„Moc nečum a upaluj.“ Rozpačité hledání jesenického Mrtvého muže

aktualizováno 
Jeseníky jsou plné tajemných míst. Patří k nim i jihovýchodní svahy hory Volyň, kde v hlubokých lesích uvádějí mapy několik lokalit nazvaných po Mrtvém muži. Kdo to byl a jak ke smrti přišel, se asi už nikdy přesně nedozvíme.

Vyhlídka Mrtvý muž | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

V přírodě a na horách mívá poslední víkend před Vánocemi tradičně neopakovatelné kouzlo. Obvykle již zasněžená krajina bývá tichá a prázdná, protože všichni nakupují, uklízejí a chystají. Počasí většinou za mnoho nestojí, ale fakt, že nikde nikdo není, tento nedostatek bohatě vynahradí. Doba jako stvořená pro hledání jesenického Mrtvého muže.

Oblast, v níž se budeme pohybovat, tvoří jižní výběžky Hrubého Jeseníku a jmenuje se Hraběšická hornatina. Kopce tu již nedosahují výšek přes 1 000 metrů, ale krajina je členitá, pestrá, hustě zalesněná a málo obydlená. 

Nejrychlejší a nejsnadnější přístup skýtá silniční sedlo Skřítek, my se však do těchto kopců vydáme zespodu z jihu, od železniční zastávky Hrabišín na trati Šumperk – Uničov – Olomouc.

Modrá trasa z hrabišínské vlakové zastávky se asi moc často nepoužívá. Značky jsou hodně zašlé a řídké, pěšina v podstatě neexistuje a první tři kilometry se jde terénem nazdařbůh střídavě přes pastviny, lesíky, paseky a houštiny.

Fotogalerie

Větší pohodlí, lepší orientaci a hezké scenérie s dalekými výhledy na Nízký Jeseník, Orlické hory a Hanušovickou vrchovinu má až otevřená hřebenovka za Mladoňovským vrchem.

Ale to už se pomalu blížíme k horské silničce, která nás svede do úzkého údolí k osadě s optimistickým názvem U dobré nálady.

Před válkou tu němečtí starousedlíci provozovali zájezdní hostinec, který připomíná budova s letopočtem 1930. Pak tu stojí ještě jedno obydlené stavení a hájovna. Dokonce tu projíždí párkrát za den autobus, avšak o víkendech v dost nepoužitelné odpolední době.

Hezkou kulisu dělá osadě vzdálená silueta výrazného zalesněného vrchu Volyň (875 m) s vystupujícími skalami na východním úbočí. A právě tam někde jsou místa odkazující svým názvem na Mrtvého muže.

Skalním labyrintem na Volyň

Dobrá nálada se jistě hodí, zvláště když další křižovatka vzdálená 1,5 km se na turistických směrovkách jmenuje Mrtvý muž. Nic pozoruhodného na ní však není, jen rozcestník na stromě u asfaltové svážnice.

Značka tu však odbočuje ostře vlevo do lesního terénu na pěšinu a míří k výraznému skalnímu hřebeni opodál, který vystupuje nad nízký porost paseky. Ten bývá označován jako skalní hřeben Mrtvého muže nebo taky skály Mrtvého muže. Těžko říci, zda má připomínat umrlce ležícího na zádech podobně jako skalní hřeben Ďumbieru – nejvyšší hory Nízkých Tater při pohledu od severu.

Osada U dobré nálady pod kopcem Volyň (875 m)

Osada U dobré nálady pod kopcem Volyň (875 m)

Skály Mrtvého muže

Skály Mrtvého muže

Značka se nicméně od skal Mrtvého muže ještě před dosažením odvrací a stáčí se doprava vzhůru na kopec Volyň. Cesta se brzy mění v úzký chodníček mezi borůvčím, proplétá se od jedné skalky ke druhé a začíná mít dobrodružný nádech. Přibývá sněhu, rampouchů, roztodivných zvrásněných skalek i exponovaných strmých míst.

Značka by klidně mohla vést pohodlně pár desítek metrů vlevo v lese, značkař se však vyřádil a provlékl trasu souvislým sledem protáhlého skalního labyrintu až na vrchol Volyň. Kdesi na internetu se objevilo, že jde o nejhezčí hřebenovku v celých Jeseníkách. Tato zajímavá myšlenka jinými slovy sděluje, že nikde jinde v Jeseníkách člověk nemá to štěstí se na značené stezce potýkat s tak rozsáhlým skalním terénem, který se v zimních podmínkách může stát velmi náročným až nebezpečným.

Chata s vyhlídkou jako od Foglara

Již zespodu od osady U dobré nálady bylo patrné, že z východního úbočí Volyně vystupují skaliska, z nichž musí být skvělý výhled. Žádné značky ani chodníky k nim ovšem shora ani zdola nevedou. Jejich objevení tedy znamená odbočit ze značené hřebenové trasy, spustit se lesem mezi balvany a vývraty někam dolů, oželet cenné výškové metry a věřit, že kýžený cíl se ukáže.

Lesy pod Mrtvým mužem

Lesy pod Mrtvým mužem

Máme štěstí a hned napoprvé se trefujeme k dalšímu Mrtvému muži. Tentokrát má podobu lovecké chaty, a to na tak romantickém místě, že by ho ani Foglar lépe nevymyslel. Od chatky na okraji nebezpečného srázu vybíhá zábradlím opatřený skalní hřbítek zakončený menší skalkou.

Výhled z této utajené vyhlídky je naprosto úchvatný, za dobré dohlednosti bývá vidět přes koberec lesů až do Olomouce. Náhodný návštěvník tu však není vítaným hostem a nemůže se tu cítit úplně dobře. Veškeré dění zřejmě šmíruje skrytá kamera bezpečnostního systému v chatě a na betonovém posezení vyhlídky k dobrému pocitu nepřidá ani nápis „moc nečum a upaluj“. 

Marně hledáme historickou cedulku oznamující v němčině, že 14. října 1921 tu zahynul Robi Gabriel. Cedulka zatlučená na kmeni modřínu vedle chaty už chybí a tajemství Mrtvého muže je opět o něco hlubší.

Vyhlídka Mrtvý muž. Pohled směrem k Rabštejnu

Vyhlídka Mrtvý muž. Pohled směrem k Rabštejnu

Kamenný vrch (952 m)

Kamenný vrch (952 m)

Vznik chaty a vyhlídky Mrtvý muž bývá spojována s postřelmovským továrníkem Vítkem, který za první republiky koupil bývalý lichtenštejnský velkostatek Třemešek s rozsáhlými lesními pozemky. Hezčí pohled na ně žádné jiné místo nenabízí.

Vzdušné žebříky na Kamenci a Rabštejně

Po zdolání kopce Volyň je logické pokračovat přes Smrčník (919 m) na Kamenný vrch (952 m) neboli Kamenec vzdálený dva kilometry. Na vrcholové skále tam od roku 2016 stojí dřevěná vyhlídková stavba typu myslivecký posed, která návštěvníkovi umožní vrátit se o 30 až 40 let zpět. Konkrétně do časů, kdy byl ze země stejný rozhled skrze vrcholky stromů, jako dnes v šestimetrové výšce nad zemí. Stavbě, která pravděpodobně nemá patřičné bezpečnostní parametry, se říká Mirkova věž. Žádné další oficiální informace o ní nejsou k dispozici.

Pokud se přidá do kroku a svižnému tempu nebrání hluboký sníh, pak se i během krátkého zimního dne dá ještě stihnout kopec a hrad Rabštejn (809 m). V letošním předvánočním čase by tam mělo být neobvykle klidno, pusto a prázdno, neboť stejnojmenná turistická chata má mít zavíračku. Na druhou stranu trochu škoda, neboť zdejší domácí kuchyně a speciální rabštejnské pivo Kvapník stojí za bližší seznámení.

Mirkova věž na Kamenném vrchu

Mirkova věž na Kamenném vrchu

Turistická chata Rabštejn

Turistická chata Rabštejn

Od chaty vede odbočka na hrad Rabštejn, jehož vrchol je upraven jako skalní vyhlídka. Prochází kolem tzv. Předních skal o výšce 15–20 m a Zadních skal o výšce až 37 m se skromnými, nicméně plošně rozlehlými zbytky hradu. Okolní les je přírodní rezervací přirozených javorových bučin. 

Výstup na zábradlím opatřenou vyhlídku představuje docela vzrušující zážitek, neboť v úzké průrvě mezi skalami je nutné překonat vysoký a téměř svislý žebřík. Z vyhlídky lze pozorovat nejenom výrazný vrch Kamenec s Mirkovou věží, ale také Volyň se skalní vyhlídkou tajemného Mrtvého muže.

Nejrychleji dostupnou zpáteční veřejnou dopravu najdeme ve vesnici Bedřichov, vzdálené od chaty Rabštejn půl hodiny svižné schůze z kopce dolů.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Zdánlivě zapadlá železniční zastávka Hrabišín je po ránu docela dobře dostupná z Prahy, Brna i Ostravy. Samozřejmě pokud nemají ranní rychlíkové spoje zpoždění a navazující lokálky neujedou. Zpáteční dopravu je možné realizovat odpoledními autobusy z Bedřichova nebo ze sedla Skřítek. V případě vlastní dopravy je vhodné odstavit auto v nějakém větším městě (Šumperk, Uničov) a zbytek absolvovat hromadnou dopravou.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 55 – Hrubý Jeseník

Itinerář trasy
Hrabišín – U dobré nálady; 5,5 km (modrá) – Mrtvý muž; 7 km (modrá) – Volyňské skály; 8,5 km (modrá) – Pod Smrčníkem; 9,5 km (modrá) – Kamenec; 10 km (červená) – Hvězda; 12 km (červená) – Rabštejn; 16 km (červená) – Bedřichov; 19 km (červená).

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Hitem byla sekaná se svíčkovou a růžová tatarka. Jak se jedlo v roce 1989

Pohled do Gril Baru ve Slovanském domě (1968)

Škrtněte posledních třicet let a přesuňte se s námi zpátky do roku 1989. Vzpomenete si, jaká byla nabídka tehdejších...

Za lány bledulí míří tisíce turistů, ze vsi se na měsíc stalo parkoviště

Když vyjde počasí, vypadá to v rezervaci zhruba takto. Mezi lány bledulí se...

Poslové jara jsou tady, hlásí lidé z Chlébského na Bystřicku. Vesnička na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje se...

Nejkrásnější jarní vodopády. Neuvěříte, kolik jich v naší zemi máme

Vodopád pod Dlouhými stráněmi v Jeseníkách

Mnoho krásných vodopádů se za příznivých okolností objevuje i v naší domovině. Kromě Krkonoš, kde jsou ty nejznámější a...

Tři tisíce kilometrů za 55 tisíc. Jízda po Novém Zélandu se ale vyplatí

Abel Tasman Trek

V Queenstownu, malebném městečku u jezera na jižním novozélandském ostrově, jsme už nějaký čas. Máme v nohou pár treků...

Přírodní klenot pro Pražany. Za krásou Posázaví se vypravte do Vlčí rokle

Obrovské balvanité moře, které se před vámi bez varování objeví, připomíná...

Jen několik kilometrů od jižního okraje Prahy najdeme málo známou přírodní památku, zvanou Vlčí rokle. Tento klenot...

Další z rubriky

Jako od Kaplického. Z rozhledny roku 2018 uvidíte i Pravčickou bránu

Od otevření Růženky je u rozhledny plno. „Je to tam jak na mraveništi a to i...

Netypická vyhlídka Růženka v Českém Švýcarsku získala titul Rozhledna roku 2018. Druhé místo obsadila další stavba v...

Na co zírá mašinfíra: Projeďte se kladenským revírem po zbytku zrušené trati

Lokomotiva 730.624-4 společnosti KDS v čele prvního vlaku s cestujícími, který...

Dnešní díl seriálu Na co zírá mašinfíra popíše sice velmi krátký úsek trati, pouhých šest kilometrů, o to však...

Jak se hledají nejstudenější místa v Česku. Překoná lovec mrazů rekord?

Antonín Vojvodík už desítky let hledá nejstudenější místa republiky.

Antonín Vojvodík už desítky let hledá nejstudenější místa republiky. Měří tam teplotu s vírou, že jednou překoná český...

Najdete na iDNES.cz