Pondělí 14. června 2021, svátek má Roland
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 14. června 2021 Roland

Stroj času: Adolf Hitler chtěl postavit tunel pod Ještědem

Asi nejzajímavější podzemní dopravní stavbou, která měla v Liberci vzniknout, je silniční tunel pod Ještědem. Projekt má kořeny už v roce 1933, kdy se v Německu stal říšským kancléřem Adolf Hitler a už za tři měsíce vyhlásil program výstavby silnic, píše Ivan Rous v nové knize Liberecké podzemí.

Kdyby se zrealizovaly plány z 30. let minulého století, pod Ještědem by nyní vedl silniční tunel | foto: Adam Pluhař, MF DNES

První prováděcí nařízení bylo vydáno už v srpnu a v tomto měsíci se založila i společnost "Říšské dálnice". První slavnostní výkop na stavbě dálnice provedl již 23. září 1933 sám Hitler. Úseky plánovaných dálnic se předávaly ke stavbě obrovským tempem, aniž by existovaly plány na celou trasu. Už v polovině roku 1935 tak otevírali představitelé německého státu první hotové dálnice (Frankfurt a. M.–Darmstadt apod.).

Druhým státem na světě, který začal budovat dálnice, se stala Československá republika. Je ovšem třeba uvést, že v době, kdy se začalo se stavbou dálnic v Německu, měly Spojené státy americké již desítky tisíc kilometrů betonových, tedy zcela moderních silnic.

Strategické spojení západ-východ

V Československu se první návrh na dálnici (i když se v té době pojem "dálnice" ještě nepoužíval) objevil v roce 1935 a snažil se řešit spojení západu s východem. Návrh tehdy počítal s trasou Plzeň - Kroměříž - Bánská Bystrica - Košice. Další návrh dálnice na našem území vypracoval J. A. Baťa a představil ho v knize "Budujeme stát pro 40 000 000 lidí."

Oba návrhy, stejně jako další projekty pocházející již z kanceláře "Velitelství pro dálkové stavby", spojuje jeden fakt - řeší dopravní situaci západo-východním směrem. To mělo logické opodstatnění ve tvaru Československé republiky, jejíž část tehdy tvořila i Podkarpatská Rus.

Mnichovská dohoda z 30. září 1938 znamenala odstoupení velké části pohraničí Německu a dálnice západ - východ se tak stala ještě aktuálnější.

Nejinak tomu bylo v pohraničí, respektive u silniční sítě v tzv. Sudetech. Nejspíš už v roce 1938 se přemýšlelo o vybudování dálnice z Chebu do Liberce a jejím možném pokračování na Görlitz a Vratislav (v té době německá Breslau).

Po obsazení Sudet na základě mnichovské dohody se již začala pevně plánovat Sudetská dálnice. Pro úsek dálnice Liberec - Žitava - Görlitz se na prvních, předběžných plánech pracovalo od konce roku 1938.

První plány jsou datovány únorem 1939, podrobné výkresy pocházejí z července 1939, nejpozdější z nich je ze srpna téhož roku. Pro Liberec byl prioritou dálniční tah směrem na Görlitz, Drážďany a Berlín. Stavba "libereckého úseku" byla zahájena slavnostním výkopem 18. dubna 1939, který provedl zástupce župního vedoucího Fritz Köllner v místě dnešní tramvajové zastávky Spáleniště.

Na jaře roku 1939 se již pilně pracovalo na několika kilometrech dálnice, ale stále byly opomíjeny směry na Cheb a Vratislav.

Plánovaný obchvat Ještědského hřbetu, 1939

Plánovaný obchvat Ještědského hřbetu, 1939

V létě 1939 začal řešit úřad "Dienst stelle für Raumordnung und Landesplanung beim Regierungspräsidenten in Aussig" kompaktně celý prostor Jizerských hor, jak dokládá plán datovaný 20. červencem 1939. V plánu je v hrubých obrysech navržená trasa říšské dálnice od Liberce na Vratislav v úseku přes Jizerské hory, vedená Oldřichovským sedlem a dále kolem frýdlantského zámku na Jindřichovice pod Smrkem.

Druhá, stejně zpracovaná mapa, která nese totéž datum vydání, řeší jižní část ještědskojizerského prostoru.

Zachycuje plánovanou dálnici v okolí Liberce, její přechod přes ještědský hřbet a zvláštní severní napojení na říšskou síť dálnic. V obou plánech se vyskytuje velké množství chyb. V době, kdy již probíhaly stavební práce na dálnici Liberec - Görlitz, tyto mapy zachycují neexistující situaci a při zpracování se nezohlednil ani terén. V jižní části studovaného území je dálnice situovaná až nad obec Záskalí v nadmořské výšce kolem 600 metrů.

Hanychovský lom, místo plánovaného tunelu

Hanychovský lom, místo plánovaného tunelu

Dálnice měla vést 200 metrů nad Mohelkou

Jen nad údolím Mohelky by musela dálnice mostem překonávat hloubku skoro 200 metrů nad tokem a podobný problém by nastal i u Malé Skály. Jediné, co v plánech odpovídá, je vedení dálničního tělesa až k obci Záskalí. Tyto dvě mapy vypracované v Ústí nad Labem už v době svého vzniku zcela pozbývaly smysl, ale dobře dokreslují celou situaci kolem stavby říšských dálnic na území dnešní ČR.

I další plány z léta 1939 počítají s obchvatem Javorníku, vedeným estakádou nad svažitým terénem. Už při pouhém pohledu na mapu se toto řešení jeví jako kostrbaté a složité.

Vždyť dálnice budovaná již těsně na úpatí ještědského hřbetu se velkým obloukem táhne až k Hodkovicím nad Mohelkou, aby se vracela z druhé strany opět pod Ještěd. Alternativní řešení, které každého napadne, je pochopitelně tunel. Nejinak tomu bylo u projektantů dálniční sítě, kteří nejspíše zjistili, že tunel bude nejen výhodnější, ale i levnější než dlouhá estakáda na svazích Javorníka. Z roku 1941 se zachoval plán, který už s tunelem počítá.

Jediný výkres zachycující Ještědský tunel z roku 1941

Jediný výkres zachycující Ještědský tunel z roku 1941

Ještědský tunel byl již jasnou záležitostí, a dokonce známe autora návrhu - ing. U. Hubera, mimo jiné vodohospodářského odborníka. Inženýr Huber věnoval prosazení výstavby tunelu značné úsilí, a to již od léta 1939, kdy zpracoval studii nazvanou "Druhý ještědský tunel".

Úvod zprávy tvoří popis situace kolem železničního tunelu u Křižan na Severočeské transverzálce; následně ing. Huber vyvrací obavy geologů z hladiny podzemní vody. Stejné argumenty používá i v dopisech zaslaných starostovi Liberce E. Rohnovi a městskému inspektorovi Kratzmannovi z Českého Dubu. Huberem navrhovaný tunel by byl dlouhý 1 500 metrů, začínal by v dnešním Panském lomu a ústil u Padouchova.

Plánovaná stavba měla protínat ještědský hřbet v jeho nejužší šíji pod Panským lomem mezi obcemi Hluboká a Padouchov. V dopise starostovi Liberce se také uvádí, že v polovině března roku 1940 navštívili Liberec lidé z berlínské kanceláře dr. Todta, jednali s ing. Huberem o možnostech tunelu pod Ještědem a zároveň jeho návrh podpořili.

Tunel čekal na realizaci celou válku, ale s tím, jak se vyvíjela situace na bojištích, naděje na proražení ještědského hřbetu skomírala. Bohužel se nedochovaly žádné podrobnější plány, a tak nevíme, kde se měla razit patní štola. Její existence se sice nepředpokládá, ale přece jen je zde možnost, že ji začali razit v Panském lomu, kde by se halda od štoly a po sestřelení i štola samotná zcela ztratila.

Pamětníci žijící v Hanychově, Ostašově a Horní Suché však na tunel po Ještědem nezapomněli a v ústním podání se některé podrobnosti zachovaly až do dnešních časů.

Zkazky a mýty o Ještědském tunelu

Žádná zkazka nemluví o faktickém budování tunelu, ale několik verzí souvisejících se stavbou by šlo shrnout do "zkazky o sedmi štolách". Mezi Kryštofovým Údolím a Panským lomem bylo podle některých pamětníků vyraženo sedm průzkumných štol, které měly ověřit možnosti ražby tunelu v geologicky složitém terénu plném jeskyní a zvodnělých vrstev. Poslední z nich měla být situována v Panském lomu.

S těmito štolami může souviset i další vcelku konkrétní zkazka. Během druhé světové války bydlel a pracoval v Liberci elektrikář jménem Nutze, který dostal zvláštní úkol – vybavit elektrickým osvětlením štolu kdesi na Ještědském hřbetu. Každé ráno pro něj přijel nákladní vůz, u Karlova stáhli plachtu a pomalu se kodrcali kamsi nahoru do lesů. Snad po dvaceti minutách velmi pomalé jízdy zastavili na místě, kde elektrikář Nutze pracoval na osvětlení a ostatní dělníci na ražbě štoly.

Po válce nebyl Nutze odsunut a nejspíše s antifašistickou legitimací dožil v Liberci. Zda je tento příběh pravdivý, to se zatím neví. Podrobné plány od tunelu každopádně nebyly nalezeny, a jestli žil někdy v Liberci elektrikář jménem Nutze, to snad někdo prokáže či vyvrátí s pomocí archivu.

Autoři:

Praha na dlani. Podívejte se na ni z ptačí perspektivy

  • Nejčtenější

Čech uvázl na skále v Alpách, v kraťasech strávil na sněhu dvě noci

Česká dvojice se v Alpách na pomezí Německa a Rakouska při turistické cestě rozdělila, muž poté skončil na skále a...

Maďarské moře bojuje o budoucnost. Na Balatonu zatím vítězí beton

Balaton je jedním z největších přírodních klenotů Maďarska. Státní úřady vnímají jeho velký turistický potenciál a...

Rakouský sen. Solná cyklostezka vás dovede až do nejznámější vesnice světa

V dnešních Cyklotoulkách to pěkně osolíme. Ukážeme vám několik zajímavých míst na Salzkammergut Radweg, tedy...

To nejlepší z hor Česka: na těchto místech si Jeseníky opravdu zamilujete

Hrubý Jeseník, druhé nejvyšší pohoří Česka, se klene na pomezí Moravy a české části Slezska. Jde o skutečnou hornatinu,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jiná galaxie v Chorvatsku. Projeli jsme terénním autem nejjižnější výběžek

V terénních autech poznáváme trochu jiné Chorvatsko. Zelený ráj protkaný průzračnými bystřinami a obklopený šedými...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s nejvyšším IQ

Premium Oficiálně je považován za nejchytřejšího Čecha. Jako robot ale nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním...

Upřímnost fotbalové antihvězdy. Souček o tetování, rasismu i vyjídání ledničky

Premium Říká o sobě, že je obyčejný kluk z Brodu. Přitom si ho už stihla zamilovat fotbalová Anglie a Česko na něj spoléhá: na...

O antikoncepci už není takový zájem. Párový sex upadá, míní gynekolog

Premium „Všichni strašili, že bude upadat mravnost a ženy budou mít z dlouhodobého užívání pilulek zhoubná onemocnění jater....

  • Další z rubriky

Tip na pěší jednodenní výlet: nechte se okouzlit Českým Švýcarskem

Kraj hlubokých lesů, skalních vyhlídek a dramatických roklin, to je České Švýcarsko. Tento národní park vás dokáže...

Na co zírá mašinfíra: Parní babičkou frčíme v Krkonoších jak za císaře pána

Seriál Po čase se opět projedeme parním vlakem, tentokrát babičkou 310.0134. Zamíříme do srdce Krkonoš, na jednu z...

Rozhledny Česka: Z Vrchbělé je Bezděz jako na dlani, nechybí ani pštrosi

Vrchbělá u Bělé pod Bezdězem se nachází na rozhraní Středočeského a Libereckého kraje. Původní vojenský areál určený...

ZANIKLÉ TRATĚ: Líšeňka skončila jako tramvajová dráha. Její obnova má stop

Seriál Čtyřiačtyřicátý díl Zaniklých tratí nás zavede do Brna. Železniční trať z roku 1905 se po necelých čtyřiceti letech...

Manželka majitele Alzy promluvila o fungování firmy, se Zavoralem se rozvádí

Majitel tuzemského internetového gigantu Alza.cz Aleš Zavoral patří se svým jměním mezi nejbohatší Čechy. Na rozdíl od...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s nejvyšším IQ

Premium Oficiálně je považován za nejchytřejšího Čecha. Jako robot ale nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním...

Moderátor Aleš Cibulka skončil na jednotce intenzivní péče

Čtyřiačtyřicetiletý Aleš Cibulka měl v sobotu v rozhlasovém pořadu Tobogan dělat narozeninový rozhovor s herečkou Marií...

Dušek: Očkovat se nenechám. Indiáni raději zemřeli, než se nechat zotročit

Jaroslav Dušek promluvil o svém rozhodnutí nenechat se očkovat vakcínou proti covidu-19. Herec, který nedávno oslavil...

Mladí by chtěli do penze v 60 letech. Mají jasno, jaký důchod jim postačí

Generace narozená po roce 1971 bude podle současných pravidel odcházet do penze v 65 letech. A to jak ženy, tak i muži....