Stroj času: promění kůrovec Šumavu v opravdovou divočinu?

aktualizováno 
Kdysi tu řádil kůrovec, ale teď už po jeho panování nezbyly skoro žádné viditelné stopy. Až na pár pahýlů a zbytků tlejících kmenů, které jsou ukryté v bujném porostu různě vysokých smrků. Zelenou houštinou se skoro nedá projít. Vítejte na Šumavě za třicet, čtyřicet, padesát let - ve stroji času budoucnosti.

Trojmezenský prales, největší a nejdochovalejší horský smrkový prales v ČR. Kůrovec tu působil nejvíce v letech 1995-1996 a 2003-2009. Záměr začít tu v roce 1999 kácet zastavila nenásilná blokáda, díky níž zůstal prales i nadále bez zásahů člověka (s výjimkou pokácení souší kolem turistické cesty). Dnes je tu vybudována naučná stezka, která ukazuje turistům, jak se horské pralesy přirozeně obnovují. | foto: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA

Stroj času

Nedávno jsme se příběhem starého Žižkova s po pár letech opět vrátili k seriálu STROJ ČASU, který jste si jako čtenáři oblíbili. Věnujeme se v něm proměnám krajiny, měst, památek i přírodních lokalit, jak se měnily zejména v uplynulých sto letech,

Možná právě tak bude za pár desetiletí vypadat největší český národní park. Nebo aspoň některé jeho části. A paradoxně to může být právě "nenáviděný" lýkožrout smrkový, který bude mít na proměnu podstatné části Šumavy v opravdovou divočinu významný vliv.

Fotogalerie

Vedení šumavského parku tvrdí, že v bezzásahových oblastech kůrovec usmrtil téměř všechny stromy, které mohl. Z dlouhodobého pohledu to ovšem pro přírodu může být jen dobře, byť se mnohým lidem pohled na uschlý les nelíbí.

Ukazuje se to například v Trojmezenském pralese. Kdysi se tady taky zabydlel kůrovec, spousta stromů uschla, ale porost je mrtvý jen zdánlivě. Mezi pahýly a popadaným dřevem už vyrůstá les nový, divoký, přírodní - bez motorových pil a umělého vysazování.

Kůrovec není nepřítel, zní z Bavorska

Dlouholetou zkušenost s obnovou kůrovcového lesa mají v sousedním Národním parku Bavorský les. Tamní ochránci přírody tu malého brouka, který se zavrtává pod kůru, ani za nepřítele nepovažují. Spíše naopak.

"Třicetileté sledování vývoje lesů ponechaných přírodě přineslo výsledky, které zcela změnily pohled na kůrovce - z obávaného škůdce se stal klíčový druh pro druhovou rozmanitost vysokohorských smrkových porostů," řekl expert bavorského parku Marco Heurich, který má osobní zkušenosti ze sedmdesáti národních parků po celém světě.

Podle Heuricha se lýkožrout výrazně podepsal na přírodním omlazení lesa. "V průměru tu roste už 2 158 mladých stromků vyšších než jeden metr na hektar, zatímco v roce 1991 to bylo průměrně 296 stromků," dodal Heurich.

Kůrovec společně s polomy, které vznikají například po vichřicích, zvýšil podle Heuricha množství tlejícího dřeva, což vytvořilo vhodné podmínky pro to, aby v lesích přibyly i vzácné rostlinné a živočišné druhy včetně čápa černého nebo datlíka tříprstého.

NP Bavorský les - pod Luzným, obnova vysokohorské smrčiny. Fotka z míst o asi...

NP Bavorský les - pod Luzným, obnova vysokohorské smrčiny. Fotka z míst o asi 100 metrů níže, kde přechází horská smrčina ve smíšený les - je to na horní hranici výskytu buku. Takto by to mohlo vypadat za pár desítek let i u nás.

Tisíce mladých stromků i na Šumavě

Podobné to je i na těch kůrovcových místech Šumavy, kde po kácení nevznikaly velké plochy bez dřeva - holiny. V oblastech původních horských smrčin v nejvyšších polohách rostou tisíce mladých stromků.

Podle předsedy Stínové vědecké rady šumavského parku Jakuba Hrušky přirozená obnova horských smrčin dokazuje, že plošné kácení a následná umělá výsadba nových stromků je zbytečné vyhazování peněz.

"Příroda ukázala, že to dělá lépe a zadarmo. Výsadby jsou potřeba pouze v nižších polohách parku, kam je třeba dosázet buky a jedle. Horské smrčiny ve vyšších polohách výsadky nepotřebují a měly by být ponechány přírodě," řekl Hruška.

Podle zakladatele a někdejšího dlouholetého ředitele bavorského parku Hanse Bilbelriethera má přirozená obnova lesa i pozitivní efekt pro turistiku:

"V obcích sousedících s původní starší části národního parku mezi Roklanem a Luzným, kde na více než 75 procentech plochy vzniká nový, divoký, rozmanitější a druhově bohatší les, stoupají počty návštěvníků. V obcích sousedících s později přičleněnou částí parku mezi Roklanem a Falkensteinem, kde jsou na velkých plochách nasazovány harvestory a hučí motorové pily, tam naopak počty návštěvníků klesají."

Malá Mokrůvka - 15 let po napadení kůrovcem

Malá Mokrůvka - 15 let po napadení kůrovcem

Kůrovce máme pod kontrolou, říká park

O kácení kůrovcových smrků se na Šumavě vede mnohaletý spor, který se v poslední době znovu přiostřil. Předloni v létě dokonce v oblasti Na ztraceném u Ptačího potoka zasahovala policie proti odpůrcům kácení, kteří vlastními těly bránili stromy.

Vedení parku se chystá kácet i letos, i když tvrdí, že padne nejméně smrků za poslední roky. Pracovníci parku už malují na kmeny značky.

"V roce 2013 pokácíme nejméně stromů za posledních sedm let," řekl mluvčí parku Pavel Pechoušek. "Situace je taková, že v bezzásahových oblastech kůrovec usmrtil téměř všechny stromy, které mohl. V zásahových oblastech již byly kůrovcem napadené stromy vykáceny a tím postup kůrovce zastaven."

Letecké snímky šumavských lesů podle vedení parku ukázaly, že se výrazně zmenšily i pokácené plochy.

Horský smrkový prales na Smrčině. Návrhy Plzeňského kraje i ministra životního

Horský smrkový prales na Smrčině. Návrhy Plzeňského kraje i ministra životního prostředí Tomáše Chalupy tu chtějí umožnit kácení. Tento snímek je z místa, kde už se kácelo - pásmo zásahů proti kůrovci na hranici s Rakouskem.

"Z toho vyplývá, že nám nejenom uschlo o 83 procent lesa méně, ale také jsme udělali nejmenší holiny za posledních šest let," sdělil ředitel parku Jiří Mánek.

Odpůrci masivního kácení na Šumavě ovšem tvrdí, že kůrovcová kalamita by skončila i bez motorových pil. Obvykle se to děje po pěti až sedmi letech.

"A to bez ohledu na to, jestli se zasahuje, nebo nikoli. Rozumným způsobem vedené zásahy mohou případně gradaci kůrovce územně a časově modifikovat, v přirozených podmínkách však mají převážně negativní vliv na stav ekosystému," řekl člen Stínové vědecké rady šumavského parku Karel Matějka.

Nad Modravským potokem. Uschlé stromy dříve napadené kůrovcem nahrazují stromy

Nad Modravským potokem. Uschlé stromy dříve napadené kůrovcem nahrazují stromy mladé.

Divočina kolem Studeného potoka. Saré smrky čerstvě napadené kůrovcem začínají

Divočina kolem Studeného potoka. Staré smrky čerstvě napadené kůrovcem začínají usychat. Mladé stromky, které doteď čekaly na svou příležitost, je nahradí.

K divočině směřuje jen malá část Šumavy, tvrdí vědci

Mnozí čeští i zahraniční přírodovědci a další odborníci kritizují návrhy nového zákona o Národním parku Šumava – jeden z dílny ministra životního prostředí, druhý od Plzeňského kraje.

Tvrdí, že zákony prostor pro přirozený vývoj šumavské přírody spíše omezují, než aby ho rozšiřovaly. Oba návrhy navíc počítají s koridorem pro plánovanou lanovku na Hraničník v jihovýchodní části parku, kvůli níž by se musel vykácet pruh lesa v jedné z nejcennějších částí národního parku.

"Naše snaha byla prosadit maximum možného a přijetí rozumných kompromisů. Naše snaha byla maximální, ale jsem si vědom toho, že ne všichni odcházejí z jednání plně spokojeni," konstatoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa po skončení odborné debaty nad novým zákonem.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Mořský odliv odhalil vrak ponorky na francouzském pobřeží, je z ní atrakce

Vrak německé ponorky UC-61.

Na francouzském pobřeží poblíž Calais se od prosince objevuje vrak německé ponorky, který byl desítky let pohřben v...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Cheopsovo Konopiště. Jak to opravdu vypadá u egyptských pyramid

Turisté se mohou kolem pyramid projíždět na koni, na velbloudu nebo v...

Turisté po nich lezou a tiše se to toleruje. Že by se však někomu podařilo přespat nahoře, je trochu přitažené za...

Běžkaři mají skvělý rok. Podívejte se na přehled parádních tratí v Česku

Zaniklá obec Chaloupky

Letošní zima se může pochlubit nadprůměrnou sněhovou nadílkou. Záchranáři sice momentálně varují před výlety na...

Další z rubriky

Pražský hrad otevře Dům sokolníka, utajenou budovu u jízdárny

Dům sokolníka na Pražském hradě pochází z druhé poloviny 16. století.

I na Pražském hradě, nejnavštěvovanějším místě v celém Česku, jsou místa skrytá očím běžných turistů. Jedním z nich je...

Neznámý Pražský hrad II. díl: Pětadvacet míst, která turisté míjejí

Pražský hrad

Pětadvacet míst, která turisté míjejí - Význam Pražského hradu jako symbolu státnosti nespočívá pouze v jeho...

Když odvaha zvítězí nad nudou. Nejlepší gastronomické zážitky pro rok 2019

Večeře v oblacích je již tradiční součástí pražského gastronomického podzimu....

Stále více lidí si do svých novoročních plánů zařazuje nejrůznější gastronomické zážitky. Nabídka je rok od roku...

Najdete na iDNES.cz