Druhá v celém království
Je u nás jen opravdu málo měst, kde se dá nalézt tolik historických památek, krásných hospůdek a kaváren i interaktivních způsobů zábavy na relativně malém prostoru. Historie Kutné hory je spjatá s těžbou stříbra a první zmínky pocházejí ze 13. století.
CyklotoulkyČlánek vznikl ve spolupráci s autory pořadu Cyklotoulky, který můžete sledovat v sobotní dopolední premiéře na ČT SPORT a na www.i-cyklotoulky.cz. |
Na přelomu 13. a 14. století se tady těžila celá třetina tehdejší evropské produkce tohoto kovu. Po Praze byla tehdy Kutná Hora druhým největším a nejvýznamnějším městem království. Právě z těchto časů pocházejí gotické skvosty, které jsou ve městě a okolí zastoupeny v nebývalém množství.
Chrám svaté Barbory
Náš výlet začneme na Palackého náměstí v místním Infocentru, protože bez podrobné mapky, která pomůže v orientaci, se tu turista opravdu jen těžko vyzná.
Určitě nejvýraznější kutnohorskou památkou je Chrám sv. Barbory. Je jednou z několika českých pamětihodností zapsaných na seznam kulturního dědictví UNESCO, stejně jako celé historické jádro města a Sedlecká katedrála. Patří mezi vrcholná díla evropské gotiky a z fotek ji zná určitě téměř každý. Ale víte jak vypadá uvnitř? Za opravdu krásnou a velice zajímavou fasádou se skrývá neméně úžasný interiér. Katedrála působí neuvěřitelně vysokým dojmem, je tu několik oltářů a jedinečná galerie gotických a raně renesančních fresek.
GASK aneb jak propojit historii a současnost
Hned vedle katedrály stojí barokní stavba s terasou ozdobenou 13 sousošími světců. Jde o bývalou jezuitskou kolej, která dnes slouží potřebám Galerie středočeského kraje (GASK), jedné z nejrespektovanějších výtvarných institucí u nás.
GASK, neboli bývalá jezuitská kolej. Vlevo barokní sousoší
Zaměřuje se především na umění 20. a 21. století a vzhledem ke své velikosti (je druhou největší galerií v ČR) tu probíhá vždy několik výstav současně. Je tu připraven i speciální program pro děti a někdy i noční prohlídky. Propojení historické budovy jezuitské koleje a toho nejsoučasnějšího umění funguje v Kutné Hoře opravdu na jedničku.
Havíř kam se podíváš
Poslední zastávku před tím, než nasedneme na kolo a vyrazíme do okolí, si uděláme v Muzeu stříbra. Návštěvník tu vyfasuje helmu, lucernu a fáračky (kterým se tady říká perkytle a je to vlastně taková pláštěnka s kápí) a pak vyrazí přímo do šachty, aby se seznámil s celým procesem výroby kutnohorského stříbrného groše.
Vedle repliky původního těžebního stroje, který byl tehdy poháněn koňmo, se můžete v povrchové části expozice seznámit i s procesem zpracování rudy a konečnou ražbou mincí. Celý okruh je navíc doplněn o Havířskou osadu, jejíž součástí jsou hrázděné hornické domky, promývací koryta či replika pece i s měchy. U všech popsaných procesů stojí figuríny horníků, takže autenticita celé expozice je skoro dokonalá. Prohlídka trvá téměř dvě hodiny, ale rozhodně stojí za to.
Cyklostezkou proti proudu
Ale konečně na kolo, projedeme se po naučné cyklostezce Kolem Kutné Hory. Ta začíná dvacet metrů od Vlašského dvora, což byla ve středověku vlastně taková centrální banka.
Všechno vytěžené stříbro putovalo nejdříve sem a až tady se razila první evropská ,,tvrdá“ měna Pražský groš. Ve sklepení je navíc zajímavá expozice věnovaná temné tváři Kutné Hory, přesněji zločinu a trestu ve středověku.
Cyklostezka začíná schody, ale tím se nenechejte zmást. Celá trasa má 68 stanovišť a můžete ji projet zleva, či zprava. Osobně doporučuji první variantu a vyrazit proti proudu místní říčky Vrchlice, protože jediný kopec (navzdory rovinatému Polabí technicky celkem náročný) si dáte hned zpočátku. Nemá cenu popisovat desítky zajímavostí po trase. U každého stanoviště je popis, takže přiblížím jen ty nejzásadnější.
Čtyřicet tisíc nebožtíků
Zhruba tři kilometry od startu narazíme na Kostnici, což je vlastně bývalá hřbitovní kaple, která byla zpočátku proslulá tím, že na pozemku přilehlého hřbitova byla rozprášena půda dovezená ze Svaté země. Dnes je ovšem populární z úplně odlišného důvodu.
Poté, co byly zrušeny velké části hřbitova, tak nalezené kosti byly vyskládány právě v této kapli. Její dnešní vzhled se připisuje J. B. Santini Aichelovi a řezbáři Františku Rintovi. V Kostnici leží pozůstatky zhruba čtyřiceti tisíc lidí. Pár desítek metrů od Kostnice stojí další kutnohorský klenot, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie. Uvnitř chrámu promítají vtipně pojednaný film o jeho historii a uchovávají tu i údajně třetí nejvzácnější českou relikvii, Sedleckou monstranci.
Ostrov bez moře
Pokračujeme po žluté turistické značce ke geografickému vrcholu dnešního výletu a tím je kopec Kaňk. Cestou míjíme malý opuštěný lom, který je přes svoji zdánlivou obyčejnost jednou z nejvýznamnějších paleontologických lokalit u nás.
Předmětem ochrany je zkamenělý útes (vrchol Kaňku byl kdysi ostrov vyčnívající z moře), kde můžeme nalézt zkameněliny mlžů a dírkovců. Trasa míří dál k vrcholu, ale prochází těsně pod ním, doporučuji výjezd až nahoru. Zaprvé je tu příjemná hospůdka a zadruhé krásná rozhledna s výhledem na celé město a vzhledem k členitosti Polabí vlastně až tam, kam oko dohlédne.
Nejen stříbrem živ je člověk
Sjedeme z Kaňku a pokračujeme příjemně zvlněnou krajinou přes Velký a Malý Kuklík, kde narazíme na místní vinice. Nejsou příliš velké, ale doplňují nabídku místních zajímavostí o další produkt a tím je Kutnohorské víno.
Pokračujeme pořád po žluté, která vede okolo města, dá se říct, že jsme vlastně pořád v dosahu a přitom v přírodě. Potkáme ještě spoustu zajímavostí z oblasti hornictví, botaniky a samozřejmě historie. Místní tvrdí, že na prohlídku Kutné Hory jeden den nestačí. A vlastně mají pravdu.
TrasaDélka trasy: 20 km |
