Fandům zimních sportů to jméno určitě není neznámé: v Oberstdorfu každoročně začíná slavné Turné čtyř můstků, skáče se tu i na „mamutu“ a spolu se sousedícím údolím Kleinwalsertal tvoří celá oblast velmi oblíbené středisko sjezdového lyžování. Letní sezona je v Oberstdorfu o poznání klidnější, ale nudit se tu určitě nebudete – pohorky tu patří na nohy víc než jinde.
Vzhůru na Mlhový roh
Za Hausberg, tedy jakousi domácí horu, platí v desetitisícovém Oberstdorfu Nebelhorn (2 224 m n. m.), což v překladu znamená Mlhový roh. Jde o trefný název, při pohledu z údolí Illertal tento výrazný kopec skutečně připomíná roh (Horn) a díky tomu, že Nebelhorn je prvním pořádným vrcholem Allgavských Alp ve směru od severu, bývá dost často zahalený v mlze (Nebel).
Vyrazte na Nebelhorn brzy, tedy v 9 hodin ráno první lanovkou, která vás třemi úseky vyveze až na vrchol. Ranní start oceníte zejména tehdy, pokud máte ambici trochu si zalézt na místní zajištěné cestě Hindelanger Klettersteig. Ta začíná přímo u vrcholové stanice lanovky a díky snadné dostupnosti je velmi populární.
Obtížnost kolísá mezi stupni B a C, nejde tedy technicky o nic zásadního, proto se při nástupu na řetězy a žebříky doporučuje alespoň ferratový set. Nepodceňujte navíc její délku (na celou trasu je třeba asi čtyř hodin) a sledujte také počasí, které se díky exponované poloze může rychle měnit. Hlavně v případě blížící se bouřky, zde běžného jevu, je třeba trasu co nejrychleji opustit, k čemuž vám případně poslouží únikové cesty. Při pěkném počasí si ovšem Klettersteig dokonale užijete, žebříky a řetězy sledují skalnatý vrcholový hřebínek a možná tu na chvíli získáte jupiterský komplex – všechno ostatní bude pod vámi.
Tip na dovolenouChtěli byste strávit svojí dovolenou v německých Alpách? Vyberte si ji na Dovolená.iDNES.cz. |
Pokud vás ferratový adrenalin neláká, tak především od mezistanice lanovky Höfatsblick (1 930 m n. m.) se rozbíhá celá myriáda výtečně značených turistických cest. „Instantní“, asi půlhodinová vycházka vede do vyhlídkového sedla Ziegersattel, ale pokud si na stezkách chcete užít více klidu, doporučujeme spíše se vydat na druhou stranu k jezeru Geissalpsee (značená cesta č. 7). Odtud budete mít pěkné pohledy směrem do nitra Allgavských Alp a během asi čtyř hodin sejdete k dolní mezistanici Seealpe (1 280 m n. m.), případně až dolů do Oberstdorfu (820 m n. m.).
Jezero Seealpsee ze sedla Ziegersattel
Z hraničního hřebínku dolů...
Druhou velkou turistickou oblast představuje štít Fellhorn (2 038 m n. m.) s okolím na německo-rakouské hranici. Také na Fellhorn vede lanovka – ne ale přímo z Oberstdorfu, k dolní stanici musíte asi 6 kilometrů popojet autem či autobusem. Místní říkají Fellhornu Blumenberg, tedy Květinová hora, a pokud tam dorazíte ve vegetačním období, jistě jim dáte za pravdu. Bohatství horské květeny je tu mimořádné, velkým plochám luk tu vládnou červené horské rododendrony, tzv. alpské růže (Rhododendron ferrugineum).
Terén na Fellhornu je ve srovnání s Nebelhornem o něco náročnější, a pokud máte na prozkoumání zdejší oblasti jen omezený čas, tak doporučujeme vydat se spíše sem. Pěkná je hřebenová túra sledující německo-rakouskou hranici k severu, nabízející výhledy na všechny strany – nezapomeňte se ale přitom taky dívat, kam šlapete, hřebínek je místy docela exponovaný. Pěkně je vidět do rakouského údolí Kleinwalsertal, ležícího asi o kilometr níže, západnímu obzoru pak dominuje charakteristický zub vápencového vrcholu Hoher Ifen (2 230 m n. m.).
Lanovka Fellhornbahn
Jarní pohled na Oberstdorf, v pozadí Allgavské Alpy
Později lze sestoupit malebnými pěším serpentinami k jezeru Freibergsee a zpět do Oberstdorfu, případně spojit hřebenové putování s návštěvou soutěsky Breitachklamm. To je divoká skalní průrva několik set metrů hluboká, ale v nejužších místech jen dva metry široká. Sem se v každém případě doporučujeme vydat po deštích či za vyššího stavu vody, kdy živel v soutěsce předvádí burácivé představení. Vody ovšem nesmí být moc, o tom vás ujistí značky vysoko nad vašimi hlavami připomínající úroveň katastrofálních povodní hlavně při jarním tání v uplynulých letech. Od dolního konce soutěsky se dostanete do Oberstdorfu autobusem.
Soutěska Breitachklamm
... a za hranici do podivné enklávy
Státní hranice mezi Německem a Rakouskem nesleduje u Oberstdorfu hřeben Allgavských Alp, jak bychom očekávali, ale přetíná údolí Kleinwalsertal, které je dodnes ve směru k jihu neprůjezdné, slepé. Důvodem je historická kolonizace z tehdy přelidněné oblasti Wallisu (dnes součást Švýcarska), která sem dorazila v několika vlnách již od 13. století. Dál do nížin se osídlenci z Wallisu nepouštěli, a Kleinwalsertal proto zůstal součástí Rakouska, dnes ve spolkové zemi Vorarlberg, ač je území dostupné pouze z Německa od Oberstdorfu.
Kleinwalsertal obklopují vysoké hory a značná geografická izolace má za následek nejen dodnes odlišný dialekt, kterým se tam mluví, ale oblast měla v minulosti také zvláštní politické postavení. Od konce 19. století tu fungovala celní unie s Německem a dokonce i dnes, v hospodářsky jednotném prostoru EU, tu přežívá jedna zvláštnost – v Kleinwalsertalu je DPH na úrovni 19 %, tedy stejně jako v Německu (a o procento méně než v Rakousku).
Pohled na Fellhorn od východu
Turistická orientace v sedle Ziegersattel
Večer v hospodě slyšíme od pamětníků zkazky o pašování dobytka a dalšího zboží přes horské průsmyky do Německa, jak se tu traduje z generace na generaci, ale to už je ozvěna hodně dávných časů.
Ekonomicky se dnes Kleinwalsertal plně oddal turismu, o čemž ostatně svědčí i fakt, že počet hotelových lůžek přesahuje tady i v Oberstdorfu počet obyvatel více než dvojnásobně. A na hranici tu z dnešních návštěvníků jen málokdo pomyslí: Oberstdorf s Kleinwalsertalem propojuje autobusová linka a po kopcích si tu každý může chodit, jak si zamane.
Může se hoditInformace
Doprava |
MAPA: Oberstdorf, Kleinwalsertal, Fellhorn a Nebelhorn
