou deformací, kterou zapříčinila pokročilá tuberkulóza kostí, hlavně páteře. Prostě se pohybovala ohnuta takřka do pravého úhlu. Experti zjistili, že šlo o starší dceru zemřelé rodičky. A i ona, krutým hendikepem poznamenaná dívka, již stihla porodit dítě,“ dokončil docent Klíma historku prostoupenou hororovými představami.
V centru Hradiště svatého Hypolita začínají značené stezky do nitra Národního parku Podyjí. Já se ale vydávám kousek za západní okraj, kde poblíž hřbitova vystupuje na povrch mocná křemenná žíla.
Tam bílé balvany křemene ostře kontrastují se svěže zelenou trávou návrší. Původně byly seskupeny do podoby znaku Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Nicméně v lidovém pojetí se tomuto poetickému místu odedávna říkalo U oveček. Což zavdalo k pověsti o týraném a ponižovaném pasáčkovi, který si z hloubi duše přál, aby tu se svým státem navždy zkameněl.
Může se hoditMuzeum Velké Moravy je v hlavní letní sezóně přístupné každý den. Mimo ni pak převážně během víkendů a o vybraných svátcích – a to zhruba od dubna do října. Aktuální informace si ověříte dotazem na email cermakovapetra@seznam.cz. Provozní doba je od 9:00 do 16:00, prohlídky s výkladem začínají vždy v každou celou hodinu. V areálu muzea je dále plánována realizace projektu výchovně-vzdělávacího centra. Pro turisty a návštěvníky hodlají archeologové také vybudovat například rekonstrukci centrální brány velkomoravského hradiska či obnovit krátký úsek mohutného opevnění i s někdejším příkopem, který byl vysekán v tvrdé hornině. |
