Moravskou Amazonii si nejvíce užijete za hranicemi, v Česku je špinavá

Kdo by nechtěl vidět náš největší lužní les přezdívaný Moravská Amazonie, stanout na nejjižnějším a nejnižším místě moravské země a přitom se dotknout hranice Rakouska a Slovenska při soutoku Moravy a Dyje? Více než lákavý cíl však může přinést netušené zklamání.
Řeka Dyje u soutoku s Moravou. Vpravo nejjižnější a nejnižší místo Moravy

Řeka Dyje u soutoku s Moravou. Vpravo nejjižnější a nejnižší místo Moravy | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Místo chrámu nedotčené přírody továrna na dřevo a lovecké trofeje, místo vůně lužního lesa zápach lidských výkalů a přehlídka použitých toaletních papírů.

Turistická reklama a reálná skutečnost se v krajině u soutoku Moravy a Dyje mnohdy rozcházejí. Za poslední čtvrtstoletí se změnily výrazně k horšímu nejenom lužní lesy, ale i malý písčitý ostroh nad soutokem, k němuž o víkendech a během sezóny putuje čím dál více lidí.

Pokud chcete předejít případnému zklamání, vydejte se k soutoku přes Rakousko nebo Slovensko a prohlédněte si jej z klidnější i čistější strany.

Silnice před Rabensburgem. Na obzoru Malé Karpaty

Úroda dýní u Rabensburgu

Rakouská rybářská idyla u Dyje

Iluzorní Moravská Amazonie

Přírodní oblasti jižně od Břeclavi a Lanžhota sevřené mezi toky Moravy a Dyje se občas přezdívá Moravská Amazonie.

Z většiny informačních zdrojů se o ní dozvíte, že je to jeden z nejrozsáhlejších a přírodovědně nejcennějších lužních lesů v Evropě s typickou hustou sítí meandrujících říčních ramen a periodicky zaplavovaných tůní, kde domov a klid pro život nachází nesmírná spousta vzácných živočichů. A k tomu ještě oblast nedotčená civilizací.

Kdo by však čekal, že při putování k soutoku bude pohlcen divokou krásou lužního pralesa, případně prehistorickým hvozdem z dob Sámovy či Velkomoravské říše (jak kdosi vtipně napsal na internet a ostatní to dále šíří), je opravdu na velikém omylu.

Skoro celý prostor mezi Moravou a Dyjí se po staletí potýká s civilizací, poslední dobou však mnohem více, než je pro místní přírodu s největší biodiverzitou v ČR zdrávo.

Povalový chodník k soutoku Moravy a Dyje

Největší zásluhu na tom má firma Lesy ČR, která unikátní území postupně přeměňuje s přispěním moderní techniky v hospodářský stejnověký les prostoupený četnými parcelami holosečné těžby. Stačí se podívat na současné letecké snímky a porovnat je se staršími. Škody napáchané nadměrnou těžbou jsou nepřehlédnutelné.

Vedle těžby dřeva je dalším velkým kšeftem provozování největší obory v ČR (Soutok), kde se prominentním lovcům připravují a servírují trofejní kusy spárkaté zvěře.

Tato lesům škodící zvěř nesmí být turisty v žádném případě rušena, zatímco staré duby a jasany pamatující vládu Marie Terezie mohou skončit spolu s nejvzácnějšími evropskými brouky v palírně dřevěného uhlí.

Přestože lužní lesy u soutoku Moravy a Dyje získaly hezké nálepky jako biosférická rezervace UNESCO, evropsky významná lokalita, ptačí oblast či mokřad Ramsarské úmluvy, jejich praktickou ochranu včetně zavedení ohleduplných metod lesního hospodaření český právní řád zatím zajistit nedokázal. Snahu o vyhlášení CHKO Soutok, což by podstatně změnilo zacházení s lesy, smetli ze stolu vedle lesáků i starostové okolních obcí.

Plot obory Soutok

Vstupní brána do obory Soutok

Moravská Amazonie dnes proto připomíná skutečnou brazilskou Amazonii nikoli nedotčenými lužními pralesy, ale spíše bezohledným kácením a upřednostňování byznysu před ochranou unikátní přírody.

Ráj rybářů v rakouské Amazonii

Alternativou poměrně dlouhé štreky na kole oborou Soutok kolem neprostupného plotu, skládek vytěženého dřeva a geometricky pravidelných holosečí je putování po silnici přes rakouské vesnice na levém břehu Dyje.

Stačí se na oblíbeném výletním místě Pohansko držet zelené značky, přejet mostek přes Dyji a pokračovat k rozcestí Nad německými loukami. Zde odbočit po silnici vlevo a za chvíli jste v Rakousku mezi dýňovými poli.

Zemědělský terén je oproti luhu kolem Dyje vyvýšený a odlesněný, takže se z něj otevírá krásný pohled na panorama slovenských Malých Karpat na obzoru.
Hraniční Dyje teče cca dva kilometry vlevo od silnice a obyvatelé rakouských obcí k ní chodí s oblibou rybařit.

Dvěma otcům z Rabensbergu (Ranšpurku) se roku 1956 stalo rybaření osudným. Natáhli sítě dál, než měli, a čeští pohraničníci je bez milosti odpráskli. Neblahou událost utajovanou až do změny režimu připomíná kříž u soutoku s říčkou Kyjovkou.

Hranice mezi Rakouskem a Českem na Dyji

Za Rabensbergem je dobré odbočit na polní cestu vlevo směrem k protipovodňové hrázi a od ní se prodrat některým z chodníčků k řece, kde čeká nádherná podívaná.

Rakouský břeh Dyje lemují jednoduché rybářské chatky, usazené kvůli velké vodě na vyvýšené ocelové konstrukci a ukotvené pomocí lan do okolních stromů. Každá chatka má malou terasu s visutou lávkou směrem nad řeku, kde visí síť na ryby ovládaná pomocí rumpálu.

Protější český břeh působí nedotčeně stejně jako šumící a kroutící se řeka, do níž občas padne z podemletého břehu nějaký strom. K představě deštného pralesa tu chybí jen pomalovaní amazonští indiáni nebo Tarzan v korunách stromů.

Klid na slovenském trojmezí

Zhruba tři kilometry putování tímto překrásným prostředím rybářských chatek na rakouském břehu Dyje vás přivede k trojhraničnímu bodu při soutoku s Moravou. Kolo je třeba v tomto úseku většinou tlačit.

Naproti je vidět nejjižnější cíp moravské země s povykujícími výletníky, slovenský břeh je stejně jako rakouský opuštěný a klidný. Bohužel tu už ale končí přírodní charakter řeky, neboť navazující Morava je díky regulaci až příliš narovnaná a připomíná spíše umělý kanál.

Zatímco na protější české území je to z rakouského trojmezí suchou nohou po čertech daleko, slovenský protilehlý břeh dělí pouhé čtyři kilometry. Stačí pokračovat dál podél řeky (teď už Moravy) dolů k mostu u města Hohenau (Cahnov), přes něj přejet na druhou stranu a proti proudu se vydat zpět na slovenskou stranu soutoku.

Slovenské trojmezí je určitě ze všech tří nejpříjemnější. Návštěvníci tu mají k dispozici prostorné odpočinkové místo se stolem a lavičkami a na obě stékající řeky se odtud otevírá nejhezčí a nejúplnější pohled. Tichou hladinu obou řek občas naruší jen šplouchnutí urostlé ryby.

K zamyšlení nad řekami vybízí zajímavé sousoší Hledající od jihomoravského surrealisty Vlado Kristeka, jehož původní bronzový originál někdo ukradl a zbyla z něj jenom dolní část nohou. Jedná se o desáté, poslední zastavení tzv. Podyjské glyptotéky, galerie soch v přírodě se začátkem u pramene řeky.

Na tomto místě dlužno také vzpomenout, že trojmezí na tomto místě vzniklo až roku 1920, kdy Československu připadlo na základě mezinárodní poválečné dohody území o rozloze 30 km2 mezi Moravou a Dyjí jižně od Břeclavi a Lanžhota, které bylo předtím rakouské a patřilo do katastru obcí Ranšpurk (Rabensburg) a Cahnov (Hohenau).

Země moravská tehdy končila, resp. začínala někde pod Pohanskem, což je dobře patrné při pohledu do starých map. S historickými fakty ovšem nekoresponduje starý hraniční kámen z roku 1755 při povalovém chodníku na moravské straně soutoku, který má vyrytými písmeny M. M. označovat markrabství moravské. Že by ho moravští národovci přenesli a vztyčili na nepůvodním místě?

Moravská Amazonie

Návrat do Česka

Od slovenského soutoku je třeba se napojit na blízkou cyklotrasu vedoucí po protipovodňové hrázi směrem na sever, vstříc českým hranicím. Jede se tak jako všude v okolí po rovině a cesta rychle ubíhá. Na mostku přes říčku Myjavu je už slyšet i vidět brněnská dálnice, kterou cyklotrasa podjíždí u starého hraničního přechodu Lanžhot – Brodské.

V případě, že byste opravdu měli chuť a čas a chtěli ještě do třetice vidět soutok Moravy a Dyje i z české strany, pak stačí popojet po staré silnici směrem na Lanžhot a hned na první asfaltové odbočce se vydat vlevo do lesa. Směrovky (nikoli turistické značky) vás po cca 13 km dovedou až k soutoku, kde vzhledem k pokročilé době strávené putováním po cestách tří států, už asi nikdo nebude. Ovšem opravdu krásně bude na soutoku až po nějaké velké vodě, která spláchne v lese poházené toaletní papíry, lidské hromádky a vyprázdněné PET lahve pryč, daleko do Dunaje.

V Břeclavi, která bývá obvykle východiskem i cílem výletů do této oblasti, se můžete těšit z více než 70 najetých kilometrů.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Může se hodit

Mapa
KČT č. 91 – Slovácko, Hodonínsko
KČT č. 88 – Pavlovské vrchy

Jak se tam dostat
Rychlíkem Praha – Brno – Břeclav (trať 260) nebo Ostrava – Přerov – Břeclav (trať 330). Autem po dálnici Praha (resp. Olomouc) – Brno – Bratislava, na posledním exitu Břeclav sjet z dálnice a pokračovat přes Břeclav k zámečku Pohansko. Zaparkovat na parkoviště před železničním mostem (zelená tur. značka), za nímž je vstup do obory Soutok.

Proč tam nejsou značky
Celou popsanou oblastí, která je poměrně rozlehlá, nevedou žádné turistické značky. Důvody jsou hned dva: jednak se tu nachází velká oplocená obora, jednak bývá velká část území pravidelně zaplavována, takže není vždy zaručen průchod. Na jaře a za vyššího vodního stavu sem proto raději nejezděte.

Přibližný itinerář popisované trasy
Břeclav – Pohansko (4 km) – Nad Německými loukami (7 km) – Rabensburg (15 km) – Soutok (22 km) – Most přes Moravu u Hohenau (24 km) – Soutok (26 km) – Hraniční přechod Lanžhot/Brodské (40 km) – Soutok (54 km) – Pohansko (69 km) – Břeclav (73 km)

Autor: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

31. července 2024,  aktualizováno  6.11 12:33

Dvojníci populárních destinací válcují internet. Bodují atmosférou i cenami

Jedním z posledních trendů v oblasti cestování je nahrazování drahých, známých a tím pádem i přelidněných míst levnějšími a cenově dostupnějšími „dupe“ destinacemi. Proč jsou dvojčata známých...

31. října 2024

Tři miliony nebožtíků. Na ústřední hřbitov ve Vídni si lidé chodí i zaběhat

Pro Vídeňany znamená Zentralfriedhof, který letos slaví sto padesát let výročí založení, víc než jen místo věčného odpočinku. Na ústřední hřbitov chodí na výlety, sportovat, pozorovat místní zvířata...

2. listopadu 2024

ZANIKLÉ TRATĚ: Ke strmé dráze do Michálkovic se v Ostravě dodnes modlí

Pětaosmdesátým dílem začínáme osmý rok existence seriálu Zaniklé tratě. Zavítáme do Ostravy, kde se zaměříme na úzkorozchodnou trať, která v síti Slezských zemských drah vznikla jako první a jako...

3. listopadu 2024

Ideální čas na průzkum. Osamocená Sicílie má na podzim větší kouzlo

Nejvyšší evropská sopka Etna, slavné starověké Syrakusy, kýčovitá Taormina či nechvalně proslulé Palermo. Sicílie má co nabídnout i mimo tato všeobecně známá místa: někdy to chce trochu námahy, ale...

1. listopadu 2024

Turistické Slezsko ve vší parádě. Po dálkové trase jdeme od zámku k zámku

Zveme vás na ochutnávku dálkové turistické a poutní trasy Slezskem. Jedna z jejích dvaceti celodenních etap spojuje Opavu s Hradcem nad Moravicí a navštívíte na ní dva pohádkově krásné zámky. Zcela...

7. listopadu 2024

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

31. července 2024,  aktualizováno  6.11 12:33

S vůní po naftě. Pět tipů na nezapomenutelné termály v Maďarsku

Kdo si jednou oblíbil termály v Maďarsku, ten se tam rád vrací. Ani my jsme letos neodolali jejich vábení a tentokrát jsme vyzkoušeli nová místa. Podívali jsme se i dál za okraje rezortů, neboť...

6. listopadu 2024

Tádž Mahal navštivte za svítání aneb pár rad, co neminout v divukrásné Indii

Premium

Tato země není pro každého, buď ji budete milovat, nebo nenávidět. Když jí ale dovolíte, aby si našla cestu do vašeho srdce, naprosto si vás podmaní… Najdete v ní klidná místa uprostřed exotické...

5. listopadu 2024

Nejvzdálenější lidský objekt ve vesmíru zavolal linkou nepoužitou od roku 1981

Sonda Voyager letí vesmírným prostorem už 47 let a již mnohonásobně překonala původní plány. Je tak nasnadě, že se...

Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství

Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství Donalda Trumpa v...

Petra Bučková se svlékla v seriálu Sex O’Clock. Prsa už někdy viděl každý, říká

Petra Bučková a její herecký kolega Václav Vašák se společně odvázali ve vášnivé scéně prvního dílu druhé řady seriálu...

Emily Atacková hraje nahá tenis. Cítím se víc sexy, než kdy dřív, říká

Emily Atacková (34) si získala mnoho nových sledujících na sociálních sítích poté, co v jedné ze scén nového seriálu...

Konec jsem nečekala. Asi byl nevyhnutelný, říká Anna K. o rozchodu po 27 letech

Zpěvačka Anna K. (59) promluvila o nečekaném rozchodu s dlouholetým životním i hudebním partnerem Tomášem Varteckým...