Stroj času: promění kůrovec Šumavu v opravdovou divočinu?

Kdysi tu řádil kůrovec, ale teď už po jeho panování nezbyly skoro žádné viditelné stopy. Až na pár pahýlů a zbytků tlejících kmenů, které jsou ukryté v bujném porostu různě vysokých smrků. Zelenou houštinou se skoro nedá projít. Vítejte na Šumavě za třicet, čtyřicet, padesát let - ve stroji času budoucnosti.
Trojmezenský prales, největší a nejdochovalejší horský smrkový prales v ČR....

Trojmezenský prales, největší a nejdochovalejší horský smrkový prales v ČR. Kůrovec tu působil nejvíce v letech 1995-1996 a 2003-2009. Záměr začít tu v roce 1999 kácet zastavila nenásilná blokáda, díky níž zůstal prales i nadále bez zásahů člověka (s výjimkou pokácení souší kolem turistické cesty). Dnes je tu vybudována naučná stezka, která ukazuje turistům, jak se horské pralesy přirozeně obnovují. | foto: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA

Stroj času

Nedávno jsme se příběhem starého Žižkova s po pár letech opět vrátili k seriálu STROJ ČASU, který jste si jako čtenáři oblíbili. Věnujeme se v něm proměnám krajiny, měst, památek i přírodních lokalit, jak se měnily zejména v uplynulých sto letech,

Možná právě tak bude za pár desetiletí vypadat největší český národní park. Nebo aspoň některé jeho části. A paradoxně to může být právě "nenáviděný" lýkožrout smrkový, který bude mít na proměnu podstatné části Šumavy v opravdovou divočinu významný vliv.

Vedení šumavského parku tvrdí, že v bezzásahových oblastech kůrovec usmrtil téměř všechny stromy, které mohl. Z dlouhodobého pohledu to ovšem pro přírodu může být jen dobře, byť se mnohým lidem pohled na uschlý les nelíbí.

Ukazuje se to například v Trojmezenském pralese. Kdysi se tady taky zabydlel kůrovec, spousta stromů uschla, ale porost je mrtvý jen zdánlivě. Mezi pahýly a popadaným dřevem už vyrůstá les nový, divoký, přírodní - bez motorových pil a umělého vysazování.

Kůrovec není nepřítel, zní z Bavorska

Dlouholetou zkušenost s obnovou kůrovcového lesa mají v sousedním Národním parku Bavorský les. Tamní ochránci přírody tu malého brouka, který se zavrtává pod kůru, ani za nepřítele nepovažují. Spíše naopak.

"Třicetileté sledování vývoje lesů ponechaných přírodě přineslo výsledky, které zcela změnily pohled na kůrovce - z obávaného škůdce se stal klíčový druh pro druhovou rozmanitost vysokohorských smrkových porostů," řekl expert bavorského parku Marco Heurich, který má osobní zkušenosti ze sedmdesáti národních parků po celém světě.

Podle Heuricha se lýkožrout výrazně podepsal na přírodním omlazení lesa. "V průměru tu roste už 2 158 mladých stromků vyšších než jeden metr na hektar, zatímco v roce 1991 to bylo průměrně 296 stromků," dodal Heurich.

Kůrovec společně s polomy, které vznikají například po vichřicích, zvýšil podle Heuricha množství tlejícího dřeva, což vytvořilo vhodné podmínky pro to, aby v lesích přibyly i vzácné rostlinné a živočišné druhy včetně čápa černého nebo datlíka tříprstého.

NP Bavorský les - pod Luzným, obnova vysokohorské smrčiny. Fotka z míst o asi 100 metrů níže, kde přechází horská smrčina ve smíšený les - je to na horní hranici výskytu buku. Takto by to mohlo vypadat za pár desítek let i u nás.

Tisíce mladých stromků i na Šumavě

Podobné to je i na těch kůrovcových místech Šumavy, kde po kácení nevznikaly velké plochy bez dřeva - holiny. V oblastech původních horských smrčin v nejvyšších polohách rostou tisíce mladých stromků.

Podle předsedy Stínové vědecké rady šumavského parku Jakuba Hrušky přirozená obnova horských smrčin dokazuje, že plošné kácení a následná umělá výsadba nových stromků je zbytečné vyhazování peněz.

"Příroda ukázala, že to dělá lépe a zadarmo. Výsadby jsou potřeba pouze v nižších polohách parku, kam je třeba dosázet buky a jedle. Horské smrčiny ve vyšších polohách výsadky nepotřebují a měly by být ponechány přírodě," řekl Hruška.

Podle zakladatele a někdejšího dlouholetého ředitele bavorského parku Hanse Bilbelriethera má přirozená obnova lesa i pozitivní efekt pro turistiku:

"V obcích sousedících s původní starší části národního parku mezi Roklanem a Luzným, kde na více než 75 procentech plochy vzniká nový, divoký, rozmanitější a druhově bohatší les, stoupají počty návštěvníků. V obcích sousedících s později přičleněnou částí parku mezi Roklanem a Falkensteinem, kde jsou na velkých plochách nasazovány harvestory a hučí motorové pily, tam naopak počty návštěvníků klesají."

Malá Mokrůvka - 15 let po napadení kůrovcem

Kůrovce máme pod kontrolou, říká park

O kácení kůrovcových smrků se na Šumavě vede mnohaletý spor, který se v poslední době znovu přiostřil. Předloni v létě dokonce v oblasti Na ztraceném u Ptačího potoka zasahovala policie proti odpůrcům kácení, kteří vlastními těly bránili stromy.

Vedení parku se chystá kácet i letos, i když tvrdí, že padne nejméně smrků za poslední roky. Pracovníci parku už malují na kmeny značky.

"V roce 2013 pokácíme nejméně stromů za posledních sedm let," řekl mluvčí parku Pavel Pechoušek. "Situace je taková, že v bezzásahových oblastech kůrovec usmrtil téměř všechny stromy, které mohl. V zásahových oblastech již byly kůrovcem napadené stromy vykáceny a tím postup kůrovce zastaven."

Letecké snímky šumavských lesů podle vedení parku ukázaly, že se výrazně zmenšily i pokácené plochy.

Horský smrkový prales na Smrčině. Návrhy Plzeňského kraje i ministra životního prostředí Tomáše Chalupy tu chtějí umožnit kácení. Tento snímek je z místa, kde už se kácelo - pásmo zásahů proti kůrovci na hranici s Rakouskem.

"Z toho vyplývá, že nám nejenom uschlo o 83 procent lesa méně, ale také jsme udělali nejmenší holiny za posledních šest let," sdělil ředitel parku Jiří Mánek.

Odpůrci masivního kácení na Šumavě ovšem tvrdí, že kůrovcová kalamita by skončila i bez motorových pil. Obvykle se to děje po pěti až sedmi letech.

"A to bez ohledu na to, jestli se zasahuje, nebo nikoli. Rozumným způsobem vedené zásahy mohou případně gradaci kůrovce územně a časově modifikovat, v přirozených podmínkách však mají převážně negativní vliv na stav ekosystému," řekl člen Stínové vědecké rady šumavského parku Karel Matějka.

Nad Modravským potokem. Uschlé stromy dříve napadené kůrovcem nahrazují stromy mladé.

Divočina kolem Studeného potoka. Staré smrky čerstvě napadené kůrovcem začínají usychat. Mladé stromky, které doteď čekaly na svou příležitost, je nahradí.

K divočině směřuje jen malá část Šumavy, tvrdí vědci

Mnozí čeští i zahraniční přírodovědci a další odborníci kritizují návrhy nového zákona o Národním parku Šumava – jeden z dílny ministra životního prostředí, druhý od Plzeňského kraje.

Tvrdí, že zákony prostor pro přirozený vývoj šumavské přírody spíše omezují, než aby ho rozšiřovaly. Oba návrhy navíc počítají s koridorem pro plánovanou lanovku na Hraničník v jihovýchodní části parku, kvůli níž by se musel vykácet pruh lesa v jedné z nejcennějších částí národního parku.

"Naše snaha byla prosadit maximum možného a přijetí rozumných kompromisů. Naše snaha byla maximální, ale jsem si vědom toho, že ne všichni odcházejí z jednání plně spokojeni," konstatoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa po skončení odborné debaty nad novým zákonem.

Autor: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  23.5 22:02

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Zahoďte tlustý bajk. Obratný štěrkolet je univerzál a sluší i holkám

19. května 2024

Móda gravelových kol nabírá novou sílu. „Silničky“ na tlustých pláštích pro pohodlné jízdy ve...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

VELKÝ TEST ELEKTROKOL 2024: Kdo umí řídit, dojede dál a šetrněji

21. května 2024

Přemýšlíte o nákupu univerzálního horského elektrokola? Nechte se inspirovat testem, který pro...

TEST ELEKTROKOL 2024: Německá kvalita i české překvapení

21. května 2024

Premium Tucet terénních elektrokol s pevnou zadní stavbou prošel obsáhlým testem. Zkušení jezdci i naprostí...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Voda se ohřívá, davy ještě nedorazily. Prověřené tipy na moře před sezonou

18. května 2024

Kdo si chce užít pár dní v teple u moře dřív, než do dovolenkových lokalit dorazí tisíce...

Pláže v Evropě, kde si užijete pohodu téměř bez lidí, pořád existují

25. května 2024

Vyrovnané řady lehátek a slunečníků, které se ztrácejí v mase slunících se těl. Pláže, kde pro...

Dovolená na kterou nezapomenete. Rakousko nabídne vše, co od prázdnin očekáváte

24. května 2024

Advertorial Výšlapy za dechberoucími výhledy, dobrodružné výpravy do jeskyní nebo plavby kolem přírodních krás....

Skluzavka, rytíři nebo dinosauři? Rakouské regiony myslí v létě i na malé návštěvníky

24. května 2024

Advertorial Výšlapy za dechberoucími výhledy, dobrodružné výpravy do jeskyní nebo plavby kolem přírodních krás....

Letní dovolená v Rakousku může být levnější díky regionálním kartám výhod

24. května 2024

Advertorial Výšlapy za dechberoucími výhledy, dobrodružné výpravy do jeskyní nebo plavby kolem přírodních krás....

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Zásnubní šaty elegantní princezny. Spustily Kate efekt, návrhářku zničily

Seriál Když si jeho šaty oblékne některá z členek královské rodiny, obvykle to každý návrhář oslavuje jako životní úspěch....