„Jednou jsem se tam byl podívat na den otevřených dveří. Viděl jsem, že si tam studenti jako součást výuky vaří vlastní pivo. Řekl jsem si, že tohle chci dělat. A už jsem u toho zůstal,“ vzpomíná na svoje začátky Koucký, který pochází z Prahy.
Jaké je vaše nejoblíbenější pivo?
Ležák českého typu. A v tuhle chvíli samozřejmě Starobrno.
Starobrno přitom má stále v očích spousty lidí spíše negativní pověst.
Podle mě je důležité pochopit, proč si ho lidé nedávají. Často je to pro špatnou zkušenost z minula. Když se s takovými lidmi potkám, ptám se jich, kdy jej pili naposledy. A oni mi řeknou, že to bylo před deseti lety a od té doby ho nepili. Za ty roky se ale pivo hodně změnilo. Snažím se ty lidi navést, aby ho znovu ochutnali. U piva je pověst strašně důležitá, jenže snadno se dá pošramotit a je hodně náročné si zase získat důvěru lidí zpátky. Kdyby se znovu zklamali, pravděpodobně už se k tomu produktu nikdy nevrátí. My navazujeme na fantastickou tradici, která sahá nějakých 700 let zpátky. Působili tady reformátoři jako František Ondřej Poupě, což je v pivovarství známé jméno. Takže máme tady na co navazovat a budu dělat všechno pro to, aby se nám to povedlo. Aby bylo pivo dobré a ještě lepší.
Chystáte v pivovaru nějaké změny?
Abych řekl pravdu, určitě teď nic měnit nebudu, protože jsem tady krátce a chci poznat, jak pivovar funguje, a lidi, kteří tady jsou. Pak teprve bude mít smysl přemýšlet o změnách.
Ondřej Koucký
|
Do Brna jste se přestěhoval až teď kvůli práci. Byla to pro vás výzva, převzít něco tak typicky brněnského, jako je Starobrno?
Výzva to byla. Ale ne z toho pohledu, že je to v Brně. Do Brna jsem jezdil už dříve a měl jsem ho rád. Výzva byla převzít takhle velký pivovar. Ale jsem rád, že pracuji v Brně. Jsem teď totiž jen 200 kilometrů od své rodiny. Ve srovnání s osmi tisíci kilometry, když jsem byl v Indii, je to vlastně skvělé. Bydlím doma. V zemi, kterou znám.
V Indii jste působil předtím, než jste se stal ředitelem Starobrna, jako zástupce společnosti Heineken. Je něco z indického trhu, co vás inspirovalo a chtěl byste to přinést i sem?
Co se týče piva, určitě ne. Pivní kultura... tam se o pivní kultuře vlastně vůbec nedá mluvit. Pivo je pro ně dost luxusní nápoj. Je hodně drahé a moc lidí ho nepije, protože alkohol tam patří k jednomu z největších tabu, takže i cílová skupina našich konzumentů je poměrně úzká. Navíc v Indii lidé preferují výrazně méně hořká piva. Takže kdybych přinesl styl indického piva sem, moc lidem by to nechutnalo. Ale určitě mi práce v Indii hodně dala. Pivovary tam nejsou na takové úrovni jako u nás. Člověka to naučí určitým způsobům, toleranci a respektu k lidem, kteří jsou hodně odlišní, kteří často neumí ani číst a psát.
Starobrno je součástí Heinekenu a o něm se posměšně říká, že vaří „europivo“. Co si o tom myslíte vy?
Nemám rád ten název. Je to ležák evropského typu, má svoji charakteristiku. Jsou piva, která jsou světlejší, více prokvašená, s nižší hořkostí, řada lidí v Česku je nemá ráda, protože to chutná jinak. Je to stejné, jako kdyby si někdo dal guláš a řekl, že s ním není spokojený, protože nechutná jako svíčková. Ale guláš nemá chutnat jako svíčková a Heineken nemá chutnat jako české pivo. Je to jiný pivní styl a po celém světě má spoustu konzumentů. V Česku Heineken není moc dobře vnímaný, protože naší dominantní chutí je hořkost a tu nemá. Třeba v Indii jsem dostával reklamace, že pivo je moc hořké a že takhle pivo chutnat nemá. Takže to, co je pro nás málo hořké, pro někoho je moc.
Jaké postavení má Starobrno ve společnosti Heineken?
Je to regionální značka. S hodně silnou vazbou na Brno, už podle názvu. Chceme být proto silní na našem regionálním trhu. V pivovarnictví se říká okolo komína. Tedy v regionu jižní Moravy.
Chcete se zaměřit i na zahraniční vývoz?
Řadu let vyvážíme do Bulharska, především přes léto. Co jsem pochopil, když jsem se tam byl podívat, pije ho tam hodně českých turistů. Dlouho také vyvážíme do Skandinávie. Exporty jsou ale poměrně v malém objemu. Není to pro nás zásadní strategie. Opravdu se chceme držet v regionu.
Starobrno úzce spolupracuje s hokejovou Kometou a podporuje řadu volnočasových aktivit a akcí. Budete v tom i nadále pokračovat?
Není to v mé kompetenci. Letos jsme se po dlouhé době dostali na majáles, takže určitě na těchto velkých akcích být chceme. Ale je to otázka na náš marketing.
Také je Starobrno známé svými pivními speciály a barevnými pivy. Na Zelený čtvrtek dělá zelené pivo, bylo tu modré...
Já mám tato piva rád, protože pivo je především zábava. Je pěkné to občas zpestřit nějakým speciálem, klidně i barevným. Lidem se to líbí. Do budoucna mám i spoustu svých nápadů, zatím si je však nechám pro sebe. Ale v podstatě zůstaneme u našeho typického stylu. V pivovaru můžeme dělat experimenty, pokud by však nechutnalo našim spotřebitelům, je to k ničemu. Nyní můžu prozradit, že letos opět připravujeme vánoční Reservu. Od minulého týdne je uvařená a do podzimu bude ležet ve sklepích.
V kurzu jsou v poslední době ovocná piva. Proč Starobrno žádné nenabízí?
Naše společnost má ovocné pivo pod značkou Zlatopramen. O žádných plánech, že by se mělo rozšiřovat portfolio pod Starobrnem, nevím. Ovocná piva zažívala boom v posledních letech, teď jejich spotřeba klesá. Takže asi nemá úplně smysl rozšiřovat tímhle směrem.
Boom taky zažívají malé pivovary. Vnímáte je jako konkurenci?
Z pohledu českého sládka jsem rád za každý otevřený pivovar a jsem smutný za každý zavřený pivovar. Když to vezmu z pohledu mé funkce ve společnosti Heineken, samozřejmě každý otevřený pivovar, který není náš, je konkurentem. Nicméně já tenhle trend vnímám pozitivně z toho důvodu, že pestrost pivního trhu stále roste, zvyšuje reputaci toho nápoje, zvyšuje povědomí o pivu a celkově pivní kulturu u nás. I když kolegové z obchodního oddělení z toho asi mají těžší hlavu než já.
V Česku patříte mezi průkopníky pivního sommeliérství. Na podzim u vás v pivovaru povedete i kurz. To u nás asi není moc typické, že?
Přesně tak. Většina lidí si mylně myslí, že na rozdíl od vína pivo nemá takovou variabilitu chutí. Pivní sommeliérství je poměrně široký obor, který se zabývá historií piva, chutí, vůní, servírováním, do jakého skla jej čepovat. Pokud se tohle všechno správně zkombinuje, je finální efekt mnohem lepší.
Jaké jídlo jde nejlépe zkombinovat s vaším oblíbeným ležákem?
Tohle pivo je poměrně hořké, takže potřebuje k sobě něco, co má výraznější chuť. Já třeba rád český ležák kombinuju s aromatickým sýrem. Například romadurem nebo pomazánkou z něj. Ležáky se taky často kombinují s vepřovým masem. Mě vždycky bavilo cestovat a ochutnávat pivo i jídlo. Ani v zahraničí to zase tolik typické není, ale v některých zemích, když si dáte jídlo, přinesou vám k tomu rovnou správné pivo. Nebo naopak za vámi přijde barman a řekne, ať si k tomuhle pivu zobnete tohle jídlo. Rád bych spolupracoval na směřování Pivovarské restaurace tímto směrem.
Stihl jste si už v Brně najít oblíbenou hospodu?
Tu Pivovarskou, samozřejmě. Když člověk vyjde z kanceláře, může si dát pivo na zahrádce. Mám teď hospodu nejblíže, co jsem kdy měl.
 |
