Po stopách Baťovy dálnice. Z velkolepého snu zůstaly mosty v polích

Měla to být páteřní dopravní tepna předmnichovského Československa. Moderní dálnice, která by propojila celou tehdejší republiku z východu na západ, od Jasinji do Aše. Z velkého snu, který se zrealizoval jen z nepatrné části, zůstaly mosty v zemi nikoho, dálniční propustky a náspy.

Smělé plány

Ve 20. letech minulého století vznikla naléhavá potřeba vybudovat moderní komunikaci dálničního typu, která by se stala hlavní osou silničního systému nového státu. Důvody? Dynamický rozvoj první republiky, výrazný vzrůst automobilismu, strategické zájmy na vytvoření nové komunikační sítě, zvýšený objem přepravy zboží i vize budoucích priorit dopravy.

Okamžitému nastartování takového plánu ovšem bránil nedostatek dostupných finančních prostředků.

Po roce 1935 se akce "dálnice" opětovně dostala do popředí. Veškeré záměry se shodují na trase "východ - západ". Termín dokončení výstavby je odhadován na neuvěřitelné čtyři roky, hlavní pracovní sílu mají zajistit tehdejší nezaměstnaní. Vláda plán však smetla ze stolu.

O dva roky později vstupuje na scénu zlínský podnikatelský dravec Jan Antonín Baťa. Předkládá ambiciózní projekt rozvoje státu, jehož součástí je i řešení silniční dopravy s následným propojením do celoevropské sítě. Navrhuje magistrálu, která by začínala na československo-německé hranici u Chebu, poté by jižně od Prahy pokračovala k Brnu, odtud přes Zlín a následně údolím Váhu do oblasti východního Slovenska a za Chustem by končila u hranice s Rumunskem. Pro získání veřejnosti vydává Baťa publikaci, intenzivně lobuje na nejvyšších místech. A pro své plány dostává zelenou!

Po stopách Baťovy dálnice. Dálniční propustek v polích nad obcí Zástřizly

Slibné začátky, hořké konce

Původní představu ale narušily mnichovské události. Západní část ztratila význam, tudíž příprava započala na pozměněné trase: Terezín - Praha - Jihlava - Brno - Zlín - Žilina - Košice - Užhorod - rumunská hranice. Současně se rozeběhly první projekční práce na úsecích Praha - Humpolec a v moravském pohoří Chřiby.

Německá okupace paradoxně nepřinesla zánik realizace. Naopak, v terénu byla zahájena skutečná výstavba dálnice. Proto často bývá označována pojmem "protektorátní dálnice".

Východně od Prahy se začínají klenout mostní oblouky, na Moravě se řeší obtíže členitého terénu. I tady se zvedají betonové konstrukce. Dálnice dobře zapadá do německé koncepce komunikační sítě. U Brna by měla vytvořit důležitou křižovatku s druhou nově budovanou tepnou, dálnicí z (dnes polské) Vratislavi do Vídně, nyní nazývanou "Hitlerova dálnice".

Německé válečné neúspěchy se ale pochopitelně projevily utlumením stavebních prací. Těsně po osvobození se na staveniště opět vrací ruch, avšak únorové události celý projekt pozastavily.

Moravská část ve Chřibech je roku 1950 odepsána, úsek mezi Prahou a Humpolcem čeká v budoucnosti částečné využití při budování naší "déjedničky".

Po stopách Baťovy dálnice. Most nad polní cestou na severním okraji obce Zástřizly s dobře patrným dálničním tělesem

Opuštěné mosty

Pojďme se podívat na dvacetikilometrový moravský úsek, který měl překonat Chřiby. Ze západní strany ho přibližně vymezuje obec Zástřizly, na východě pak Nová Dědina. Díky působivému a turisticky atraktivnímu okolí se může stát zajímavým zpestřením výletu.

Nejvíce dobře patrných fragmentů dálnice najdeme v bezprostřední blízkosti Zástřizel. Linii dálničního tělesa můžeme úspěšně pozorovat ze strání jižně od obce, případně z přilehlé komunikace Kyjov - Kroměříž. Svým travnatým a keři zarostlým pásem ostře vystupuje mezi lány polí, původní účel ještě zvýrazňuje tunýlek dálničního propustku.

Na západ od tunýlku, poblíž silnice do Kyjova, ukrývají břehové porosty betonovou konstrukci mostu přes Litavu. Na ni žádný násep viditelně nenavazuje, takže působí naprosto nečekaným dojmem mostu v zemi nikoho, zcela pohlceného křovinami.

Po stopách Baťovy dálnice. Most přes Litavu, zcela zahlcený okolní vegetací

Další podobná ukázka leží přímo u plotů zahrádek na severní straně Zástřizel. Krásný most přes polní cestu, s dokonale zarovnaným náspem. Jen místo automobilů se travnatou vozovkou prohánějí ukřičená hejna stehlíků.

K poslednímu ze zdejších mostů, položenému východně od vsi, směřuje zelené značení. I on se klene nad polní cestou. Velkým množstvím převážně drobnějších památek nikdy nerealizovaného díla je protkána celá oblast severní poloviny Chřibů. Včetně partií okolo nejvyššího vrchu Brda.

může se hodit

Jak se tam dostat
Přestože Zástřizly leží ve Zlínském kraji (okres Kroměříž), svojí polohou mají blíže k Brnu. Velmi dobře jsou dostupné z hlavního silničního tahu Brno - Uherské Hradiště. Některé dálkové autobusové linky zastavují v přilehlých Střílkách, přímo na okraj Zástřizel zajíždějí regionální spoje.

Kam pro bližší informace
Komplexně se tématu dálnic věnují speciální webové stránky www.dalnice.com. Zde byly instalovány i interaktivní mapy trasy dálnice včetně úseku přes Chřiby, které zobrazují veškeré fragmenty zástavby a umožňují si dle nich naplánovat výlet. V příspěvku užito podkladů z tohoto webu.

Co navštívit v okolí
Pýchou Střílek, vzdálených necelé tři kilometry, je unikátní areál barokního hřbitova. Díky turistickému značení lze návštěvu Zástřizel obohatit putováním pohořím Chřiby.

Tip z Čech
Jednu z nejkurióznějších připomínek českého úseku protektorátní dálnice tvoří most u obce Borovsko, jižně od Zruče nad Sázavou. Částečně zatopený vodami přehrady Švihov na Želivce vyčnívá jako smutné memento. Právě díky vysokému stupni zaplavení nemohl být využit při pozdější výstavbě dálnice D1.

Zdroj: Mapy © PLANstudio