Na trh dodává čtyři základní piva a k tomu každé dva měsíce jiný speciál - například na advent chystá medovou třináctku. „Mám radost, že naše pivo lidem chutná,“ pochvaluje si šéf městského pivovaru Miroslav Harašta.
Co je podle vás hlavním měřítkem kvality piva?
Jsou to právě reakce konzumentů. Mně osobně naše pivo chutná, ale to nemusí být objektivní názor. Děláme exkurze, někdy i já osobně, abych viděl odezvu lidí, kteří projdou výrobou a naše pivo ochutnají. Pokud jej pochválí, jsem hrdý.
Přesto se mi zdá, že znojemské pivo zatím není příliš k dostání. Je to jen dojem?
Na Znojemsku máme asi čtyřicet větších odběratelů a naší ambicí je dodávat do stovky gastronomických provozoven v regionu. Letos prodáme kolem dvou tisíců hektolitrů piva.
Plánujete zvýšit objem výroby?
V příštím roce bychom rádi prodali dvojnásobek. Náš konečný cíl je deset tisíc hektolitrů. Na jaře 2018 plánujeme pivovar rozšířit o druhou etapu a postupně tak navýšit výrobní kapacity až k této hranici.
V čem vidíte hlavní bariéru současného prodeje?
V ceně. Ne každý si troufne prodávat naše pivo za vyšší částku, než je zaběhnutých 24 až 26 korun u značek z velkých pivovarů. Důvodem je obava, že by ho pak zákazníci nechtěli. Máme ale zkušenosti, že pokud zahrnou naše pivo do nabídky, získají nové konzumenty, což jim přinese více prodaných piv a nekanibalizuje jim to stávající prodeje.
Vaší ambicí je dodávat spíš do pivnic, nebo restaurací?
Hlavně chceme být znojemským pivem. Tedy tím, které bude prémiovější nabídkou v regionu. Náš hlavní problém vidím v tom, že mnoho hospod a restaurací má exkluzivní smlouvy s velkými pivovary. Zavážou se tak k odběru určitého objemu piva, dostanou peníze předem, ale pět let nemohou prodávat žádné jiné. Nicméně spatřuji změnu v chování hospodských. Už si takovou smlouvu dobře rozmýšlí a raději chtějí mít volnost při volbě piva, které budou nabízet. To nám dává větší šanci.
Letos jste otevřeli tři provozovny, kde znojemské pivo prodáváte. Přibudou další?
„Restaurace na nejhezčím místě“, jak říkáme, vyroste tady v pivovaru, ale čekáme na vypršení pětileté lhůty ve smlouvě s Heinekenem, jež prodej přímo v areálu zakazuje.
Srovnávají lidé váš pivovar pořád s Hostanem?
U místních to asi není problém, spíš u turistů. Hostan byl totiž 25 let vnímán jako znojemské pivo. Teď je to jen obchodní značka, vyrábí se v brněnském pivovaru a s námi nemá nic společného. Je ale pravda, že lidé pořád pijí desítky tisíc hektolitrů Hostanu. Více než polovina se prodá v lahvích a „petkách“ s cenou piva kolem 8 až 9 korun. Na takovou částku ale dosáhnete jen velkoprůmyslovou výrobou. Kdybychom my prodávali půllitr v obchodě, stojí 25 korun.
Nedávno vyšel průzkum, z něhož vyplynulo, že Jihomoravané konzumují nejméně piva, pijí ho nejpomaleji a nejméně také lpějí na značce. Souhlasíte?
Rozhodně. Brno jako největší město kraje je hlavně díky studentům velice otevřené zkoušení nových druhů. Navíc se na jižní Moravě dělá víno a pálenky. Že lidé nelpí na značce, pro nás ale není dobré. Chtěli bychom, aby místní pili jenom znojemské pivo. (směje se)
Jsou znojemští konzumenti vašeho piva v něčem specifičtí?
Podle prodeje jim od nás nejvíce chutná Znojemská jedenáctka, jež je dost specifická sama o sobě. Reflektuje historickou chuť znojemského piva, které je méně hořké. Základy jsou především ve vodě a použitých surovinách. Při tvorbě tohoto produktu vycházel sládek z historických receptur.
S opravou pivovaru jste měli několikaměsíční skluz. Jak moc to ovlivnilo váš byznysplán?
Moje očekávání byla hodně optimistická, realita jiná. Nešlo ani tak o to zdržení, ale že se muselo investovat daleko víc, než jsme předpokládali. Do rekonstrukce budovy jsme dali dvakrát více peněz, než byl náš původní plán.
Co vás čeká v následujícím roce?
Zbouráme kuželnu a trafostanici, nadále pracujeme na projektové dokumentaci ke zmíněné pivovarské restauraci. Chceme také spolupracovat s městem na posunutí zaměření znojemských pivních slavností ještě regionálněji, dál budeme podporovat místní sportovní kluby. Zkrátka chceme být místní se vším všudy.
