Moravskou Amazonii si nejvíce užijete za hranicemi, v Česku je špinavá

aktualizováno 
Kdo by nechtěl vidět náš největší lužní les přezdívaný Moravská Amazonie, stanout na nejjižnějším a nejnižším místě moravské země a přitom se dotknout hranice Rakouska a Slovenska při soutoku Moravy a Dyje? Více než lákavý cíl však může přinést netušené zklamání.

Řeka Dyje u soutoku s Moravou. Vpravo nejjižnější a nejnižší místo Moravy | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Místo chrámu nedotčené přírody továrna na dřevo a lovecké trofeje, místo vůně lužního lesa zápach lidských výkalů a přehlídka použitých toaletních papírů.

Turistická reklama a reálná skutečnost se v krajině u soutoku Moravy a Dyje mnohdy rozcházejí. Za poslední čtvrtstoletí se změnily výrazně k horšímu nejenom lužní lesy, ale i malý písčitý ostroh nad soutokem, k němuž o víkendech a během sezóny putuje čím dál více lidí.

Pokud chcete předejít případnému zklamání, vydejte se k soutoku přes Rakousko nebo Slovensko a prohlédněte si jej z klidnější i čistější strany.

Silnice před Rabensburgem. Na obzoru Malé Karpaty

Silnice před Rabensburgem. Na obzoru Malé Karpaty

Úroda dýní u Rabensburgu

Úroda dýní u Rabensburgu

Rakouská rybářská idyla u Dyje

Rakouská rybářská idyla u Dyje

Iluzorní Moravská Amazonie

Přírodní oblasti jižně od Břeclavi a Lanžhota sevřené mezi toky Moravy a Dyje se občas přezdívá Moravská Amazonie.

Z většiny informačních zdrojů se o ní dozvíte, že je to jeden z nejrozsáhlejších a přírodovědně nejcennějších lužních lesů v Evropě s typickou hustou sítí meandrujících říčních ramen a periodicky zaplavovaných tůní, kde domov a klid pro život nachází nesmírná spousta vzácných živočichů. A k tomu ještě oblast nedotčená civilizací.

Kdo by však čekal, že při putování k soutoku bude pohlcen divokou krásou lužního pralesa, případně prehistorickým hvozdem z dob Sámovy či Velkomoravské říše (jak kdosi vtipně napsal na internet a ostatní to dále šíří), je opravdu na velikém omylu.

Skoro celý prostor mezi Moravou a Dyjí se po staletí potýká s civilizací, poslední dobou však mnohem více, než je pro místní přírodu s největší biodiverzitou v ČR zdrávo.

Povalový chodník k soutoku Moravy a Dyje

Povalový chodník k soutoku Moravy a Dyje

Největší zásluhu na tom má firma Lesy ČR, která unikátní území postupně přeměňuje s přispěním moderní techniky v hospodářský stejnověký les prostoupený četnými parcelami holosečné těžby. Stačí se podívat na současné letecké snímky a porovnat je se staršími. Škody napáchané nadměrnou těžbou jsou nepřehlédnutelné.

Vedle těžby dřeva je dalším velkým kšeftem provozování největší obory v ČR (Soutok), kde se prominentním lovcům připravují a servírují trofejní kusy spárkaté zvěře.

Tato lesům škodící zvěř nesmí být turisty v žádném případě rušena, zatímco staré duby a jasany pamatující vládu Marie Terezie mohou skončit spolu s nejvzácnějšími evropskými brouky v palírně dřevěného uhlí.

Přestože lužní lesy u soutoku Moravy a Dyje získaly hezké nálepky jako biosférická rezervace UNESCO, evropsky významná lokalita, ptačí oblast či mokřad Ramsarské úmluvy, jejich praktickou ochranu včetně zavedení ohleduplných metod lesního hospodaření český právní řád zatím zajistit nedokázal. Snahu o vyhlášení CHKO Soutok, což by podstatně změnilo zacházení s lesy, smetli ze stolu vedle lesáků i starostové okolních obcí.

Plot obory Soutok

Plot obory Soutok

Vstupní brána do obory Soutok

Vstupní brána do obory Soutok

Moravská Amazonie dnes proto připomíná skutečnou brazilskou Amazonii nikoli nedotčenými lužními pralesy, ale spíše bezohledným kácením a upřednostňování byznysu před ochranou unikátní přírody.

Ráj rybářů v rakouské Amazonii

Alternativou poměrně dlouhé štreky na kole oborou Soutok kolem neprostupného plotu, skládek vytěženého dřeva a geometricky pravidelných holosečí je putování po silnici přes rakouské vesnice na levém břehu Dyje.

Stačí se na oblíbeném výletním místě Pohansko držet zelené značky, přejet mostek přes Dyji a pokračovat k rozcestí Nad německými loukami. Zde odbočit po silnici vlevo a za chvíli jste v Rakousku mezi dýňovými poli.

Zemědělský terén je oproti luhu kolem Dyje vyvýšený a odlesněný, takže se z něj otevírá krásný pohled na panorama slovenských Malých Karpat na obzoru.
Hraniční Dyje teče cca dva kilometry vlevo od silnice a obyvatelé rakouských obcí k ní chodí s oblibou rybařit.

Dvěma otcům z Rabensbergu (Ranšpurku) se roku 1956 stalo rybaření osudným. Natáhli sítě dál, než měli, a čeští pohraničníci je bez milosti odpráskli. Neblahou událost utajovanou až do změny režimu připomíná kříž u soutoku s říčkou Kyjovkou.

Hranice mezi Rakouskem a Českem na Dyji

Hranice mezi Rakouskem a Českem na Dyji

Za Rabensbergem je dobré odbočit na polní cestu vlevo směrem k protipovodňové hrázi a od ní se prodrat některým z chodníčků k řece, kde čeká nádherná podívaná.

Rakouský břeh Dyje lemují jednoduché rybářské chatky, usazené kvůli velké vodě na vyvýšené ocelové konstrukci a ukotvené pomocí lan do okolních stromů. Každá chatka má malou terasu s visutou lávkou směrem nad řeku, kde visí síť na ryby ovládaná pomocí rumpálu.

Protější český břeh působí nedotčeně stejně jako šumící a kroutící se řeka, do níž občas padne z podemletého břehu nějaký strom. K představě deštného pralesa tu chybí jen pomalovaní amazonští indiáni nebo Tarzan v korunách stromů.

Klid na slovenském trojmezí

Zhruba tři kilometry putování tímto překrásným prostředím rybářských chatek na rakouském břehu Dyje vás přivede k trojhraničnímu bodu při soutoku s Moravou. Kolo je třeba v tomto úseku většinou tlačit.

Naproti je vidět nejjižnější cíp moravské země s povykujícími výletníky, slovenský břeh je stejně jako rakouský opuštěný a klidný. Bohužel tu už ale končí přírodní charakter řeky, neboť navazující Morava je díky regulaci až příliš narovnaná a připomíná spíše umělý kanál.

Fotogalerie

Zatímco na protější české území je to z rakouského trojmezí suchou nohou po čertech daleko, slovenský protilehlý břeh dělí pouhé čtyři kilometry. Stačí pokračovat dál podél řeky (teď už Moravy) dolů k mostu u města Hohenau (Cahnov), přes něj přejet na druhou stranu a proti proudu se vydat zpět na slovenskou stranu soutoku.

Slovenské trojmezí je určitě ze všech tří nejpříjemnější. Návštěvníci tu mají k dispozici prostorné odpočinkové místo se stolem a lavičkami a na obě stékající řeky se odtud otevírá nejhezčí a nejúplnější pohled. Tichou hladinu obou řek občas naruší jen šplouchnutí urostlé ryby.

K zamyšlení nad řekami vybízí zajímavé sousoší Hledající od jihomoravského surrealisty Vlado Kristeka, jehož původní bronzový originál někdo ukradl a zbyla z něj jenom dolní část nohou. Jedná se o desáté, poslední zastavení tzv. Podyjské glyptotéky, galerie soch v přírodě se začátkem u pramene řeky.

Na tomto místě dlužno také vzpomenout, že trojmezí na tomto místě vzniklo až roku 1920, kdy Československu připadlo na základě mezinárodní poválečné dohody území o rozloze 30 km2 mezi Moravou a Dyjí jižně od Břeclavi a Lanžhota, které bylo předtím rakouské a patřilo do katastru obcí Ranšpurk (Rabensburg) a Cahnov (Hohenau).

Země moravská tehdy končila, resp. začínala někde pod Pohanskem, což je dobře patrné při pohledu do starých map. S historickými fakty ovšem nekoresponduje starý hraniční kámen z roku 1755 při povalovém chodníku na moravské straně soutoku, který má vyrytými písmeny M. M. označovat markrabství moravské. Že by ho moravští národovci přenesli a vztyčili na nepůvodním místě?

Moravská Amazonie

Moravská Amazonie

Návrat do Česka

Od slovenského soutoku je třeba se napojit na blízkou cyklotrasu vedoucí po protipovodňové hrázi směrem na sever, vstříc českým hranicím. Jede se tak jako všude v okolí po rovině a cesta rychle ubíhá. Na mostku přes říčku Myjavu je už slyšet i vidět brněnská dálnice, kterou cyklotrasa podjíždí u starého hraničního přechodu Lanžhot – Brodské.

V případě, že byste opravdu měli chuť a čas a chtěli ještě do třetice vidět soutok Moravy a Dyje i z české strany, pak stačí popojet po staré silnici směrem na Lanžhot a hned na první asfaltové odbočce se vydat vlevo do lesa. Směrovky (nikoli turistické značky) vás po cca 13 km dovedou až k soutoku, kde vzhledem k pokročilé době strávené putováním po cestách tří států, už asi nikdo nebude. Ovšem opravdu krásně bude na soutoku až po nějaké velké vodě, která spláchne v lese poházené toaletní papíry, lidské hromádky a vyprázdněné PET lahve pryč, daleko do Dunaje.

V Břeclavi, která bývá obvykle východiskem i cílem výletů do této oblasti, se můžete těšit z více než 70 najetých kilometrů.

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Může se hodit

Mapa
KČT č. 91 – Slovácko, Hodonínsko
KČT č. 88 – Pavlovské vrchy

Jak se tam dostat
Rychlíkem Praha – Brno – Břeclav (trať 260) nebo Ostrava – Přerov – Břeclav (trať 330). Autem po dálnici Praha (resp. Olomouc) – Brno – Bratislava, na posledním exitu Břeclav sjet z dálnice a pokračovat přes Břeclav k zámečku Pohansko. Zaparkovat na parkoviště před železničním mostem (zelená tur. značka), za nímž je vstup do obory Soutok.

Proč tam nejsou značky
Celou popsanou oblastí, která je poměrně rozlehlá, nevedou žádné turistické značky. Důvody jsou hned dva: jednak se tu nachází velká oplocená obora, jednak bývá velká část území pravidelně zaplavována, takže není vždy zaručen průchod. Na jaře a za vyššího vodního stavu sem proto raději nejezděte.

Přibližný itinerář popisované trasy
Břeclav – Pohansko (4 km) – Nad Německými loukami (7 km) – Rabensburg (15 km) – Soutok (22 km) – Most přes Moravu u Hohenau (24 km) – Soutok (26 km) – Hraniční přechod Lanžhot/Brodské (40 km) – Soutok (54 km) – Pohansko (69 km) – Břeclav (73 km)

Autor: pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Benátky postihly nejhorší záplavy za 53 let, voda stoupla ke dvěma metrům

Italské Benátky postihly nejhorší záplavy od roku 1966. Voda ve městě před půlnocí dosahovala výšky 187 centimetrů, za...

Tajemství Sovích hor. Tady nacisti vyráběli létající talíře

Hory na sever od Náchoda jsou už dlouho v hledáčku vojenských expertů z řady zemí. Ale cesta sem je hodně zajímavá i...

Premium

Reportáž z Guineje: šedesát let mistry světa v bídě

Vítejte v zemi, kde voda teče od půl dvanácté večer, studenti se chodí učit na letiště, protože tam se svítí,...

Premium

Tisíciletou vodu zkrotí nový přeliv. Úpravy Orlíku budou stát 1,5 miliardy

Před týdnem šest, nyní už sedm metrů vody chybí do loňské úrovně hladiny v orlické vodní nádrži. Od roku 2015, kdy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vánoční trhy 2019. Za adventní atmosférou se můžete vydat i za hranice

Podzim je v plném proudu, ale Vánoce se už blíží. Stánky s adventními pochoutkami se v Praze objeví koncem listopadu,...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Zabít nudu, nastřelit se. Na drogách jsou i školáci z dobrých rodin

Ritalin, deset tablet. Kdo se přidá?“ ptá se čtrnáctiletý školák na sociální síti ostatních kamarádů. Netrvá to ani pět...

  • Další z rubriky
Premium

Příběh blázna se psem. Z Česka ho vyhnaly faleš a prázdnota

Pořad Honzy Drobného "Chlap bídná, nádoba hříšná" pro mne byl jedním z nejzajímavějších kulturních zážitků poslední...

Neutrácejte za agentury. Nádherné výlety kolem Marseille zvládnete sami

Neutrácejte zbytečně peníze za předražené výlety od agentur. Ta nejkrásnější místa kolem francouzské Marseille jsou...

Prošli jsme nejtěžší túru světa. Snowman Trek je vrcholem cestování

Mezi vyznavači trekingu má Snowman Trek legendární pověst nejtěžší světové túry. Na téměř měsíc dlouhé trase...

Neznámé maďarské pohoří Börzsöny je maďarským klenotem podzimu

Nekonečné listnaté lesy, které na podzim hrají krásnými barvami, a také docela členitá krajina – taková je vrchovina...

Najdete na iDNES.cz