Na mapě hledejte tuniský ostrov Džerba v jižní části Gabeského zálivu. V nejužším místě ji od africké pevniny dělí jen zhruba dva a půl kilometru. Pokud chcete vyjet z ostrova na tuniskou pevninu, můžete buď použít trajekt (jezdí často), nebo na sebe nechat dýchnout historii a projet se po jediné suchozemské spojnici, po šestikilometrové Římské cestě.
Je to vlastně násep, kterým už před dvěma tisíci lety zhruba v tomto místě přehradili moře Římané. Ti tehdy ovládali Tunisko. Novodobá silnice je vystavěna na římských základech a v útrobách skrývá i velké potrubí, kterým se na ostrov dopravuje pitná voda.
Když jedete po Římské cestě, máte pocit, že jedete přímo po mořské hladině. Pokud se chcete ponořit do minulosti ještě mnohem hlouběji, stačí si připomenout, že v době ledové byl ostrov jihovýchodní částí spojen s pevninou.
Džerba je nejen největší z několika desítek tuniských ostrovů a ostrůvků, ale i největší severoafrický ostrov. Má rozlohu přes 500 kilometrů čtverečních. Po obvodu měří 150 kilometrů a dá se tak hravě objet na skútru, autem či v taxíku za den.
Ostrov leží v zóně polopouští, a tak nečekejte příval zeleně nebo lesy. Připravte se na písečná suchá pole a pustiny – všudypřítomnou žlutou barvu.
Výjimkou jsou sady s datlovými palmami (prý jich je víc než milion) a olivovníky, v městečkách a vesnicích nádherně kvetoucí ibišky, buganvílie, jasmíny a šťavnaté zelené oázy hotelových zahrad.
Hlavně relax
Na Džerbu se dá jezdit prakticky celoročně. Pokud by vám ovšem v zimě (prosinec až únor) nevadily teploty kolem 16 stupňů, občas déšť a moře se zhruba 15 stupni.
Zato ve vrcholném létě, hlavně v červenci a srpnu, si tam užijí milovníci opravdu horkého počasí. Teploty na sluníčku překračují čtyřicítku a moře má kolem příjemných třiceti. Pro ideální dovolenou jsou tak nejpříjemnější jaro a podzim.
Tuniský ostrov by si pro svou dovolenou měli zvolit především ti, kdo touží po odpočinku a relaxu, stráveném hlavně na lehátku a ve vlnách moře nebo hotelového bazénu.
Nejkrásnější a nejoblíbenější pláže s pozvolným vstupem do moře jsou na severu a východě ostrova. Tam je i nejvíc hotelových komplexů, z nichž některé vypadají jako z pohádek Tisíce a jedné noci.
Na Džerbě nečekejte spousty památek, přesto si tam zábavu určitě najdete. Můžete si zahrát golf, projet se na velbloudu nebo na koni, zachytat si ryby, vydovádět se při vodních sportech, vyjet si na výlet do pevninského Tuniska i navštívit Saharu. Ale ani přímo na Džerbě toho není k vidění zase tak málo.
„Ježíšmarjá“
Určitě navštivte největší a hlavní město Houmt Souk, které leží na severu. Jestliže na celém ostrově žije zhruba 120 tisíc obyvatel, tak téměř polovinu z nich najdete právě tady.
Můžete bloudit úzkými uličkami, obdivovat oprýskané zdi zdobené graffiti, nahlížet do krámků s koženým zbožím, textilem i se zlatými a hlavně stříbrnými šperky. Nebo zamiřte na trh. Prodavači na Džerbě jsou přece jen o krapet zdrženlivější než jinde na arabském „súku“. Přesto, až zjistí, odkud jste, mockrát uslyšíte z jejich úst „ježíšmarjá“. Asi to tam my Češi říkáme opravdu hodně často.
I tady se smlouvá, na to se připravte. Pokud se tomu chcete vyhnout, nakupujte v obchodních centrech s pevnými cenami, ale přijdete tak o zboží, které jinde než na trhu nekoupíte.
Pokud chcete zažít něco autentického, zajděte si na hlavní tržiště v Houmt Souku na dražbu ryb. Pro domorodce je to každodenní záležitost, pro nás zajímavá podívaná.
Vyvolávači sedí na židličkách na pultech, v rukou velké ryby nebo několik menších, navlečených na provázku, a vykřikují ceny. Zákazníci si vybírají, co koupí. Na trhu jsou k mání i chobotnice, rejnoci a další mořské potvory.
Bylo nebylo
V některých průvodcích se dočtete, že na ostrově Džerba přistál i bájný Odysseus se svými námořníky.
Pohostinní domorodci Lotofágové, živící se květinami, nabídli posádce lahůdku, kterou nazývali „lotos“. Ta muže tak očarovala, že už nechtěli plout dál.
Odysseus je musel spoutat, aby je dostal zpátky na loď. Že by to byly třeba datle? Asi se to nikdy nestalo, ale nač kazit krásný příběh pravdou. A možná že Džerba nakonec očaruje i vás.
Židovská minulost i současnostNa Džerbě žije početná židovská komunita, čítající asi 1 500 lidí. Mezi tamními synagogami je jedna mimořádně významná: El Ghriba, nejstarší synagoga na africkém kontinentu. Ta dnešní, v maurském stylu, byla postavena ve 20. století, ale ta původní už v 6. století před Kristem, kdy se na ostrově židé usadili. Bylo to po zničení Šalomounova chrámu v Jeruzalémě a kameny z něj byly použity při stavbě synagogy El Ghriba. Podle pověsti stojí na místě, kam dopadl svatý kámen z nebes, pravděpodobně meteorit. El Ghriba je místem každoroční pouti židů na svátek Lag ba-omer, který se slaví 33 dní po svátku pesach. Na oslavu se sjíždějí tisíce židovských návštěvníků z celé Afriky, z Izraele i dalších koutů světa. Vykládají tóru, veselí se a zpívají. V modlitební místnosti synagogy, kde jsou uloženy svitky tóry (údajně nejstarší na světě), zapalují svíčky a na zeď dávají papírky s přáními (prý putují do Jeruzaléma ke Zdi nářků). Ženy toužící po dítěti se soukají úzkým otvorem do sklepení, kam vkládají natvrdo uvařená vajíčka. Vyvrcholením oslav je vynášení svitků tóry, které jsou mimořádně uctívané pro jejich stáří. Pouť probíhá za mimořádných bezpečnostních opatření. Zvenčí působí synagoga El Ghriba nenápadně, ale uvnitř je nádherná a stojí za návštěvu. |
