Strach je silnější než reálné nebezpečí. Čelte mu se zdravým cynismem |
Když na sebe strach bere roli sluhy, je to pro nás plus. Jsme obezřetnější, rozvážnější, promyšleně volíme způsob, jak se budeme chovat. Typický příklad? Stojíte na přechodu a je červená. Rozum velí počkat, aby vás něco nepřejelo, pak v klidu přejdete a pokračujete dál.
Když ale vaši duši ovládne strach, který netrvá pár vteřin ani minut, ale nesete si ho jako batoh řadu měsíců až let, pak ovládá vaše chování, připravuje vás o energii i radost ze života. Stojí za snahu dostat se z jeho spárů.
Těžký soupeř
Denně prožíváme různé obavy, je to normální. Zdravý strach patří k životu. Tedy takový, který z vás za chvíli spadne, vybičuje vás k lepším výkonům a pomůže zvládat běžné překážky. Vlastně se dá říci, že bez něj se nikam neposuneme.
A pak je tu strach opačný, škodlivý, příliš zatěžující, dlouhotrvající. Nejvíc vás zasahuje, když se bojíte o někoho či o něco, na čem vám hodně záleží.
Co s vámi takový strach dělá? Dokáže vám rozhodit mysl a vybírá si svou daň na vašem duševním i fyzickém zdraví. Mezi varovné signály, že něco není v pořádku, patří například časté bušení srdce, svíravý pocit v hrdle či žaludku, mravenčení v prstech, neschopnost plynule dýchat a podobně.
Strach vás dokáže držet v nefunkčních vztazích a rolích, bere nové příležitosti a možnosti, může vás uzavírat do samoty a pocitu, že život nemá smysl. A hlavně vás odpojuje od přítomnosti, protože vaše hlava bloudí v budoucnosti či minulosti.
Všeho moc škodí
Kdybyste před dlouhodobým strachem zavírali oči, nelze vyloučit, že se časem změní v panickou ataku. Ta vzniká z více příčin, ale jednou z nich může být právě strach. Velice nepříjemné jsou rovněž fobie, u některých se dokonce uvádí riziko dědičnosti, respektive „naučené reakce“ od blízkého člověka, zpravidla rodiče. Přitom spojení mezi podnětem a úzkostí se dá v mnoha případech odstranit podobným způsobem, jakým vzniklo, jen to chce čas.
Postavte se strachu čelemExistuje více metod, jak se popasovat se strachem. Vyzkoušejte například tento postup: * Seznamte se s ním. Uvědomte si, čeho a proč se vlastně bojíte. * Připusťte si ho. A ještě strach zveličte, prostě mega katastrofa za dveřmi. Jako kdyby za nimi stál Goliáš – a vy jste se jmenovali David. * Respektujte ho. Je tady a dveře může každou chvíli vykopnout. Cítíte nebezpečí až do morku kostí. * Zkuste najít důvod. I za jinými dveřmi stojí spousta obrů, proč se jich ostatní lidé neděsí tolik, jako se bojíte vy? * Vraťte se do přítomnosti. Jste za dveřmi – a ty jsou přece pevné. Nejsnáze to půjde, když začnete klidně a zhluboka dýchat. * V duchu si představte dobrý konec, který vám přinese úlevu. * Začněte na sobě pracovat. Stanovte si konkrétní úkoly, které můžete splnit, aby vše dopadlo co možná nejlépe. |
Když strach způsobuje hodně utrpení a prokazatelně negativně ovlivňuje váš život, je třeba něco dělat. Navíc mnohé vaše obavy a úzkosti se přenášejí na druhé, mají potenciál stát se „zdrojem nákazy“, aniž byste si sami uvědomovali, jak zhoubný vliv mají na vaše okolí.
Jdeme do boje
První laickou pomocí je promluvit si o svém strachu s blízkým člověkem, který vám dokáže nastavit jiné zrcadlo. Tím druhým se může stát tužka a papír – sepište si, co vás trápí, v jakých situacích se cítíte ohroženě, co strach vyvolává i jak na něj reagujete. Už to pomáhá lépe si ho uvědomit.
Mnohé, dokonce letité strachy jsou totiž nekonkrétní, vlastně jde o obavy z „co by, kdyby“ (co by se stalo, kdybych: přišla o práci, narodilo se mi další dítě, aniž by se rodině zvýšil příjem, rozešla jsem se s partnerem, přestala si rozumět s matkou a jiné „katastrofické“ scénáře). Strachu také více propadají lidé, kteří si nejsou jistí sami sebou a chybí jim zdravá míra sebelásky.
Co vám ještě může pomoci? Uvědomte si, že kdybyste stále dokola prožívali stejné situace, zážitky, viděli jste stejné věci a potkávali stále ty samé lidi, unudíte se. Berte to tak, že změny a překážky se staví obyčejným lidem do cesty proto, aby se z nich stali lidé neobyčejní.
Berte je jako výzvu, která posune váš život dál. A pokud něco neumíte, pojďte se to naučit. Koučka a lektorka Lucie Mucalová tvrdí, že všichni v sobě máme obrovskou skrytou sílu, o níž ani netušíme a která se objeví v momentě, jakmile nás život podrobí testu. Důležité je tedy vědět, že nemusíte žít navždy s ustrašenou myslí.
