Je přirozené, že z pozice rodičů chcete mít všechno pod kontrolou. Máte intenzivní pocit, že toho tvorečka, kterého jste si přece tak nedávno přinesli z porodnice, musíte neustále bránit před všemi nástrahami světa. Jenže někdy se pro něj bohužel tou nástrahou stáváte vy sami. To když mu „s dobrým úmyslem“ lustrujete všechny věci a nerespektujete jeho osobní prostor, přání být chvíli sám, bez vašeho dozoru.
Každé dítě potřebuje mít svá tajemství. Proto byste se měli v jistém věku smířit s tím, že je jen na něm, kam vás bude chtít ve svém vnitřním prožívání pustit. Podmínkou šťastného dětství je i pocit částečné volnosti. Na škodu není ani občasná nuda, protože má prý příznivý vliv na kreativitu.
Klepejte a ptejte se
Se začátkem školního věku přichází i období prvního studu a intenzivnější potřeby být o samotě při některých činnostech a aktivitách souvisejících s každodenním životem a hygienou.
Pokud vaše dítě trvá na tom, že už vaši asistenci při koupání a oblékání nechce, měli byste se přestat angažovat. Dovolte mu, aby převzalo odpovědnost za správné provedení.
Psychologové radí, aby rodiče zbytečně nevstupovali do prostor koupelny, případně by měli zaklepat a zeptat se, zda smí vstoupit. To samé platí pro dětský pokoj. Dítě se potřebuje sžít se svojí vlastní intimitou. A bytostně potřebuje, aby ho v tomto procesu nikdo nerušil.
Věřte a překonejte strach
Šťastný člověk je ten, který vnitřně cítí, že dovede stát na vlastních nohou, nebojí se jednat sám za sebe a bez větších psychických otřesů zvládne přijímat i chyby s tím spojené. Jenže k tomu, aby získalo zdravou sebejistotu, musíte čas od času nechat vlastní dítě natlouct si nos. Bez zbytečných komentářů.
Dejte mu důvěru a plnou možnost udělat něco špatně. Rozhodně byste ho však neměli v takových chvílích srovnávat, kritizovat, v krajním případě dokonce ponižovat. Děti jsou velmi emotivní a necitlivé zacházení v nich vytváří psychické problémy, které se můžou časem negativně podepsat na vnímání sebe sama. Zejména u dívek je to vysoké riziko.
Trvejte na řádu
Dětství má být nejen plné radosti, bezstarostnosti a hravosti, ale také nácvikem na dospělý život. Dodržování pravidel a povinností je přirozenou součástí života lidí starších osmnácti let, z toho důvodu je dobré řídit se pravidlem: čím dřív, tím líp. Pokud se to totiž v mládí nenaučí, může se pak člověk jako dospělý trápit a těžko se vyrovnávat s poznáním, že za něj určité věci nikdo jiný neudělá.
Otázky a odpovědi na téma tělesná intimitaDo kdy pomáhat dítěti s mytím? Je sex před dětmi tabu? Jasným pravidlem je, že by měl zůstat před dětmi skrytý. Pokud vás potomek nečekaně přistihne, není důvod se z toho hroutit ani mu něco přehnaně vysvětlovat či se omlouvat. Ale zároveň rozhodně není žádoucí ho podobným situacím vystavovat. Jak mluvit s dětmi o sexu? Kam až „smí“ v případě nahoty nevlastní rodič? |
„Zdravé hranice, rodinné rituály či pružně nastavená pravidla dávají dítěti pocit bezpečí a jistoty, který napomáhá rozvoji vyrovnané osobnosti. Potkala jsem mnoho dospělých vychovávaných zcela volnou výchovou, kteří zpětně litovali, že v jejich původní rodině hranice a základní pravidla chyběly. Takový člověk je sice často velmi tolerantní, svobodomyslný a kreativní, ale může pro něj být těžké dosahovat v životě určitých cílů či se zodpovědně postavit k problémům a vyřešit je,“ vysvětluje psycholožka Šárka Kučerová, odborná garantka Projektu sebedůvěry Dove.
Partnerské problémy veřejně neventilujte
Udržet emoce na uzdě je někdy těžší, než se zdá. Přesto je jedna věc, která do komunikace s dětmi zásadně nepatří: partnerské hádky, spílání jednomu z rodičů v přítomnosti potomků.
Vše, co se točí kolem partnerských vztahů dospělých, patří za zavřené dveře. Dítě by nemělo mít ovlivněný úsudek na jednoho z rodičů jen proto, že jsou na sebe navzájem naštvaní. Zároveň se jako čert kříži vyhněte tomu, abyste jej stavěli do pozice soudce nebo si z něj udělali osobního rádce.
Nestyďte se omluvit
Máte toho nad hlavu, nevíte, kam dřív skočit, a vaše ratolest zrovna vyvede něco, co vám není po chuti. V tom okamžiku vám vytečou nervy a už to z vás lítá. Jak z toho vybruslit bez ještě větších výčitek? Stačí slůvko „promiň“.
Být pro své potomky autoritou znamená i to, že umíte přiznat selhání a dokážete se v pravou chvíli omluvit. Případně dítěti pak klidným hlasem vysvětlete, co vás zrovna naštvalo, a na závěr ho nezapomeňte ujistit, že jej máte rádi. Komunikace musí být zkrátka ve všech rovinách vašeho chování transparentní. Jedině pak se snižuje pravděpodobnost, že zadrhne a selže.
Nebojte se být sobci
Tato rada pochopitelně neznamená, že odhodíte své rodičovské povinnosti a starost o potomky a domácnost necháte plynout „volnoběhem“. Jen byste si rozhodně někdy měli udělat čas pro sebe, měli byste si dopřát vlastní intimitu.
Co je intimita?„Intimita jako společně prožívaná blízkost v psychické i fyzické rovině musí být vzájemná, tedy všem zúčastněným příjemná. Pokud tomu tak není, jde o překračování hranic toho druhého se všemi negativními následky,“ říká psycholog Jan Kulhánek. |
Únava, špatná nálada, to vše je člověku vlastní a nemá cenu nic maskovat. Mnohem lepší cestou je ukázat i svým nejdražším, jak osobní frustrace účinnou cestou mírnit. A zároveň jim vštěpovat, že uštvat se rozhodně není cílem, kam by se měl lidský život ubírat.
„Děti mají obecně tendenci vztahovat negativní emoce rodičů či jakékoli jejich neshody na sebe. Prožívají pak pocit viny, že za vše mohou ony, a přemítají ve svých hlavičkách o tom, co udělaly špatně. Vysvětlete potomkovi, že za vaši špatnou náladu či pláč nemůže, ale bylo toho na vás poslední dobou moc, potřebujete si jen trochu odpočinout. Díky tomu se dítě samo naučí dovolit si svobodně projevovat i negativní emoce a zároveň respektovat emoce druhého člověka,“ komentuje psycholožka Šárka Kučerová, proč ani nepříjemné pocity není dobré skrývat.
Tělo není tabu
Nekonečným tématem naší společnosti je nahota a sexualita. Jak přistupovat před dětmi k vlastnímu tělu, jak pojmenovávat intimní partie, bývá pro mnohé pořád velmi nejistou půdou. Pokud se vám honí hlavou otázky, zda je vhodné chodit před dětmi například při cestě z koupelny bez šatů, pak je to podle psychologů v zásadě jen na vás.
V každé rodině to bývá nastavené úplně jinak. Ale pravdou je, že v pubertálním věku nemusí být vašim ratolestem takový pohled úplně příjemný a případným trapným okamžikům je lepší předcházet.
O pohlaví bychom zase podle odborníků měli mluvit otevřeně, bez zbytečných tabu, která mohou sexualitu vašich potomků v budoucnu nepříjemně blokovat. I když vám slova jako „penis“ a „vagina“ nejdou úplně přes rty, jděte rovnou k podstatě věci. A nedoporučuje se mlžit ani pokud jde o odpovědi na otázky spojené s rozmnožováním. Ale to už by bylo další téma.
