Na začátku jídelního lístku je gulášová polévka, pak následuje smažený hermelín, smažené rybí filé, smažený vepřový řízek. Včerejší polední menu jedné z ostravských hospod odpovídá tomu, před čím varují odborníci na zdravou výživu: obědy jsou příliš tučné a jídla je moc.
Češi obědvají jinak než cizinci na západ od nás. Průzkum mezi šesti evropskými zeměmi ukázal, že častěji než Francouzi, Italové nebo Španělé oběd úplně vynecháváme - denně obědvá jen polovina lidí. A kdo si na jídlo zajde, ten se nešetří.
Co také průzkum odhalil? Podívejte se ZDE |
„Pro Čechy je důležitá velikost porce, jakou v restauraci dostanou, v jiných státech se rozhodují třeba podle rychlosti obsluhy,“ říká Daniela Pedret, marketingová ředitelka společnosti Edenred, která v Česku vydává stravenky a průzkum zpracovala.
Místo lososa volí lidi raději svíčkovou, říká hostinský
Za pravdu jí dává Vlastislav Kopecký, který provozuje Švejk restaurant v Kraslicích. Zákazníci se u něj rozhodují převážně podle ceny a množství. „Chtějí, aby toho bylo hodně, a vybírají nejlevnější jídlo. Než by si dali zdravou rybu, třeba čerstvého lososa, objednají si svíčkovou za osmdesát. Včetně polévky samozřejmě,“ říká Kopecký.
Polévka je vůbec český problém. Vývar nevadí, jenže Čech si často nechá naservírovat hutnou gulášovku, sní k tomu rohlík a pak mu přinesou ještě zmíněnou svíčkovou. Přepočteno na kilojouly - takový oběd jich má přes čtyři tisíce a zdravé polední jídlo by mělo mít kolem 1 500.
„Hutná polévka s pečivem by měla jako oběd stačit. Jenže restaurátoři chtějí nalákat zákazníky, nabízejí velké porce a k tomu ještě polévku,“ říká Iva Málková, která se zabývá problémy s obezitou. Není to úplně tragické, zvyklosti se proměňují a pozoruje to i Vlastislav Kopecký. Když před sedmi lety začínal, nebylo tak obvyklé jako dnes, že si někdo objedná salát. Nebo rybu bez přílohy, jen se zeleninou. „Dřív letěly vepřové řízky, to už taky neplatí,“ dodává majitel restaurace.
Těžce pracující muž si k obědu salát nikdy nedá
I na toto existují statistiky - zdravé jídlo si v restauraci objedná třetina lidí, když jim ho někdo napíše na jídelníček. Výživová specialistka Helena Takačová Šnajdrová nabídla ve spolupráci s firmou Edenred majitelům jedenácti restaurací, aby každý den zařadili jedno zdravé jídlo a pozorovali, co to udělá se zákazníky.
„Po měsíci se ukázalo, že nabídku zdravého jídla využívá čtyřicet procent lidí. Všichni to nebudou nikdy. Těžce pracující chlap si k obědu salát nedá,“ uznává Takačová Šnajdrová.
K obědu pivo, vodu ne
Se snídaní na tom nejsme tak špatně. Zatímco čtrnáct procent Italů přiznalo, že ráno nikdy nejedí, v Česku tuto odpověď zvolila jen čtyři procenta respondentů.
Pití si při snídani osladí jen pětina lidí, zatímco ve Španělsku je to téměř každý druhý.
Češi to s cukrem zase přehánějí v poledne, oběd zapíjejí slazenými limonádami, vodou jen výjimečně. V tomhle vítězí Italové, i když jsou vyhlášeni jako milovníci vína.
Pivem pak oběd v české restauraci spláchne 14 procent lidí.
Kalorie přímo na jídelníčku
Zatímco v obchodech přibývá zákazníků, kteří studují složení výrobků, v restauraci (kde nejčastěji v poledne jíme) to málokdo řeší. Taky nemá jak - na jídelníček vám nenapíšou, kolik kalorií má nabízený řízek s bramborovým salátem. Podle Ivy Málkové je to chyba a všímá si toho, když za ní do ordinace přijde někdo s potížemi s váhou. Často nedokáže říct, kolik kalorií mělo právě to jídlo, které mu připravili v hospodě.
„Chceme to změnit a budeme jednat s majiteli restaurací, aby na jídelníček uváděli energetickou hodnotu jídel,“ říká Daniela Pedret.
