Skryté krásy Moravského krasu, turistům zapovězené

Přes svůj věhlas skrývá Moravský kras poklady, které bedekry opomíjejí. A protože se turisté v této chráněné oblasti můžou pohybovat jen po značených cestách, mnohé tyto skvosty upadají v zapomnění. S námi se podíváte na Holštejn a Rasovny, ale i k zapovězenému Čertovu mostu a do Rytířské jeskyně.

Suchý žleb, jedna z větví starobylé Jantarové stezky, je významným krasovým údolím v CHKO Moravský kras. Ačkoli se táhne od zříceniny hradu Holštejn přes Ostrov u Macochy až ke Skalními mlýnu, kde se spojuje s Pustým žlebem, turisté z něho většinou znají jen několik nepřehlédnutelných a veřejnosti přístupných perel: úchvatnou jeskyni Balcarku a někdejší výtokovou Kateřinskou jeskyni.

Suchý žleb se dělí do tří částí – Hradský, Ostrovský a vlastní Suchý. Nejdivočejší úsek nabízí pod vesnicí Vilémovice, kde se sevře do krasového kaňonu s několika soutěskami a mnoha jeskyněmi.

Romantický Holštejn

Jantarová stezka

V době Římské říše vedla hlavní cesta od baltského pobřeží v Prusku přes území keltských kmenů Volků-Tektoságů (dnešní Morava) až k Jadranskému moři. Za její konec se považuje italské město Aquileia. Tato cesta byla příznačně nazývána Jantarovou stezkou. Jedna z jejích větví procházela i Moravským krasem.

Nad obcí Holštejn a nad potokem Bílá voda se vypíná strmé vápencové skalisko, na němž najdeme zříceninu hradu Holštejn. Hrad zde byl založený ve druhé polovině 13. století Hartmanem z Čeblovic, ale v roce 1520 už byl pustý. Jméno Holštejn je zkomoleninou z německého Hohler Stein, což znamená Dutý kámen.

V současnosti zde můžeme pozorovat zbytky hradeb, zdí a válcové věže. Jméno Hohler Stein je případné, ve skalisku pod hradem se totiž skrývá jeskyně Hladomorna (lidově Lidomorna). V této rozlehlé jeskyni se zříceným stropem bylo za existence hradu hradní vězení, vchod byl tehdy zazděný. Dnes Hladomorna slouží bohulibějším účelům – jako zimoviště netopýrů velkých, vodních, černých a vzácně i netopýrů severních. Návštěva jeskyně je možná na vlastní nebezpečí.

Zbytek holštejnské hradní věže

Tajemná Hladomorna

Rasovny

Jen 500 metrů od Holštejna najdeme Novou Rasovnu, druhé největší propadání Moravského krasu. Pod impozantní skalní stěnou se propadají vody potoka Bílá voda, který patří spolu se Sloupským potokem k hlavním zdrojnicím tajemné podzemní řeky Punkvy.

Nová Rasovna ústí do propasťovitých jeskyní, dlouhých dva kilometry a hlubokých až 65 metrů. Bílá voda odtud teče do jeskyní Piková dáma, Spirálka a Holštejn C 13, jež jsou součástí monumentálního systému Amatérské jeskyně.

Podivné jméno Nová Rasovna odhaluje, k čemu propadání místní lidé dříve používali: k likvidaci nepohodlných a nemocných domácích zvířat.

Bujná vegetace v Suchém žlebu

Nová Rasovna v časném předjaří

Pouhých 200 metrů jihozápadně od Nové Rasovny objevíme Starou Rasovnu. Je původním ponorem Bílé vody, dnes je však již pouhým povodňovým ponorem. Na úpatí nepřehlédnutelné skalní stěny si povšimneme mnoha otvorů odtokových jeskyní. Až 70metrovými rozsedlinami mohou speleologové sestoupit do jeskynních chodeb dlouhých až 800 metrů. Nejvýznamnějšími chodbami jsou Trativodná a Diaklasová. Na jeskyně navazují izolované pukliny a menší síně, v nichž se díky mikroklimatu udržuje led někdy i po celý rok.

Doupata démonů a dračí sluje

Pod Vilémovicemi sevřou poutníka skalní stěny vápencového kaňonu a dýchnou na něj věčným chladem. Člověku okamžitě bleskne hlavou: zaplaťpánbůh, že toto místo ještě neodhalili hledači lokací fantasy filmů. Ve skalách pokrytých břečťanem, mechy a lišejníky se objevují doupata, v nichž určitě hnízdí démoni a prostorné sluje, kde musely žít obávané saně... Dnes tu ovšem ve vápencových úkrytech zimují netopýři.

Absolutní ticho je zde dokonalé: ocitli jsme se v místech, kde minulost je stejně podstatná jako současnost. A možná přesahuje až do budoucnosti. Je to území pověstí a starých, zapomenutých příběhů, které si pamatují již jen skály a kameny…

Dračí sluj

ZAPOVĚZENÉ POKLADY

Spodní část Suchého žlebu skrývá úchvatné poklady, k nimž značená turistická cesta nevede. Je možné je navštívit jen s povolením CHKO. Věnujme se alespoň dvěma nejvzácnějším.

Čertův most

Jen půl kilometru východně od Kateřinské jeskyně se ukrývá vzácný klenot – dva kamenné oblouky Čertova mostu, menší z nich se někdy nazývá Čertova branka. V minulosti vedla kolem tohoto útvaru, který je troskami staré jeskyně, turistická značka. Dnes je kvůli bezpečnosti (lidí i přírodní památky) Čertův most nepřístupný.

Podle pověstí zde odjakživa strašilo, a proto se tomuto divukrásnému i strašidelnému místu lidé vyhýbali. Až jednou mladému chasníku Jurovi prý přikázal šlechtic, aby z hnízda na Čertově mostě vybral orlí mláďata. Mladík spatřil na skalním oblouku poklad a pověděl o něm svému pánovi. Šlechtic se ihned rozjel k vápencovým obloukům, vylezl na ně a pádem se zabil. Jeho mrtvolu roztrhali démoni…

Archeologové nalezli u Čertova mostu kosti polárních sobů, bobrů a vlků. Ve stínu skal zde roste lomikámen vždyživý a pěchava modrá, na výsluní pak naopak kokořík lékařský a brslen bradavičnatý. Přímo u Čertova mostu roste vzácný střevíčník pantoflíček.

Smělé oblouky Čertova mostu

Rytířská jeskyně

Nedaleko Čertova mostu se skrývá další zapovězený poklad – jen 45 metrů nad dnem Suchého žlebu se v prudké stráni ztrácí očím turistů Rytířská jeskyně. O této jeskyni nejsou známé žádné historické písemné prameny. Podle archeologických výzkumů v ní už ve 13. století bylo vybudováno opevnění, udržované až do 15. století. Rytířská jeskyně však byla lidmi obydlena už mnohem dříve ve starověku, nejstarší osídlení je doloženo z paleolitu.

Zbytky kamenných zdí dokládají, že Rytířská jeskyně byla ve středověku jeskynním hradem, což je jediným případem jeskynního hradu v Česku. Podobná opevnění jsou běžnější v alpských zemích. Archeologický výzkum, který zde vedl v 60. letech 20. století Josef Skutil z Archeologického ústavu v Brně, zde objevil keramiku, udice, nože, šipky z kuše… Odborníci došli k závěru, že jeskynní hrad neměl sídelní, nýbrž ryze strážní funkci.

Přes své utajení patří portál Rytířské jeskyně k největším v celém Moravském krasu – je široký 16 a vysoký 15 metrů. Vnitřek jeskyně tvoří nečleněný dóm o rozměrech 47 × 7 až 10 metrů. Jeskyně je ozářená denním světlem, a tak její stěny téměř až do poloviny kryje vegetace. Magické místo…

Portál Rytířské jeskyně je impozantní.

Další tipy

Suchý žleb nabízí mnoho dalších zajímavostí, například významnou paleontologickou lokalitu Srnčí jeskyni, propasťovitou Kalovu jeskyni se dvěma dómy, Smrtní jeskyni (před ní se na jaře pálívala Smrtka – Morana) a samozřejmě, jak jsme již zmiňovali, přístupné jeskyně Balcarku a Kateřinskou.

V bezprostřední blízkosti Suchého žlebu se nachází světoznámá propast Macocha a veřejnosti přístupná legendární Punkevní jeskyně, kterou objevil Karel Absolon v roce 1909.

Nedaleko můžeme navštívit i zříceninu hradu Blansek ze 13. století a zříceninu Čertova hrádku, ke kterému se váže mnoho lidových pověstí.

Může se hodit

Start a cíl
Jako nástup na výlet Suchým žlebem můžeme volit obec Holštejn nebo na opačném konci žlebu Skalní mlýn. Suchým žlebem vede červená turistická značka (z Holštejna k jeskyni Balcarka), pak pokračujeme po žluté, která se pod Vilémovicemi napojuje opět na červenou značku.
Mapa 
K orientaci nám poslouží mapa č. 86, Okolí Brna Moravský kras (měřítko 1 : 50 000), kterou vydává Klub českých turistů. V knihkupectvích najdeme i řadu specializovaných průvodců Moravským krasem.

Krasové údolí Suchý žleb

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz