Vznik Krupky je spojen s dobýváním cínu a první zmínky lze dohledat ve 13. století, až do 16. století se město neustále zvětšovalo a bohatlo. Z té doby pocházejí i místní památky, rozvoj zastavila až třicetiletá válka. Pozdější objevení hnědého uhlí a vznik průmyslových podniků s tím spojených turistickému ruchu rozhodně nepomohl.
Dnes ovšem celá oblast prochází revitalizací a návštěvníci tu mohou objevit nejen celkem bohatou historii a k tomu se vážící památky, ale i hezkou a zajímavou přírodu Krušných hor.
Výhledy provokující k zamyšlení
Z Krupky se vyvezeme lanovkou na Komáří vížku (806 m n.m.), německy zvanou Mückberg (strašidelná hora). Na vrcholu je celkem příjemná restaurace, ale hlavně je tu neuvěřitelný výhled do okolí, nabízející navíc velice zajímavé srovnání.
Výhled z Komáří vížky nabízí zajímavé srovnání mezi průmyslovým Českem a liduprázdným Saskem
Na jihu je industriální Mostecká pánev, průmyslová města jako Teplice, Dubí či Bílina a za nimi České středohoří, z výšky to celé vypadá celkem malebně. Když se otočíte a podíváte se na druhou stranu tak spatříte liduprázdné Sasko, kde jedinou známkou civilizace je německy dokonale upravená krajina a sem tam nějaká větrná elektrárna.
Něco pro milovníky horské atmosféry
Z Komáří vížky se spustíme dolu kolem kaple sv. Wolfganga, kde začíná pohraniční naučná hornická stezka, po které budeme pokračovat směrem na Cínovec. Přejíždíme tzn. Cínovecký hřbet, který se dnes už víceméně vzpamatoval z působení kyselých dešťů za minulého režimu.
TrasaDélka: 21 km |
Je to území zajímavé nejvíce asi tím, že je bez intenzivního hospodaření a tím pádem i lidských sídel. Dnes už zase husté lesy doplňují častá rašeliniště a malé, divoké vodní plochy. Kdo má rád klid, samotu a takovou tu zasněnou horskou atmosféru, tak ten si tu rozhodně přijde na své.
Horské nebo hornické?
Cínovec, jak už název napovídá je také původně hornické městečko, společně s cínem se tu těžila i měď a stříbro. Je rozdělen na přední a zadní - bráno směrem od Krupky, odkud sem v minulosti přicházeli nový obyvatelé. Těžilo se zde od počátku 14. až do konce minulého století.
Zánikem původních pracovních příležitostí se Cínovec vylidnil a změnila se i struktura obyvatelstva a způsob výdělku. Dnes je tu mnohem víc objektů využíváno k turistice než ke stálému bydlení, je tu hraniční přechod, golfové hřiště a skvělé podmínky pro cyklistiku i běžky. Navíc si Cínovec zachoval původní ráz, domky jsou rozházené volně po krajině, mezi nimi roste volně tráva. Dá se říct, že přechod z hornického na horské městečko se tu celkem daří.
Z Cínovce se dá pokračovat buďto do Německé Moldavy nebo se vrátit a prohlédnout si Krupku. Volíme druhou možnost a první zastávka v Horní Krupce bude u štoly Starý Martin. Ta zavede návštěvníky hluboko do podzemí, kde se nacházela nejmocnější cínová rudná žíla ve střední Evropě.
Můžete si tu prohlédnout nástroje, které v minulosti sloužily k dobývání zmíněného kovu, zdokumentované jsou tu i technologie těžby, ale zajímavá je také pseudokrasová výzdoba podzemí a vůbec atmosféra několik století starého dolu. Na povrchu je expozice důlní techniky a výstava minerálů. Prohlídka trvá 45 minut a vstup není povolen dětem do pěti let.
Pohoda na troskách hradu
Po vyfárání pokračujeme s celkem prudkého kopce dolů, po pravé straně míjíme muzeum, které je věnováno samozřejmě hornictví a zdejšímu regionu, ale navíc tu je expozice historické hasičské techniky a výstava modelů hub rostoucích ve zdejších lesích. Od muzea dojedeme ke zbytkům hradu Krupka, který je vidět už zdálky.
CyklotoulkyČlánek vznikl ve spolupráci s autory pořadu Cyklotoulky, který můžete sledovat v sobotní dopolední premiéře na ČT SPORT a na www.i-cyklotoulky.cz. |
Byl postaven ve 14. století na obranu zdejší obchodní stezky a do dnešních dnů se zachovala jen část opevnění, bašty a hlavní brána. Ale ty jsou hezky opravené a je odsud hezký výhled na celou Krupku, takže si lze snadno zvolit další cíl.
Historické centrum Krupky je dnes prohlášeno za městskou památkovou zónu, což znamená, že je z čeho vybírat. A komu by se už nikam nechtělo, může zůstat v příjemné restauraci vybudované přímo na troskách původního hradu. Zdař bůh.
