Pojmem Novoměstko se v tomto lyžařském příspěvku rozumí jižní část Žďárských vrchů, oblast zhruba mezi Novým Městem na Moravě na jihu a Devíti skálami (836 m) na severu, kde se nachází páteřní síť pravidelně udržovaných a velmi oblíbených turistických lyžařských tras.
Vzhledem k vyšším nadmořským výškám tu bývají lepší sněhové podmínky než jinde na Vysočině, nabídka možných tras, okruhů a variant je opravdu nepřeberná, stejně tak možností, kde spočinout a občerstvit se.
Lyžařské Novoměstsko má vlastní webový portál, kde jsou k dispozici čerstvé informace o stavu cca stovky kilometrů lyžařských tras. Je na něm vidět aktuální pohyb rolby v terénu, podle čehož je možné operativně měnit směr putování. Větší informační komfort si lze stěží představit.
Jednu z mála komplikací může běžkařům připravit vítr. Terén je okolo novoměstských tras většinou otevřený, takže přírodní živel má nerušené pole působnosti. Vítr dokáže přes noc všechno zafoukat a kdekoho odradit.
Podmínky mohou být ve větru docela drsné, podobně jako na hřebenovkách vyšších hor. Naštěstí existuje spousta možností, kam se rychle schovat.
Další nepříjemností může být velké množství lidí o víkendech. Ve stopě to ani tak nevadí, ale v hospodách po cestě ano. Získat kolem poledne místo k sezení bývá obtížné a protrpět čas od usednutí po zaplacení vyžaduje obvykle značnou dávku trpělivosti. Pak je samozřejmě dobré zvážit, jestli polední posezení v hospůdce stojí za časové ztráty výletu.
Kde si obout lyže
Kde si nasadit lyže a začít s putováním? Kdo přijede vlakem, tak to má jasné: vystoupí v Novém Městě na Moravě-zastávce a v podstatě hned může skočit do lyžařské stopy. V případě výstupu na hlavním nádraží to šlo dříve taky, ovšem díky rozrůstající se výstavbě rodinných domků je dnes asi 600 metrů jízdy (dříve po louce) znemožněno a musí se jít ke stopám pěšky.
Orientace je zpočátku pro nezasvěcené trošku složitější, nakonec však všechny cesty naberou směr vzhůru na sedm kilometrů vzdálené Tři Studně.
Lyžařský rozcestník
Pláně u Třech Studní
Nové Město představuje nejnižší místo všech tras, což je výhoda i nevýhoda zároveň. Je nutné jít vytrvale a docela dlouze do kopce, avšak při návratu se zase člověk hezky sveze. Jinde totiž Novoměstské lyžařské trasy moc příležitostí k delšímu svezení nenabízejí. Terén Žďárských vrchů je značně plochý, žádná hluboká údolí ani strmé kopce, jen mírné vlnění. Proto tu také mají začátečníci a sváteční běžkaři zelenou.
Druhým nepsaným východiskem novoměstských lyžařských tras jsou Tři Studně u rybníka Sykovec. Rozprostírají se na náhorních pláních, kam je z Nového Města nutné překonat 150 výškových metrů. Stojí tu několik hotelů a rekreačních zařízení a o víkendu zde parkuje asi nejvíce aut. Pokud si přispíte a přijedete pozdě, místo na parkovišti tu už asi nenajdete.
Ve stopách likérových vánků
Klasický okruh ze Třech Studní směřuje kolem Medlovského rybníka na Kadov. Starobylá vesnička s železářskou tradicí a s typickými horáckými dřevěnicemi je dnes mezi turistickou veřejností proslulá domácím bylinným likérem Kadovánek, který prodává hospoda U Janečků. Otevřeno bývá od jedenácti hodin a od rozcestníku lyžařských tras je to k Janečkům jenom krátká zacházka.
Stopa kolem Kadova
Hospůdka u Kolouška na Samotíně
Kadovánek je pokračovatelem legendárního Samotínského vánku, který byl do roku 1988 k mání v již neexistující hospodě na Samotíně. Na Samotín samozřejmě také směřuje frekventovaný běžkařský okruh, znamená to však z Kadova s Kadovánkem v nohách ujet dalších skoro sedm kilometrů.
V okolí Samotína a Blatin je krajina zřejmě nejkrásnější. Žďárské vrchy tu dosahují nejvyšších nadmořských výšek, údolí jsou hlubší, kopce vyšší a obzory otevřenější.
Protiváhou útulných a malebně rozložených venkovských usedlostí Samotína a Blatin jsou drsná a studená skaliska Drátenické a Malínské skály vyčnívající z temných smrkových lesů. Pod Drátenickou skálou hned na začátku Samotína vybízí k zastavení hospůdka U Kolouška v typické roubené chalupě. I ta se snaží navázat na zdejší slavnou tradici a svým hostům nabízí kromě guláše také domácí likér, pro změnu pojmenovaný Drátovánek. Nyní je však výrobna dočasně v rekonstrukci.
Blatiny ve Žďárských vrších
Přes fryšavský ledovec
Za Samotínem se lyžařské stopy noří na delší dobu do lesa a stáčí svůj směr postupně zpět na jih ke Třem Studním. Velmi hezkým místem je Fryšavská hájenka na okraji lesa, kde se otevírá výhled jižním směrem. Hned za ní následuje jeden z mála delších a rychlejších sjezdů, který při dobrém namazání lyží končí až u nevábného kravína u Fryšavy. Likérové vánky voní rozhodně příjemněji.
Kromě několika možností občerstvení láká Fryšava na neobvyklý přírodní jev. Louky a stráně nad západním koncem obce schované v dolíku pod lesem jsou díky místnímu mikroklimatu proslulé velkými akumulacemi sněhu, který se drží mnohem déle než kdekoli jinde v okolí.
Okolo tzv. fryšavského ledovce, který v době souvislé sněhové pokrývky pochopitelně není vidět, vede nejkratší lyžařská trasa z Fryšavy zpátky ke Třem Studním, kde bývá po celý den čilý běžkařský ruch.
Lesní úsek mezi Samotínem a Fryšavou
Krajina Žďárských vrchů
Na závěr uveďme, že lyžařské trasy Novoměstska se neshodují s letním turistickým značením a v terénu jsou označeny oranžovými směrovkami a rozcestníky s kilometráží.
Jejich síť se na západě propojuje s lyžařskými okruhy Žďárska a na východě s trasami Bystřicka. Tam však bývají sněhové podmínky vzhledem k nižším nadmořským výškám o něco horší, což se projevuje hlavně v období „neplnohodnotných“ zim.
Stejné či ještě lepší sněhové podmínky, na druhé straně však méně luxusní lyžařské stopy, mají severněji ležící centrální partie Žďárských vrchů v okolí Svratky a Milov.
Může se hoditItinerář trasy Mapa Jak se tam dostat
|
