Výlet do dědiny, kde pózuje oslík, až k válečnému bohu Ratarů

Dnešní Cyklotoulky nás zavedou do Beskyd a i když hlavním tmelícím prvkem výletu bude architektura, ať už ta lidová, nebo jí inspirovaná, vyšlápneme si i pořádný kopec a ochutnáme speciality valašské kuchyně. Projedeme se okolo Rožnova pod Radhoštěm.

Rožnov pod Radhoštěm leží ve Zlínském kraji, 30 kilometrů severovýchodně od Vsetína a žije zde necelých 17 tisíc obyvatel. První zmínky o něm pocházejí ze 13. století, v průběhu staletí se místní živili třeba sklářstvím nebo tkalcovstvím.

Shrnutí

Délka trasy: 40 km
Čas jízdy: 4 hodiny
Nastoupáno: 1400 m
Náročnost: 4
Tip na ubytování: Vila Hedvika - Rožnov
Tip na stravování: Valašská dědina, Pustevny
Kolo: silniční, trekingové
Cesty: asfalt, šotolina

Koncem 18. století se z Rožnova stávají klimatické lázně, které byly ovšem v roce 1960 zrušeny a jejich obnova se zatím nedaří, i když ne docela. Před pár lety byla ve městě obnovena tradice vaření piva, byl tu otevřen zrekonstruovaný pivovar a s ním také pivní lázně, čímž město získalo nové, či staronové (myšleno lázeňství) lákadlo pro turisty. Těmi dalšími je Valašské muzeum v přírodě a hlavně Beskydy, pro jejichž návštěvu je Rožnov ideálním startovacím místem.

Ještě než nasedneme na kola, projdeme se po Valašském muzeu v přírodě. Celý areál se skládá ze tří částí, nejmladší je Mlýnská dolina, kde jsou umístěny dodnes funkční technické stavby – mlýn, pila, hamr – většinou na vodní pohon. Tou naopak nejstarší a také nejnavštěvovanější částí je Dřevěné městečko, které představuje způsob života na malém městě zhruba v polovině devatenáctého století.

Na první pohled působí zařízení jednotlivých stavení, třeba rychtáře či řezníka, celkem stroze, ale to jen do chvíle než navštívíte nejrozsáhlejší část celého muzea, kterou je Valašská dědina.

Valašská dědina představuje kromě bydlení i způsoby hospodaření

Centrum Rožnova pod Radhoštěm

Na frgály do dědiny

Valašská dědina svou členitostí připomíná vesnice stávající v minulosti na úbočí Beskyd, však jsou také jednotlivé domky dovezeny ze všech možných koutů. Na rozdíl od městečka ukazují zdejší stavení nejen způsoby bydlení, které je výrazně skromnější než v městečku, ale i hospodaření.

Prostě pár fotek

Beskydy, Frýdek-Místek a okolí očima cyklonadšence

Návštěvník tak cestou potká hejno hus a slepic, stádo ovcí, které jsou už na turisty natolik přivyklé, že se nechají i pohladit. Vrcholem zdejšího zvěřince je oslík, který, když vytáhnete fotoaparát, tak dokáže i správně zapózovat. Ovšem to není všechno, koho by nebavila prohlídka historických stavení ani kontakt s místní zvěřinou, ten si tu může výlet zpříjemnit po stránce gastronomické. Protože kde jinde, než ve staré Valašské vesnici můžete ochutnat pravé Valašské frgály, kyselicu, haferové knedle nebo čerstvý ovčí sýr?

Dušan Jurkovič poprvé

Nad Valašskou dědinou stojí ještě jedna zajímavá stavba a tou je Jurkovičova rozhledna. Přestože plány na stavbu rozhledny vytvořil Dušan Jurkovič již roku 1896, její slavnostní otevření proběhlo až 26. dubna 2012. Dřevěná rozhledna je postavena na kamenné podezdívce a dosahuje do výšky 31 metrů.

Jurkovičova rozhledna nabízí zajímavý pohled na město i okolní Beskydy

A protože to není naposled, kdy se na dnešních Cyklotoulkách potkáme s tvorbou Dušana Jurkoviče, tak tady je jeho malá vizitka: Dušan Samo Jurkovič (1868 - 1947) byl slovenský architekt, návrhář nábytku a etnograf. Vytvořil velice osobitý styl, výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Největší význam je přikládán stavbě jeho vlastní vily v Brně Žabovřeskách, projektu lázeňských domů v Luhačovicích a chatám na Pustevnách.

Kopec, na který budete pyšní

Takže konečně na kola a vyrážíme za dalšími Jurkovičovými památkami. Z města vyrazíme po cyklostezce Bečva směrem na jihovýchod proti proudu Rožnovské Bečvy. Nejdříve projedeme Dolní Bečvu a v té Prostřední se dáme doleva. Čeká nás kopec, jakým se většina lidí raději vyhne, ale je konec sezóny, máme našlapáno, takže vzhůru na Pustevny.

Na deseti kilometrech nastoupáme 700 metrů, takže to opravdu není úplná legrace, na druhou stranu navštívit Rožnov a nevidět Pustevny by byl hřích. A pro ty, kteří by si stejně netroufali, existuje ještě jedna možnost, z Rožnova jezdí na Pustevny Cyklobus.

Své jméno Pustevny dostaly zřejmě v polovině 18. století, kdy byla poblíž první dřevěné radhošťské kaple zřízena poustevna pro jednoho poustevníka. Když poustevnictví vyšlo z módy, postavili místní na stejném místě dvě útulny, a protože atraktivita místa a nedaleká přítomnost bájné hory Radhošť lákaly turisty stále víc, rozhodli se provozovatelé zvýšit kapacitu a oslovili nám již známého Dušana Jurkoviče, který navrhl další dvě útulny ve stylu lidové secese – Libušín a Maměnku.

Ty byly dokonce v minulosti vyhlášeny národní kulturní památkou, ale bohužel, ani těm se tragédie nevyhýbají. Jak asi všichni vědí, Libušín letos v březnu vyhořel. Na jeho obnovu se pořádá veřejná sbírka, kterou organizuje Valašské muzeum v přírodě a zájem je velký, takže možná za pár let ... 

Cyklotoulky

Článek vznikl ve spolupráci s autory pořadu Cyklotoulky, který můžete sledovat v sobotní dopolední premiéře na ČT SPORT a na www.i-cyklotoulky.cz.

A když už jsme na Pustevnách, tak na samotný vrchol nám zbývají čtyři kilometry a z toho jen jeden do většího kopce, pak už je to více méně hřebenovka. Naším cílem je samozřejmě Radhošť (1129 m n.m.), který je nejen významnou poutní horou, k níž se váže velká řada pověstí, ale také významnou dominantou západního okraje hřebene Moravskoslezských Beskyd.

Mimochodem právě z Radhoště byl odvezen základní kámen na stavbu Národního divadla v Praze. Po dvou kilometrech potkáme asi pětimetrovou sochu pohanského boha slovanských Ratarů – Radegasta. Na vrcholu pak stojí dokonce sousoší od stejného autora, a sice Cyril a Metoděj. Sousoší je součástí zdejší stejnojmenné krásné dřevěné kaple. Zpátky se dostaneme stejnou cestou, nebo je možné zkusit cyklotrasu 46, která vede z Pusteven přímo do Rožnova.