V roce 1980 kvůli alkoholu přišlo o život šest procent ze všech tehdy zemřelých mužů, o deset let později už tento podíl přesáhl sedm procent a v roce 2002 činil 7,6 procent. Vyplývá to z výpočtů demografa Karla Vrány za léta 1980 až 2002, které nyní zveřejnil na portálu www.demografie.info.
Za nemoci, které způsobuje nebo ovlivňuje alkohol, se považují například choroby jater, duševní poruchy, zhoubné novotvary ústní dutiny nebo žlučových cest, cévní onemocnění a otravy.
Jako nejkritičtější se ukázal přelom 80. a 90. let, kdy umíralo na nemoci alkoholu více než 4500 mužů. Vrchol znamenal rok 1990, kdy pijáctví podlehlo 4882 z tehdy celkových 66.468 zemřelých mužů. Muži dlouhodobě na nemoci alkoholu umírají více než ženy, v posledních třech desetiletích se to ale ještě zhoršilo. Zatímco v 80. letech čítal poměr mrtvých alkoholiků 1,4 až 1,5 muže na ženu, na počátku 21. století muži ročně umírali vlivem alkoholu 1,8 krát více než ženy.
Ženy zřejmě podle Vrány snášely společenské změny na začátku 90. let 20. století lépe než muži. Po celá 80. léta se počet alkoholových úmrtí žen pohyboval okolo hranice 3000 a od počátku 90. let se začal snižovat až ke 2236 úmrtím v roce 2002. Klesal i podíl alkoholových nemocí na celkové ženské úmrtnosti. Nejvyšší hodnoty - 4,74 procenta - dosáhl v roce 1989, nejnižší pak o osm let později, kdy klesl na čtyřprocentní hranici.
Vrána také vypočítal, jak by se od roku 1980 dodnes vyvíjela úmrtnost bez nadměrného pití alkoholu. Alkoholová úmrtí podle demografa připravila muže v průměru o 1,2 roky života, ženy pak 0,6 roku. Vliv alkoholu se začal na střední délce života mužů výrazně projevovat od konce 80. let a nejvíce se ukázal v roce 1992, kdy zkrátil naději na dožití o 1,5 roku. Kvůli nemocem souvisejícím s pitím alkoholu prý ztrácejí Češi až deset procent let z produktivního věku. Studie prokázala, že muži kvůli alkoholu umírají dvakrát častěji než ženy.
Může za to podle Vrány častější pití většího množství alkoholu u mužů a jejich rizikovější chování. Nemoci způsobené dlouhodobým pitím alkoholu se ještě zhoršují s kouřením.
Podle primáře protialkoholního oddělení bohnické psychiatrické léčebny Karla Nešpora lidé, kteří kouří cigarety a souběžně pijí alkohol, podstatně více riskují vznik rakoviny ústní dutiny, hrtanu, jícnu a jater. Podle výzkumů 37 procent kuřáků často pije nadměrné množství alkoholu a více než polovina alkoholiků zemře na následky kouření tabáku.
