Po stopách Baťovy dálnice. Z velkolepého snu zůstaly mosty v polích

aktualizováno 
Měla to být páteřní dopravní tepna předmnichovského Československa. Moderní dálnice, která by propojila celou tehdejší republiku z východu na západ, od Jasinji do Aše. Z velkého snu, který se zrealizoval jen z nepatrné části, zůstaly mosty v zemi nikoho, dálniční propustky a náspy.

Po stopách Baťovy dálnice. Jeden z mostů u Zástřizel je situován východně od obce, přesně na úpatí Chřibů | foto: Jan DoubravnickýiDNES.cz

Smělé plány

Ve 20. letech minulého století vznikla naléhavá potřeba vybudovat moderní komunikaci dálničního typu, která by se stala hlavní osou silničního systému nového státu. Důvody? Dynamický rozvoj první republiky, výrazný vzrůst automobilismu, strategické zájmy na vytvoření nové komunikační sítě, zvýšený objem přepravy zboží i vize budoucích priorit dopravy.

Okamžitému nastartování takového plánu ovšem bránil nedostatek dostupných finančních prostředků.

Po roce 1935 se akce "dálnice" opětovně dostala do popředí. Veškeré záměry se shodují na trase "východ - západ". Termín dokončení výstavby je odhadován na neuvěřitelné čtyři roky, hlavní pracovní sílu mají zajistit tehdejší nezaměstnaní. Vláda plán však smetla ze stolu.

O dva roky později vstupuje na scénu zlínský podnikatelský dravec Jan Antonín Baťa. Předkládá ambiciózní projekt rozvoje státu, jehož součástí je i řešení silniční dopravy s následným propojením do celoevropské sítě. Navrhuje magistrálu, která by začínala na československo-německé hranici u Chebu, poté by jižně od Prahy pokračovala k Brnu, odtud přes Zlín a následně údolím Váhu do oblasti východního Slovenska a za Chustem by končila u hranice s Rumunskem. Pro získání veřejnosti vydává Baťa publikaci, intenzivně lobuje na nejvyšších místech. A pro své plány dostává zelenou!

Po stopách Baťovy dálnice. Dálniční propustek v polích nad obcí Zástřizly

Slibné začátky, hořké konce

Původní představu ale narušily mnichovské události. Západní část ztratila význam, tudíž příprava započala na pozměněné trase: Terezín - Praha - Jihlava - Brno - Zlín - Žilina - Košice - Užhorod - rumunská hranice. Současně se rozeběhly první projekční práce na úsecích Praha - Humpolec a v moravském pohoří Chřiby.

Německá okupace paradoxně nepřinesla zánik realizace. Naopak, v terénu byla zahájena skutečná výstavba dálnice. Proto často bývá označována pojmem "protektorátní dálnice".

Východně od Prahy se začínají klenout mostní oblouky, na Moravě se řeší obtíže členitého terénu. I tady se zvedají betonové konstrukce. Dálnice dobře zapadá do německé koncepce komunikační sítě. U Brna by měla vytvořit důležitou křižovatku s druhou nově budovanou tepnou, dálnicí z (dnes polské) Vratislavi do Vídně, nyní nazývanou "Hitlerova dálnice".

Německé válečné neúspěchy se ale pochopitelně projevily utlumením stavebních prací. Těsně po osvobození se na staveniště opět vrací ruch, avšak únorové události celý projekt pozastavily.

Moravská část ve Chřibech je roku 1950 odepsána, úsek mezi Prahou a Humpolcem čeká v budoucnosti částečné využití při budování naší "déjedničky".

Po stopách Baťovy dálnice. Most nad polní cestou na severním okraji obce Zástřizly s dobře patrným dálničním tělesem

Opuštěné mosty

Pojďme se podívat na dvacetikilometrový moravský úsek, který měl překonat Chřiby. Ze západní strany ho přibližně vymezuje obec Zástřizly, na východě pak Nová Dědina. Díky působivému a turisticky atraktivnímu okolí se může stát zajímavým zpestřením výletu.

Nejvíce dobře patrných fragmentů dálnice najdeme v bezprostřední blízkosti Zástřizel. Linii dálničního tělesa můžeme úspěšně pozorovat ze strání jižně od obce, případně z přilehlé komunikace Kyjov - Kroměříž. Svým travnatým a keři zarostlým pásem ostře vystupuje mezi lány polí, původní účel ještě zvýrazňuje tunýlek dálničního propustku.

Na západ od tunýlku, poblíž silnice do Kyjova, ukrývají břehové porosty betonovou konstrukci mostu přes Litavu. Na ni žádný násep viditelně nenavazuje, takže působí naprosto nečekaným dojmem mostu v zemi nikoho, zcela pohlceného křovinami.

Po stopách Baťovy dálnice. Most přes Litavu, zcela zahlcený okolní vegetací

Další podobná ukázka leží přímo u plotů zahrádek na severní straně Zástřizel. Krásný most přes polní cestu, s dokonale zarovnaným náspem. Jen místo automobilů se travnatou vozovkou prohánějí ukřičená hejna stehlíků.

K poslednímu ze zdejších mostů, položenému východně od vsi, směřuje zelené značení. I on se klene nad polní cestou. Velkým množstvím převážně drobnějších památek nikdy nerealizovaného díla je protkána celá oblast severní poloviny Chřibů. Včetně partií okolo nejvyššího vrchu Brda.

může se hodit

Jak se tam dostat
Přestože Zástřizly leží ve Zlínském kraji (okres Kroměříž), svojí polohou mají blíže k Brnu. Velmi dobře jsou dostupné z hlavního silničního tahu Brno - Uherské Hradiště. Některé dálkové autobusové linky zastavují v přilehlých Střílkách, přímo na okraj Zástřizel zajíždějí regionální spoje.

Kam pro bližší informace
Komplexně se tématu dálnic věnují speciální webové stránky www.dalnice.com. Zde byly instalovány i interaktivní mapy trasy dálnice včetně úseku přes Chřiby, které zobrazují veškeré fragmenty zástavby a umožňují si dle nich naplánovat výlet. V příspěvku užito podkladů z tohoto webu.

Co navštívit v okolí
Pýchou Střílek, vzdálených necelé tři kilometry, je unikátní areál barokního hřbitova. Díky turistickému značení lze návštěvu Zástřizel obohatit putováním pohořím Chřiby.

Tip z Čech
Jednu z nejkurióznějších připomínek českého úseku protektorátní dálnice tvoří most u obce Borovsko, jižně od Zruče nad Sázavou. Částečně zatopený vodami přehrady Švihov na Želivce vyčnívá jako smutné memento. Právě díky vysokému stupni zaplavení nemohl být využit při pozdější výstavbě dálnice D1.

Zdroj: Mapy © PLANstudio

Autoři:

Cesta do Chorvatska 2019

Plánujete letos cestu do Chorvatska autem? Zmapovali jsme pro vás cestu přes Slovinsko i Maďarsko. Mapa a popis trasy, poplatky, ceny pohonných hmot a rizikové úseky na jednom místě.

Nejčtenější

Barcelona vyhlásila boj proti turistům. Město ničí Airbnb i výletní lodě

Výletní lodě v Barceloně

Primátorka Barcelony Ada Colauová oznámila, že v rámci boje proti davům turistů, kteří okupují město, omezí počet...

Když si nevypnu mobil, spadne letadlo, myslí si každý pátý pasažér

Mobil v letadle

Průzkum amerického operátora AT&T ukázal, jak lidé vnímají zákaz používání telefonu v letadle. Někteří pasažéři mají o...

Památky, pivo a sex. Co láká miliony turistů do Prahy

„Vysloveně za alkoholem už k nám nejezdí tolik lidí jako dřív. Na druhou stranu...

Každou sezonu zamíří do Prahy miliony turistů. Co je v hlavním městě čeká? Kouzlo historie. Dobré pivo. Krásné ženy. A...

Stála miliardy, teď je jaderná elektrárna na Filipínách atrakcí pro turisty

Osamělý telefon na stole mě spojuje přímo s prezidentskou kanceláří. Nejsem...

Jaderná elektrárna v Bataanu měla rozsvítit filipínský ostrov Luzon. Namísto toho se z celého projektu stala miliardová...

Ruská prokuratura si posvítí na sibiřské Maledivy, k nádrži už se nesmí

Tyrkysový rybník přezdívaný sibiřské Maledivy se stal oblíbenou atrakcí...

Jezírkem s tyrkysově zbarvenou vodou na okraji ruského Novosibirsku, kterému se přezdívá „sibiřské Maledivy“, se začala...

Další z rubriky

Český výletník: Zaryli se i do omítek. Cesta do míst, kde byli Rusáci

Vstupní brána do areálu tvrze Kuřivody.

Bývalé základny sovětské armády Milovice a Ralsko budí zájem nejen proto, že se tam dlouho nemohlo. Na „spřátelená...

Na co zírá mašinfíra: Unikátní jízda divočinou do srdce České Kanady

Jindřichohradecká úzkokolejka, zastávka Kaproun

Prázdninový díl seriálu Na co zírá mašinfíra nás zavede do romantického kraje, který se právem nazývá Česká Kanada. Po...

Na co zírá mašinfíra: Hurvínkem východními Čechami od Gočára k Rumcajsovi

Motorový vůz M 131.1228 Pardubického spolku historie železniční dopravy ve...

V oblíbeném seriálu se po čase opět vrátíme do východních Čech. Historickým motorovým vozem M131.1228 zvaným Hurvínek,...

Najdete na iDNES.cz