Mezi Letovicemi, Jevíčkem a Moravskou Chrastovou se při hranici Jihomoravského a Pardubického kraje rozkládá nevelký trojúhelník vrchoviny, který je posetý spoustou drobných vesnických sídel. Nevede tudy žádná hlavní silnice, zato spousta cyklotras a jedna turistická značka.
Nejmenší skanzen u nás
Každý zachovalý národopisný region na Moravě se může pochlubit skanzenem. Nejinak je tomu i v případě kraje beze jména severovýchodně od Letovic. Nejmenší a nejmladší skanzen u nás, o němž skoro nikdo neví, láká nemnohé návštěvníky v malé vesničce Horní Smržov, čítající k lednu letošního roku pouhých 141 obyvatel.
Skanzen se skládá ze dvou oddělených částí. Hned při vjezdu do obce ve směru od Letovic stojí velká roubená budova s vnitřní expozicí lidového bydlení a nářadí, které pochází z domácností místního regionu. Před budovou je příjemné posezení, lze se tu také občerstvit a dokonce stylově a levně ubytovat, což v žádné jiné okolní vesničce není možné. Jako základna pro cyklistické toulky je to místo jako stvořené.
Další drobné lidové stavby jsou soustředěny v severní části obce ve volně přístupném sadu s převažujícím modrým ovocem. K vidění je tu stará stodola s mohutnou 300 let starou lípou, kamenný sklep a hlavně zdobený dřevěný včelín s působivým nápisem lidového moudra: Útlá včelka malá, v pilnosti a svornosti stálá, příklad lidem dává.
Skanzen v Horním Smržově
Skanzen v Horním Smržově
Pozoruhodná je rovněž dvoupatrová zděná budova na návsi stavěná počátkem 20. století jako škola. Kvůli úzkému schodišti ovšem jako škola nikdy nebyla zkolaudována, dnes jsou v ní obecní byty.
Horní Smržov je milým překvapením a důkazem, že i ve zdánlivém zapadákově bez tradic, kde okolo vlastně „vůbec nic“ není, je možné vytvářet velké a nadčasové věci.
Vykopaný hrad Rumberk
Podobný případ se nachází pouhé dva kilometry vedle. Další nevšední atrakcí vytvořenou doslova z ničeho a vykopanou ze země je hrádek Rumberk u sousední vsi Deštná. Ve 13. a 14. století tvořil Rumberk významné centrum léna olomouckého biskupství čítající dvacítku vesnic, posléze však upadl v zapomnění a prakticky beze stop zmizel.
Představitelé dvousethlavé obce Deštná to tak navěky nehodlali nechat, sehnali peníze a před 10 lety pověřili archeology, aby tajemství do té doby zarostlého a obtížně přístupného hradního návrší odborně prozkoumali.
Výsledkem je vědecká rekonstrukce podoby a historie hradního objektu a pro návštěvníky nová, vzorně upravená památková lokalita.
Za přístupovou cestu s dřevěným zábradlím, informační panely a parkoviště by se nemusel rozhodně stydět žádný hrad u nás. Jedinou, ale dost závažnou vadou na kráse je, že na místě znovuobjeveného Rumberka dnes vlastně nic k vidění není.
Odkryté kamenné základy zdí totiž archeologové prakticky komplet znovu zasypali, aby je (tentokrát už opravdu navěky) neroznesly podrážky poznání a atrakcí chtivých návštěvníků. Člověk si musí vystačit s tím, že posedí v odpočinkovém altánku na vyčištěném hradním návrší a oddá se představám, jak to tady možná kdysi vypadalo. Přesto lze návštěvu Rumberka hodnotit jako zajímavý a pozitivní zážitek.
Hrad Rumberk
Centrum lupku a moravské kartografie
Méně příjemné pocity člověka opanují, když se pokouší prozkoumat odlehlou osadu Březinka, uváděnou na mapách severozápadně od Horního Smržova. Tato vesnická osada už dávno ve skutečnosti neexistuje, na její místo se tlačí činný povrchový důl na žáruvzdorný jíl neboli lupek.
Podobných dolů bylo v okolí více a táhly se v řadě za sebou ve více či méně přerušovaném pruhu od Horního Smržova až k Moravské Třebové. Důl Březinka je jediný dnes činný a materiál zde vytěžený se dováží do zpracovatelského závodu v nedalekých Velkých Opatovicích.
Kromě továrny na výrobu žáruvzdorných hmot dělá Velkým Opatovicím slávu místní zámek, především pak jeho jižní křídlo, které paradoxně v roce 1973 vyhořelo. Na jeho místě vznikala mnoho let moderní stavba, dokončená nakonec roku 2007 do podoby unikátního Moravského kartografického centra.
Zámek ve Velkých Opatovicích
Moravské kartografické centrum
Jedná se o největší muzejní expozici map a zeměměřičství u nás. Ústředním exponátem je obří plastická mapa Moravy a Slezska z přelomu 19. a 20. století, která zabírá plochu 100 m². Vážní zájemci o mapy a mapování zde mohou strávit v pohodě i více než dvě hodiny.
Zašlá sláva roudeckých lázní
Naše putování po bezejmenném kraji moravského venkova pokračuje od opatovického zámku do téměř zcela zapomenutých lázní Velká Roudka, které jsou dnes v naprosto dezolátním a zuboženém stavu. Zachovaly se pouze dva vydatné a velmi kvalitní prameny splňující parametry kojenecké vody – Antoníček a Františkův.
Lázně ve Velké Roudce pocházejí z 19. století a měly ráz klimatický a vodoléčebný. Největší rozmach zažily v době „zlatého věku“ českých zemí před první světovou válkou, kdy Velké Opatovice získaly železniční spojení s Vídní. Tehdy se v lázních zdržovalo až 500 hostů, z nich velká část právě z hlavního města monarchie. Dnes naprosto neuvěřitelné! V dobách socialismu se bývalý lázeňský areál využíval jako rekreační a školící středisko Zetoru Brno.
Bývalé lázně ve Velké Roudce
O zázrak znovuvzkříšení se chtějí pokusit současní noví majitelé. Záměrem je postavit na lázeňských troskách rekreační welness areál, kde by si lidé opět léčili nervové, kožní a plicní neduhy.
Rýbrcoulovo srdce a Kamenná svatba
Do bývalých lázní Velká Roudka lze z Velkých Opatovic dojít i pěšky menší oklikou (4 km) po trase jediné červené turistické značky v širokém okolí. Pod pravěkým Opatovickým hradiskem značka prochází kolem působivých skalních reliéfů, které do pískovcových skal vytesal sochař Karel Otáhal, který žil ve Velkých Opatovicích. Jeden zpodobňuje básníka Petra Bezruče, druhý hudebního skladatele J. B. Foerstra.
O kus dál v lese trčí ze země pověstmi opředený skalní útvar Rýbrcoulovo srdce. Dokonce až sem na Moravu sahal rajón aktivit obávaného vládce krkonošských hor!
Rýbrcoulovo srdce
Skalní reliéf pod Opatovickým hradiskem
Pokračování červené značky z Velké Roudky do Letovic v délce 11 km je docela v pohodě sjízdné na terénním kole a představuje jednu z alternativ, jak prokličkovat popisovaným územím do Letovic, které nabízejí nejspolehlivější dopravní spojení s okolním světem. Při té příležitosti stojí za zastávku v lese ukryté pískovcové uskupení Kamenná svatba. Podle místní pověsti skála představuje zkamenělý svatební kočár.
Dalších několik variant, jak se dostat na vlakové nádraží v Letovicích, lze vymyslet díky místní husté síti klikatých silnic nebo cyklostezek. Všechny jsou krásné v tom, že procházejí oblastí, která turisty většinově nezajímá a asi ani zajímat nemůže. Proto je tu božský klid, který narušují pouze příjemné a jinde stále vzácnější venkovské zvuky, jako je například kokrhání kohouta nebo kejhání hus.
Může se hoditMapa Jak se tam dostat Jedna z mnoha možných okružních tras: |
